Domů     Objevy
Výkladní skříň světové archeologie
Veronika Tyrková 20.3.2024
Podstavec nalezený ve Wad ben Naga. FOTO: Sven-Steffen Arndt / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Kredit českých archeologů jakoby sahal na špičky pyramidy a zároveň k samým základům podzemních hrobek. Napříč věky, kontinenty a s rozdílnými terény v posledních letech dosáhli omračujících nálezů. Patří k nim i práce na lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu..

Egypt nabízí desítky archeologických lokalit. V Deltě Nilu, ve středním Egyptě, Horním Egyptě. Další jsou i v sousedním Súdánu, kde čeští archeologové mají koncesi na lokalitu Wad Ben Naga.

Aktuálně týmy Národního muzea, Archeologického ústavu a v neposlední řadě Českého egyptologického ústavu působí na asi desítce archeologických lokalit v Egyptě a Súdánu. Kromě toho čeští specialisté jsou členy další zahraničních týmů, které působí na jiných lokalitách v nilském údolí.

Súdánská lokalita Wad Ben Naga

Lokalita Wad Ben Naga severně od Chartúmu je jedno z největších sídlišť starověké Núbie. Vzkvétalo v době Merojského království, které se na středním toku Nilu rozvíjelo mezi 3. stoletím př. n. l. a 4. stoletím n.

l., a právě toto místo poskytlo Čechům v posledních pěti letech neskutečné množství informací pro poznání oficiálního náboženství dávné civilizace.

Jako Merojské království se označuje jednak státní útvar na středním toku Nilu – v dnešním Súdánu –, ale také historické období. „Ve dvorské kultuře Merojského království se snoubily místní tradice s vlivy ze soudobého, řecko-římského Egypta a širšího antického světa.

Ve Wad Ben Naga a dalších merojských lokalitách se tak můžeme setkat se stavbami postavenými v místním, egyptském, nebo dokonce antickém stylu. Nacházíme zde doklady globalizovaného starověkého světa, například importy z různých oblastí středomořského světa,“ řekl nám egyptolog, afrikanista a nubiolog PhDr. Pavel Onderka….

V Džebel Kejlí v součinnosti se súdánskými kolegy probíhá archeologický a geologický průzkum s důrazem na merojské památky nacházející se u centrálního masivu Džebel Kejlí a v jeho širším okolí. Právě u Džebel Kejlí se například nachází nejjižněji umístěná antická památka – skalní rytina s vyobrazením krále Šorkarora obětujícího vítěznému slunci z 1. století n. l.

Súdán je vzhledem ke své dlouhé historii a umístění na křižovatce kultur z pohledu archeologie jednou z nejzajímavějších oblastí nejen afrického kontinentu. Provádí se zde výzkumy zaměřené na pravěké kultury i na starověké kultury doby bronzové a železné.

Jde o éru tisíce let, po které byl Súdán křesťanským, i relativně recentní islámskou archeologii. Súdán byl a je navíc ve středu zájmu jak kulturních, tak i biologických antropologů, včetně antropologů českých.

Záchranná archeologie

V současnosti se v nilském údolí provádí systematické zkoumání archeologických lokalit s primárním cílem porozumět minulým populacím. Velká část výzkumů spadá navíc do kategorie výzkumů záchranných. Provádět vykopávky s cílem pouhého nalezení jediné hrobky – či jiné památky – je přístup, od kterého již bylo spíše upuštěno.

„Potřebným objevem pro lepší pochopení období, ke kterému se vztahují naše výzkumy ve Wad Ben Naga, by byl klíč vedoucí k rozluštění merojského jazyka. Nalézt dvojjazyčný nápis v egyptštině a merojštině by jistě súdánskou archeologii posunul významně kupředu,“ doufá Pavel Onderka.

Autor: Jiří Lukša

Více se dočtete v čísle 4/2024.

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz