Domů     Příroda
Zelení dravci a rostliny na lovu
FOTO: Unsplash

Jen málokterá skupina rostlin přitahuje tolik pozornosti botanických laiků: Jak je vůbec možné, že se z obyčejné kytky stane záludný lovec? A na jak velkou kořist si troufne, když zvládne i myš?.

Bublinatky, které žijí hlavně v mokřadech a ve vodě, si vytvořily pasti v podobě droboučkých měchýřků nasávajících kořist podtlakem. Co do výkonnosti pasti ale nálevkové nádržky nemají konkurenci. K dokonalosti je evoluce dovedla u láčkovek.

Některé z nich jsou pro své rozměry schopné ulovit a rozložit dokonce drobné obratlovce. Jedna z největších, indická láčkovka rádža, může pojmout až půl litru sekretu a záměrně přitahuje nejen hmyz. Sladký nektar, který vylučuje, přicházejí olizovat i větší živočichové jako drobné žabky, myši nebo netopýři.

Láčkovka je nepotřebuje ulovit, stačí jí, když pak do hloubi pasti vypustí svůj trus. Ovšem neopatrné zvíře, které sklouzne dovnitř, dokáže strávit celé.

Existují ale i unikáty jako láčkovka Lowova, která se specializovala takřka výhradně na získávání živin z trusu. Svou kořist proto potřebuje živou a hýčká si ji. Pro tanu horskou  (Tupaia montana), drobného indonéského savce, rozšířila i horní okraj láčky.

Tana, která se přichází krmit nektarem na víčku, díky tomu sedí pohodlně na ústí pasti a její trus padá dolů. Hmyz, který se do láčky také chytne, je jen vedlejším chodem.

Když sklapne past

Zcela jinou cestou se vydala evoluce asi nejpopulárnější masožravé rostliny mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Prodává se jako atraktivní pokojová rostlina, protože hmyz loví sklapnutím dvou protilehlých plochých listů.

To ovšem vyžaduje schopnost rychlého pohybu. Něco podobného, jako umí mimóza, když při dotyku zavírá listy. Signál k pohybu vyvolává změna elektrického napětí na povrchu buněk, když zaznamenají dotyk. Aby se předešlo falešnému poplachu, musí rostlina zaregistrovat více než dva takové podněty, pak se elektrický signál převede na chemický.

Hlavní rozdíl v reakci mucholapky oproti mimoze spočívá v rychlosti, aby kořist neunikla, musí být masožravá rostlina mnohem hbitější.

To, že sklapovací past reaguje cíleně, má pro mucholapky i další výhody. Odpadá nutnost neustálé, a tudíž nákladné produkce lepkavého sekretu. A protože chybí tekutina, na její kořisti se nepřiživují bakterie a plísně.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971 nepršelo téměř vůbec. Když k dešti ale přeci jen dojde, promění se tato vyschlá pustina doslova v kvetoucí oázu. Letos […]
Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší planety došlo pouze ke třem druhům splynutí, nyní vědci odhalili čtvrté, které by mohlo být významným přínosem pro zemědělství. Některé primitivní organismy, jako jsou sinice či […]
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz