Domů     Příroda
Dilema ptačích krmítek: Sypat, či nesypat?
Veronika Tyrková 20.3.2024
FOTO: Unsplash

Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování..

Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit celoročně, jelikož benefity převažují nad negativy, jako jsou například infekce šířené prostřednictvím krmítek.

Ani odborníci se neshodnou

Velkým zastáncem celoročního krmení ptáků je profesor Peter Berthold (*1939), který je od roku 1955 členem Německé ornitologické společnosti. Vyvrací jednu z poměrně rozšířených představ, že se ptáci kvůli stále plným krmítkům odnaučí hledat přirozenou potravu.

Berthold je na základě mnohých pozorování přesvědčen, že krmítka používají ptáci jen jako doplňkový zdroj a většinu dne stráví hledání přirozených zdrojů potravy. S jednoznačně pozitivními dopady přikrmování ptáků si nejsou jistí odborníci z Manchesterské metropolitní univerzity, ornitolog Alexander Lees a ekolog Jack Shutt.

Podle studie, kterou zveřejnili v roce 2021, mohou krmítka narušovat ekosystém, a to zvláště ve Velké Británii, kde krmí ptáky 64 % domácností. Narůstají kvůli tomu populace ptáků navštěvujících krmítka, a naopak klesají stavy lesních druhů.

 

Větší a zdravější

Podle profesora Bertholda zlepšuje celoroční přikrmování vitalitu ptáků a pomáhá proti poklesu stavu jednotlivých druhů. Plné krmítko v době hnízdění zvyšuje pravděpodobnost, že mláďata ve zdraví vylétnou z hnízda.

Navíc v oblastech, kde jsou ptáci celoročně krmeni, snášejí obvykle samice více vajec. V některých případech začnou hnízdit vícekrát ročně, než kdyby byli odkázaní jen na shánění přirozené potravy. Zjistilo se také, že dlouhodobě přikrmovaní jedinci mívají mohutnější kostru a jejich mláďata jsou větší a vitálnější.

Přikrmování ulehčuje i období přepeřování a tažným ptákům dodává energii potřebnou pro migraci.

Kdy radši nekrmit?

K druhům, které člověk velkoryse přikrmuje, patří hlavně vodní ptáci jako labutě a kachny. Překvapivě jim tím ale spíš škodíme, než pomáháme. A není to jen kvůli všeobecně známému problému s krmením zcela nevhodným pečivem.

Potíž je především v tom, že zvlášť ptáci žijící v městských rybnících dostávají od lidí ohromné množství potravy, která se pak ve vodě hromadí. Vede to k přerůstání řas, zakalené vodě i k úhynu drobných živočichů, kterými se ptáci přirozeně živí. Pokud tedy není skutečně tuhá zima, tak by se vodní ptáci krmit neměli.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v čísle 4/2024.

Související články
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz