Domů     Příroda
Roztomilý pojídač bambusu aneb cosi mezi kočkou a mývalem
Zdeněk Bartůněk 10.6.2026
Oficiálně byla panda červená popsána v roce 1825.

Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená.

Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené mohou prohlédnout návštěvníci různých tuzemských zoologických zahrad. Mnohým z nich zaplesá srdce nad jejich roztomilostí. Připomínají cosi mezi liškou, mývalem a kočkou.

Hnízda na stromech

Podobně jako pandy velké obývají oblasti na východě Asie – plus i na jihu a jihovýchodě. Mají svá hnízda na stromech, tvořících součást divokých horských lesů v Číně, Indii nebo Barmě. S většími „jmenovkyněmi“ se do jisté míry shodnou i na tom, jak stravou naplnit hladové břicho.

I ony totiž ve velkém konzumují bambus, respektive bambusové listy a výhonky. Jako pandy velké rovněž disponují anatomickou zvláštností v podobě nepravého palce. S tím, na jakou potravu se zaměřují, souvisí jejich nijak překotný životní rytmus.

Bambus nedodá přehršel energie ani býložravcům, natož šelmám, které ho problematicky tráví. Odpočinek a krmení tak představují hlavní činnosti, jimž se pandy červené věnují.

Jako první byla coby panda označena právě ta červená, její částečná jmenovkyně se tohoto pojmenování dočkala o dost později.

Jejich obědové menu mohou obohatit také malí obratlovci či hmyz, spořádají i vejce nebo plody. Bambus je však pro ně číslo jedna. Ztráta přirozeného prostředí, jehož je bambus nedílnou součástí, tak představuje problém, který těžce poznamenává celý druh. Aktuálně se pandy červené řadí mezi ohrožené živočichy.

Dokonalá kamufláž

Charakteristické jsou bílou obličejovou maskou a hustým kožichem rezavohnědé barvy – notně ochlupená přitom mají i chodila. I když toto zbarvení může na první pohled působit nápadně, v prostředí, v němž drobné šelmy žijí, jim poskytuje ideální kamufláž.

Ve větvích stromů dokážou takřka zmizet. Na zem slézají kvůli páření, nicméně mláďata rodí samice v hnízdech. Ve strachu z predátorů je pak přesouvají mezi různými stanovišti, která si pro tento účel připravily.

Obavy mají matky zejména z levhartů nebo lasicovitých šelem, známých jako charza žlutohrdlá.

Více o pandách červených se dočtete v čísle 8/2026 v textu: Medvěd a „medvídek“: Čím se liší panda velká a panda červená?

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Království divoké přírody/kolektiv autorů, Zoo Praha, Zoo Jihlava, National Geographic
Související články
Už 18 let propojuje soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří především konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letošní ročník tuto roli potvrzuje naplno. Porota složená z členů Akademie věd vybrala z celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se budou ucházet o […]
Všichni dnešní psi pochází ze společného předka, dávno vyhynulého vlka. Tito se začali objevovat již po boku lovců a sběračů, tedy tisíce let před tím, než vzniklo zemědělství. Kdy se ale psi a vlci vlastně geneticky odlišili a co umožnilo, že dnes existuje tolik odlišných psích plemen? Při pohledu na malou roztomilou čivavu či klidného […]
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dokáže vyvinout. Že jich ve volné přírodě žije v současnosti jen asi 7 000, se už tolik neví. Rovněž odchov v lidské péči nemá aktuálně příliš povzbudivý vývoj. Naopak, […]
Rostoucí koncentrace CO2 a s ní spojené okyselování oceánů může mít pro fatální následky pro olihně. Nový výzkum jejich neurologie varuje, že budoucí kyselost vody by mohla zmenšit objem jejich mozku až o 50 %. Tento drastický úbytek tkáně postihuje především zraková centra. Olihně kvůli tomu ztrácejí schopnost správně vyhodnocovat vizuální podněty, což přímo vede […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz