Černo-bílá border kolie leží nehnutě v tunelu magnetické rezonance. Není to poprvé, ostatně její páníčci jsou vědci, fascinovaní fungováním psího mozku. Teď zrovna sledují, jak poslušný mazlíček reaguje na fotky šťastných a usměvavých osob na obrazovce umístěné před ním.
Je označován za nejlepšího přítele člověka. Bez diskusí lze říct, že mezi lidmi a psy se v průběhu jejich společné cesty historií vytvořilo pevné pouto – a to do takové míry, že zdomácnělé šelmy dokážou vnímat emoce svých majitelů.
V letošním roce realizovaný výzkum badatelů a současně partnerů Raúla Hernándeze-Péreze a Laury Cuayaové, kteří jsou vášnivými pejskaři, se zaměřil na to, jak čtyřnozí čmuchalové reagují na lidské úsměvy.
Dobrovolníky hledali v parku
Výhodou zmíněných expertů, působících na prestižní Vídeňské univerzitě, bylo, že pro studii mohli využít své vlastní chlupaté mazlíčky. Border kolie Odín a Kun-kun jsou dost klidné, vnímavé a poslušné, aby posloužily jako „pokusní králíci“.
Kromě nich však vědci sháněli další dobrovolníky, a to na ideálním náborovém místě – v psím parku. Procházeli mezi stromy a hledali šelmy, které by splnily základní kritéria. Kromě mírné povahy a dobrého výcviku musely být jen tak velké, aby se pohodlně vešly do tunelu magnetické rezonance (MRI).
Když partneři natrefili na osobu s vyhovujícím zvířetem, oslovili ji a požádali o spolupráci, respektive o účast na bádání. Pochopitelně ne vždy se setkali s úspěchem, někteří pejskaři je odmítli. Jiní však souhlasili a nakonec se výzkumu, na němž se podíleli i další odborníci, zúčastnila celé řada šelem, které během skenování dokázaly zůstat v klidu.

Naladili se na stejnou vlnu
Laura Cuayaová se netají fascinací psím mozkem. Jak upozorňuje, při srovnávání člověka s jinými primáty lze vycházet z toho, že mají společného předka. Psi jsou ovšem naprosto odlišnými živočichy, a přesto se s lidmi, jimž věrně stojí po boku dlouhé tisíce let, naladili takříkajíc na stejnou vlnu.
Aktuální studie, jejíž výsledky byly v létě 2026 publikovány v časopise iScience, to potvrdila.
Úsměvy na obrazovce
A jak přesně probíhala? Psi byli jeden po druhém umístěni do tunelu MRI a na obrazovce před nimi se objevovaly snímky usmívajících se osob. Zvířata, poslušně si hovící ve zcela netypickém prostředí, reagovala aktivitou v té části mozku, která souvisí s odměnou a motivací a kterou – jak bylo prokázáno v dřívějších výzkumech – zapojují i v případě, že se těší na pamlsek nebo zavětří páníčka.
Je to jako pomyslné rozsvícení žárovky. Samozřejmě je však nemožné hodnotit přesně intenzitu pocitů, jež zvíře prožívá.
Nutno doplnit, že tváře ozdobené úsměvem patřily lidem, které testovaní psi neznali – a přesto je vnímali pozitivně. U lidí nastává srovnatelná reakce v případě pochvalného komentáře, výhry či podobného zážitku.
Více se dočtete v čísle 11/2026