Kredit českých archeologů jakoby sahal na špičky pyramidy a zároveň k samým základům podzemních hrobek. Napříč věky, kontinenty a s rozdílnými terény v posledních letech dosáhli omračujících nálezů. Patří k nim i práce na lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu..

Egypt nabízí desítky archeologických lokalit. V Deltě Nilu, ve středním Egyptě, Horním Egyptě. Další jsou i v sousedním Súdánu, kde čeští archeologové mají koncesi na lokalitu Wad Ben Naga.

Aktuálně týmy Národního muzea, Archeologického ústavu a v neposlední řadě Českého egyptologického ústavu působí na asi desítce archeologických lokalit v Egyptě a Súdánu. Kromě toho čeští specialisté jsou členy další zahraničních týmů, které působí na jiných lokalitách v nilském údolí.

Súdánská lokalita Wad Ben Naga

Lokalita Wad Ben Naga severně od Chartúmu je jedno z největších sídlišť starověké Núbie. Vzkvétalo v době Merojského království, které se na středním toku Nilu rozvíjelo mezi 3. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n.

l., a právě toto místo poskytlo Čechům v posledních pěti letech neskutečné množství informací pro poznání oficiálního náboženství dávné civilizace.

Jako Merojské království se označuje jednak státní útvar na středním toku Nilu – v dnešním Súdánu –, ale také historické období. „Ve dvorské kultuře Merojského království se snoubily místní tradice s vlivy ze soudobého, řecko-římského Egypta a širšího antického světa.

Ve Wad Ben Naga a dalších merojských lokalitách se tak můžeme setkat se stavbami postavenými v místním, egyptském, nebo dokonce antickém stylu. Nacházíme zde doklady globalizovaného starověkého světa, například importy z různých oblastí středomořského světa,“ řekl nám egyptolog, afrikanista a nubiolog PhDr. Pavel Onderka….

V Džebel Kejlí v součinnosti se súdánskými kolegy probíhá archeologický a geologický průzkum s důrazem na merojské památky nacházející se u centrálního masivu Džebel Kejlí a v jeho širším okolí. Právě u Džebel Kejlí se například nachází nejjižněji umístěná antická památka – skalní rytina s vyobrazením krále Šorkarora obětujícího vítěznému slunci z 1. století n. l.

Súdán je vzhledem ke své dlouhé historii a umístění na křižovatce kultur z pohledu archeologie jednou z nejzajímavějších oblastí nejen afrického kontinentu. Provádí se zde výzkumy zaměřené na pravěké kultury i na starověké kultury doby bronzové a železné.

Jde o éru tisíce let, po které byl Súdán křesťanským, i relativně recentní islámskou archeologii. Súdán byl a je navíc ve středu zájmu jak kulturních, tak i biologických antropologů, včetně antropologů českých.

Záchranná archeologie

V současnosti se v nilském údolí provádí systematické zkoumání archeologických lokalit s primárním cílem porozumět minulým populacím. Velká část výzkumů spadá navíc do kategorie výzkumů záchranných. Provádět vykopávky s cílem pouhého nalezení jediné hrobky – či jiné památky – je přístup, od kterého již bylo spíše upuštěno.

„Potřebným objevem pro lepší pochopení období, ke kterému se vztahují naše výzkumy ve Wad Ben Naga, by byl klíč vedoucí k rozluštění merojského jazyka. Nalézt dvojjazyčný nápis v egyptštině a merojštině by jistě súdánskou archeologii posunul významně kupředu,“ doufá Pavel Onderka.

Autor: Jiří Lukša

Více se dočtete v čísle 4/2024.