Domů     Objevy
Budoucností textilního průmyslu je kůže z hub
Zdroj: MycoWorks

Zvířecí kůže je součástí lidského odívání už od pravěku. Nyní se podnikatelé snaží přijít s její etičtější, ekologicky udržitelnější a efektivnější náhradou. A daří se jim to, spojence našli v houbách.

V nepříliš vzdálené budoucnosti bychom tak mohli nosit kožené boty, které, když doslouží, bude možné rozložit kompostováním..

Houby jako zdroj materiálu pro zhotovování nejrůznějších klobouků, tašek či rohoží využívali lidé už v dávných dobách. Například v Rumunsku se i dnes malý počet řemeslníků živí tím, že v lese hledá houbu zvanou troudník kopytovitý (Fomes fomentarius), z níž krájí tenké proužky barvy perníku, které následně přitloukají a natahují, aby získali široké pláty, ze kterých lze vyrobit klobouky či tašky.

Tlingitové, severoameričtí indiáni žijící na západním pobřeží Kanady a Aljašky, zase ke zhotovování svých rohoží využívali verpáník lékařský (Fomitopsis officinalis), houbu připomínající choroš, která rostla především na tamních modřínech.

Dnes prakticky o totéž usiluje biotechnologická společnost MycoWorks, která provozuje zařízení o rozloze 12 600 m2, v němž pod slabým červeným osvětlením, které připomíná temnou komoru, pěstuje ve velkém houbu rodu Ganoderma.

Ve vysokých sloupcích jsou zde uspořádány kovové tácy, v nichž je houba, která je dlouhodobě využívána jako lék v Číně, Japonsku a Koreji, zejména proti rakovině, pěstována. Základem pro její růst je zemědělský odpad, jako jsou piliny či otruby, které jsou zahřívány, aby z nich byl eliminován jakýkoliv mikrobiální život, který by byl konkurencí pro houbu.

Skoro jako zvířecí kůže

Poté, co je substrát sterilizován, je do něj přidána houba Ganoderma, jejíž podhoubí postupně prorůstá touto biomasou. Na povrchu se následně vytvoří list podobný zvířecí kůži. Ten se sloupne, zabalí a pošle do koželužny.

Spoluzakladatel Myco Works Phil Ross vzpomíná na své začátky: „Nejprve jsem uvažoval o stavebních materiálech na mykologickém základě, ale dotaz od obuvnické společnosti v roce 2015 pomohl mně a mé obchodní partnerce Sophii Wangové přeorientovat se na módu.“.

Ganoderma, zdroj: WikiCommons

Materiál, který MycoWorks nyní vyrábí, se nazývá Reishi, což je japonské slovo pro Ganodermu. V posledních letech byly produkty MycoWorks použity v designových taškách pro Hermès a luxusních polštářích pro Ligne Roset.

Ředitel MycoWorks Matt Scullin popisuje nejlepší vlastnosti materiálu Reishi: „Kůže z houby má sametový povrch, jenž je schopen absorbovat mastnotu a teplo, které vycházejí z vašich prstů, když se ho dotknete.“.

Revoluce v módním průmyslu

Aniela Hoitinková, zakladatelka nizozemské společnosti Neffa, což je zkratka pro New Fashion Factory, zase používá pro vytváření tašek, crop topů, a dokonce i stínidel lamp techniku tekuté kultury. V bioreaktorových tancích, podobných těm, které se používají k fermentačním procesům při výrobě piva, zhotovuje myceliální kaši, ze které scedí kapalinu, aby ji následně nalila do formy a vysušila do požadovaného tvaru.

Aby přiblížila módnímu světu možnosti svého patentovaného procesu, vytvořila ze získaného materiálu malou černou kabelku, jejíž vlastnosti jsou někde na pomezí mezi plastem a kůží.

Do budoucna, doufá Hoitinková, bude možné do myceliální kaše přidávat další přísady, díky čemuž bude možné výsledný materiál obohatit například značkovými aromaty nebo sloučeninami pro péči o pokožku, postiženou například psoriázou.

MycoWorks zase sází na odbouratelnost své kůže, například boty z ní zhotovené bude do budoucna možné zlikvidovat pouhým kompostováním. Mnoho designérů považuje tento materiál za fascinující a domnívá se, že jeho využívání ve velkém způsobí doslova revoluci v módním průmyslu.

Štítky:
Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz