Domů     Historie
40 milionů let stará láska zachovaná v jantaru
Martin Janda 9.3.2024

Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou příležitost analyzovat chování při páření u již vyhynulého hmyzu a pochopit, jak věrně je toto chování zachyceno v jantaru.

Své poznatky nyní publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS)..

Tuto vzácnou zkamenělinu objevil úplnou náhodou Aleš Buček z Entomologického ústavu BC AV ČR v internetovém obchodu pro sběratele a okamžitě rozpoznal její vědeckou hodnotu. „Fosilie termitů jsou docela běžné, ale tento kus byl unikátní, protože obsahuje pár.

Viděl jsem stovky jantarů s termity, ale nikdy v nich nebyla dvojice,“ vysvětluje Aleš Buček.

Po zakoupení fosilie ji vědecký tým detailně nasnímal pomocí rentgenové mikrotomografie. „Určení druhu nebylo vůbec snadné, protože před poznávacími znaky těl termitů byly bubliny,“ zmínil Simon Hellemans, postdoktorand z OIST. Skenování odhalilo nejen to, že se jedná o druh Electrotermes affinis, ale také to, že uvěznění jedinci jsou samec a samice ležící u sebe, přičemž samice se ústní částí dotýká konce zadečku samce.

Tento výjev ze života termitů výzkumníci dobře znali, protože jej mnohokrát pozorovali u současných termitů, kteří při páření provádějí tzv. tandemový běh. To jsou koordinované pohyby, kdy se při běhu jeden partner ústním ústrojím dotýká zadečku druhého, aby se při hledání budoucího hnízda udrželi pohromadě.

Na fosilii však byla nápadná nezvyklá pozice páru v jantaru. Místo aby samec a samice leželi za sebou, byli vedle sebe. „Zaměřili jsme se na to, jak fosilie vznikají a jak se mění chování během smrti hmyzu,“ vysvětluje Nobuaki Mizumoto, který v současné době působí na Auburn University v USA. Konzervace v pryskyřici totiž není okamžitá, obvyklé chování hmyzu při páření se přeruší a jejich pozice se během obalení lepkavou hmotou mění.

Svou hypotézu o tom, že posun polohy termitů způsobily síly při vzniku jantaru, vědci testovali v laboratoři.

Jejich pokusy s pářícími se termitími páry za využití kamerového systému a automatické analýzy videonahrávek ukázaly, že i když vůdčí jedinec páru uvízne na lepkavém povrchu, druhý neuteče ani neopustí svého partnera, ale následuje ho a sám se také přilepí – v pozici velmi podobné páru zvěčněném v jantaru.

„Pokud pár potká predátora, většinou uteče, ale na lepkavém povrchu si pravděpodobně neuvědomuje nebezpečí a uvízne,“ vysvětluje doktor Mizumoto.

Díky neotřelému přístupu pomocí rekonstrukce procesu uvíznutí v pryskyřici mohli vědci popsat chování vyhynulého druhu s novou přesností: „Zkameněliny mohou být nejlepším důkazem a přímým oknem do minulosti,“ dodává Aleš Buček.

Zdroj a foto: Biologické centrum Akademie věd ČR

Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
Arktida, polární oblast kolem severního pólu, evokuje mořský led, plovoucí kry, tmu a zimu. Typickým endemitem oblasti je lední medvěd. I dnes zde ale hnízdí více než 200 druhů ptáků, kteří jsou důležití pro zdejší ekosystém. Nejnovější nálezy fosilií ukazují, že nejinak tomu bylo i v éře dinosaurů. Tito nebezpeční obři sdíleli své zdejší teritorium […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz