Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci?.

Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, viditelně rozrušený, druhý zůstane relativně klidný. Ačkoliv stresor je u obou stejný, jejich těla a mozky na něj mohou reagovat velmi odlišně.

Až dosud se vědci domnívali, že reakci na stres ovlivňuje především genetika, osobnost či minulé zkušenosti, nový výzkum však naznačuje, že významnou roli může sehrávat i střevní mikrobiom, tedy společenství mikrobů žijících v trávicím traktu.

V nedávno provedené studii, jejíž závěry byly zveřejněny v časopise Neurobiology of Stress, lidé s rozmanitějším střevním mikrobiomem vykazovali silnější reakci na akutní stres. Podle odborníků to vypovídá spíše o efektivnější mobilizaci těla v reakci na stresový signál, než špatné zvládání stresu.

Stres je totiž přirozená reakce těla, která nastává, když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující. „Když se cítíte ve stresu, zapojí se vaše amygdala – systém pro zpracování emocí v mozku,“ vysvětluje Kelly Atwoodová, docentka na katedře psychologie na James Madison University.

Intenzivnější reakce těla na stres…

Hypotalamus, velitelské centrum těla, pak pomáhá koordinovat stresovou reakci těla. „Proto může člověk ve vysoce stresové situaci pociťovat i fyzické příznaky, jako je bušení srdce, zrychlené dýchání, gastrointestinální problémy či aktivace svalů, které mají pomoci tělu ‚utéct‘ nebezpečné situaci,“ podotýká Rajita Sinha, ředitel Yaleova centra pro stres.

Nový výzkum naznačuje, že lidé s rozmanitějším střevním mikrobiomem, tedy širší škálou mikroorganismů žijících v jejich střevech, mohou na stres reagovat odlišně.

Větší mikrobiální rozmanitost totiž byla spojena s vyšší hladinou kortizolu, stresového hormonu, stejně jako subjektivně hlášenými stresovými reakcemi u zdravých dospělých. „Střevo a mozek jsou v neustálé komunikaci prostřednictvím tzv.

osy střevo-mozek,“ vysvětluje autor studie Thomas Karner, doktorand ve Wagnerově laboratoři na Vídeňské univerzitě v Rakousku. „Střevní mikrobiom a sloučeniny, které produkuje, mohou ovlivnit, jak stresový systém těla reaguje na výzvy a jak jsou regulovány hladiny stresových hormonů,“ dodává.

…mu umožní lépe se s ním vyrovnat

„Zároveň může stres změnit složení střevního mikrobiomu, ovlivnit integritu střevní bariéry i zánět a změnit produkci mikrobiálních metabolitů, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem. V důsledku toho se zdá, že vztah mezi zdravím střev a stresem funguje oběma směry,“ objasňuje Karner.

Silnější reakce na krátkodobý stres podle něj odráží časově omezenou a adaptivní mobilizaci stresového systému, který člověku pomáhá čelit výzvě, obdobně jako když zebra prchá před lvem v savaně. Oproti tomu chronický stres zahrnuje prodlouženou či opakovanou aktivaci systémů souvisejících se stresem.

U lidí k tomu dochází v důsledku neustálých starostí, sociálního stresu, nejistoty, termínů či opakovaného vystavení obtížným situacím bez dostatečné regenerace. Postupem času to může negativně narušit systémy, které regulují stresové hormony, a ovlivnit mozek, imunitní systém a střevní mikrobiom.

„Rozmanitější mikrobiom může být vůči těmto narušením odolnější,“ dodává Karner, „ale… je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili, jak rozmanitost mikrobiomu ovlivňuje přechod od krátkodobých adaptivních stresových reakcí k negativním důsledkům chronického stresu.“.

Zdroj: National Geographic