Nově sekvenovaná DNA vyhynulého amerického geparda z kostí nalezených v Yukonu a Wyomingu odhaluje, že navzdory svému štíhlému tělu byl Miracinonyx trumani příbuzný úplně jiné moderní kočkovité šelmy….

Mnoho vědců tušilo už dlouho, že na vyhynulém „americkém gepardovi“ je něco podezřelého. Jeho fosilie byly poprvé identifikovány v 70. letech 20. století. Na základě své štíhlé postavy, protáhlých spodních částí končetin i zvětšených nosních dutin byl označen za blízkého předka dnešních gepardů, kteří se vyskytují v Asii a Africe.

Tyto znaky mu totiž, stejně jako jim, umožňovaly rychlý běh, ačkoliv rychlosti dnešních gepardů zřejmě nedosahoval.

Už genetický analýza z roku 2005 však naznačovala, že Miracinonyx trumani zřejmě mezi gepardy nepatřil, stejně jako o tom svědčily některé anatomické rozdíly. Nejnovější výzkum tyto závěry jen potvrzuje.

V jeho rámci zkoumali odborníci čtyři fosilie této vyhynulé kočkovité šelmy, pocházející z Yukonu a Wyomingu, aby dospěli k definitivnímu závěru: americký gepard nebyl gepardem. Tato kočkovitá šelma, vysoká 85 cm v kohoutku a vážící mezi 70 a 95 kilogramy, měla blíže k pumám.

Nebyli to gepardi, ale pumy

Jakkoliv se jejich zkamenělé pozůstatky mohly podobat gepardům, DNA je přiřadila blíže k americkým pumám (Puma concolor). Tyto dva druhy sdílely společného předka až do doby před 2,6 miliony let. Toto načasování se shoduje s obdobím rychlého ochlazování na kontinentu, během kterého se travní porosty rychle rozšiřovaly.

Gepardí rysy pak mohly pomoci Miracinonyx trumani přežít na těchto pláních, díky tomu, že byl rychlejší než jeho kořist i ostatní predátoři. Kosti z Yukonu staré 30 000 let pak svědčí o tom, že tato severoamerická kočka žila až v Arktidě.

„Tato studie je prvním publikovaným záznamem o Miracinonyxu v Kanadě,“ říká Julie Meachenová, funkční morfoložka a paleoekoložka z Des Moines University v Iowě a spoluautorka studie. Vedla expedici z roku 2014, která našla několik exemplářů v jeskyni Natural Trap Cave ve Wyomingu.

„Ukazuje to, že tento vyhynulý druh mohl přežít v různých stanovištích a na různých místech se živil velmi odlišnými potravinami.“ To, že Miracinonyx trumani žil na tak rozsáhlém území, přivedl vědce k otázce, čím se vlastně živil.

Lovili nejen býložravce, ale i ryby

Aby to zjistili, zanalyzovali relativní množství různých forem uhlíku a dusíku ve fosiliích, přičemž jejich množství se lišilo v závislosti na místě nálezu. Výsledky kostí z Wyomingu, které jsou staré asi 20 000 let, se podobají výsledkům jiných predátorů té doby, kteří se živili býložravci, jako byli vidlorozi američtí (Antilocapra americana), koně, bizoni či ovce tlustorohé (Ovis canadensis).

Ovšem fosilie z Yukonu odhalily výrazně odlišné chemické hodnoty svědčící o stravě bohaté na ryby, jako je losos či pstruh. Specializace na ryby umožnila této štíhlé kočkovité šelmě přežít v drsném arktickém klimatu a zároveň se vyhnout konkurenci mnohem větších predátorů, kterými byli například jeskynní lvi.

Molly Cassatt-Johnstoneová, doktorandka působící v Paleogenomické laboratoři na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a hlavní autorka studie, se domnívá, že právě anatomické rozdíly mezi gepardy a Miracinonyxem mu poskytovaly výhodu při lovu ryb „Gepardi mají anatomické úpravy v předloktí a zápěstí, které jim poskytují extra stabilitu, když běží opravdu rychle,“ vysvětluje.

„To ale přichází s kompromisem, kdy mají menší flexibilitu a nemohou kořist sevřít takovým způsoben, jako to dělají jiné velké kočky. Miracinonyx však tuto schopnost měl.“.

Zdroj: National Geographic