Nelétavý pták obývá Aldabru, druhý největší korálový atol na světě, který se nachází jihovýchodně od afrického kontinentu. Před 136 000 let chřástal vyhynul, když se atol potopil pod hladinu oceánu.

Když se vynořil, létavý druh chřástal ho znovu osídlil, aby se postupem času stal opět nelétavým..

Atol Aldabra leží v západní části Indického oceánů, asi 650 km od africké pevniny a 410 km od ostrova Madagaskar, patří k Seychelským ostrovům. Základ povrchu tvoří asi 125 tisíc let starý korálový útes.

Atol se v minulosti nejméně šestkrát potopil a poté znovu vynořil. Díky své naprosté izolaci si mohl uchovat nedotčenou přírodu, která představuje jeden ze základů pro studium evolučních procesů. Ostrov má 155,4 km2, od západu k východu měří 34,7 km, od jihu k severu 13,75 km.

Je pokryt vegetací bez výrazných vrcholů. Střed atolu tvoří jezero se slanou vodou, které je propojeno malým průlivem s oceánem.

Chřástal osídlil Aldabru dvakrát

Chřástal bělohrdlý (Dryolimnas cuvier) je nenápadný pták velký asi jako kuře. Má skvrnitý šedý hřbet, rezavě červenou hlavu a hruď a bílé hrdlo. Jedná se o jediný nelétavý druh ptáka žijící v Indickém oceánu, a to i kvůli člověkem zaviněnému vyhynutí ptáka jménem dronte mauricijský neboli blboun nejapný či dodo (Raphus cucullatus).

Ten byl endemitem ostrova Mauricius, ležícího východně od Madagaskaru, v Indickém oceánu. Protože se vyvíjel izolovaně na ostrově bez predátorů, choval se nebojácně vůči lidem. By tak snadnou kořistí pro námořníky.

Paleontolog Julian Hume z Natural History Museum v Londýně vedl výzkum, který zkoumal v roce 2019 fosilie chřástala na Aldabře, které poskytly důkazy o tom, že ho obývala nelétavá forma tohoto ptáka předtím, než se atol před 136 000 lety potopil.

Hume k tomu říká: „Tato událost způsobila ‚téměř úplný‘ obrat ve fauně atolu.“ Došlo k vyhynutí této nelétavé forma chřástala. Atol se následně znovu vynořil až před asi 118 000 lety.

Stejný druh, stejná vlastnost

Poté došlo k tomu, že létavá forma chřástala, která obývala Île de l’Assomption (Ostrov nanebevzetí), jenž se nachází na Vnějších ostrovech Seychel severně od Madagaskaru, Aldabru znovu osídlila. Paradoxem je, že se postupem času opět změnila v nelétavou formu tohoto ptáka.

Vědci zjistili, že fosilie nohou chřástala z doby přibližně před 100 000 lety byly těžší a robustnější než u těch ptáků, kteří atol Aldabra znovuosídlili.

Vědci soudí, že nelétavost musela být v tomto prostředí prospěšnou vlastností, když k ní druh dospěl nezávisle dvakrát po sobě. Jedná se o tak zvanou iterativní evoluci, kdy jeden druh vyhyne, ale pak přijde další, který si vyvine totožné rysy jako ten předchozí.

Tito ptáci kladou vejce na zem, mají silné nohy, takže mohou hned po vylíhnutí běhat, což jim pomůže přežít. Jako poslední věc se jim vyvíjí prsní svaly a svaly křídel. Hume k tomu říká: „Nenašel jsem žádný jiný případ, kdy se u stejného druhu ptáka dvakrát vyvinula na stejném místě nelétavost.“.