Domů     Příroda
Roztomilý pojídač bambusu aneb cosi mezi kočkou a mývalem
Zdeněk Bartůněk 10.6.2026
Oficiálně byla panda červená popsána v roce 1825.

Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená.

Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené mohou prohlédnout návštěvníci různých tuzemských zoologických zahrad. Mnohým z nich zaplesá srdce nad jejich roztomilostí. Připomínají cosi mezi liškou, mývalem a kočkou.

Hnízda na stromech

Podobně jako pandy velké obývají oblasti na východě Asie – plus i na jihu a jihovýchodě. Mají svá hnízda na stromech, tvořících součást divokých horských lesů v Číně, Indii nebo Barmě. S většími „jmenovkyněmi“ se do jisté míry shodnou i na tom, jak stravou naplnit hladové břicho.

I ony totiž ve velkém konzumují bambus, respektive bambusové listy a výhonky. Jako pandy velké rovněž disponují anatomickou zvláštností v podobě nepravého palce. S tím, na jakou potravu se zaměřují, souvisí jejich nijak překotný životní rytmus.

Bambus nedodá přehršel energie ani býložravcům, natož šelmám, které ho problematicky tráví. Odpočinek a krmení tak představují hlavní činnosti, jimž se pandy červené věnují.

Jako první byla coby panda označena právě ta červená, její částečná jmenovkyně se tohoto pojmenování dočkala o dost později.

Jejich obědové menu mohou obohatit také malí obratlovci či hmyz, spořádají i vejce nebo plody. Bambus je však pro ně číslo jedna. Ztráta přirozeného prostředí, jehož je bambus nedílnou součástí, tak představuje problém, který těžce poznamenává celý druh. Aktuálně se pandy červené řadí mezi ohrožené živočichy.

Dokonalá kamufláž

Charakteristické jsou bílou obličejovou maskou a hustým kožichem rezavohnědé barvy – notně ochlupená přitom mají i chodila. I když toto zbarvení může na první pohled působit nápadně, v prostředí, v němž drobné šelmy žijí, jim poskytuje ideální kamufláž.

Ve větvích stromů dokážou takřka zmizet. Na zem slézají kvůli páření, nicméně mláďata rodí samice v hnízdech. Ve strachu z predátorů je pak přesouvají mezi různými stanovišti, která si pro tento účel připravily.

Obavy mají matky zejména z levhartů nebo lasicovitých šelem, známých jako charza žlutohrdlá.

Více o pandách červených se dočtete v čísle 8/2026 v textu: Medvěd a „medvídek“: Čím se liší panda velká a panda červená?

Zdroje informací a fotografie
Související články
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi či krokodýli a žádné z těchto zvířat nemá tak špatnou pověst jako právě žraloci. Do značné míry je to dáno tím, jak byli vyobrazeni v pop-kultuře, a […]
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Včela se řídí pudem a při pocitu ohrožení reaguje útokem. Kdyby její zbraň pronikla do vosího těla, mohla by ji zase vytáhnout. Jenže žihadlo zajelo do kůže, a ta má úplně jinou strukturu. Ven už ho statečná obránkyně nedostane. Včely jsou evolučně jedněmi z nejúspěšnějších živočichů. Tito zástupci blanokřídlého hmyzu se na modré planetě objevili […]
Příroda Zajímavosti 19.10.2026
Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci. Mláďata se líhnou z vajec, živí se však mateřským mlékem, které samice roní skrz kůži. Vyskytují na australském kontinentu […]
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Příroda Zajímavosti 16.10.2026
Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. To zpochybňuje základní představy o tom, co znamená být naživu, a otevírá otázku, zda nejde o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz