Domů     Příroda
Zelení dravci a rostliny na lovu
FOTO: Unsplash

Jen málokterá skupina rostlin přitahuje tolik pozornosti botanických laiků: Jak je vůbec možné, že se z obyčejné kytky stane záludný lovec? A na jak velkou kořist si troufne, když zvládne i myš?.

Bublinatky, které žijí hlavně v mokřadech a ve vodě, si vytvořily pasti v podobě droboučkých měchýřků nasávajících kořist podtlakem. Co do výkonnosti pasti ale nálevkové nádržky nemají konkurenci. K dokonalosti je evoluce dovedla u láčkovek.

Některé z nich jsou pro své rozměry schopné ulovit a rozložit dokonce drobné obratlovce. Jedna z největších, indická láčkovka rádža, může pojmout až půl litru sekretu a záměrně přitahuje nejen hmyz. Sladký nektar, který vylučuje, přicházejí olizovat i větší živočichové jako drobné žabky, myši nebo netopýři.

Láčkovka je nepotřebuje ulovit, stačí jí, když pak do hloubi pasti vypustí svůj trus. Ovšem neopatrné zvíře, které sklouzne dovnitř, dokáže strávit celé.

Existují ale i unikáty jako láčkovka Lowova, která se specializovala takřka výhradně na získávání živin z trusu. Svou kořist proto potřebuje živou a hýčká si ji. Pro tanu horskou  (Tupaia montana), drobného indonéského savce, rozšířila i horní okraj láčky.

Tana, která se přichází krmit nektarem na víčku, díky tomu sedí pohodlně na ústí pasti a její trus padá dolů. Hmyz, který se do láčky také chytne, je jen vedlejším chodem.

Když sklapne past

Zcela jinou cestou se vydala evoluce asi nejpopulárnější masožravé rostliny mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Prodává se jako atraktivní pokojová rostlina, protože hmyz loví sklapnutím dvou protilehlých plochých listů.

To ovšem vyžaduje schopnost rychlého pohybu. Něco podobného, jako umí mimóza, když při dotyku zavírá listy. Signál k pohybu vyvolává změna elektrického napětí na povrchu buněk, když zaznamenají dotyk. Aby se předešlo falešnému poplachu, musí rostlina zaregistrovat více než dva takové podněty, pak se elektrický signál převede na chemický.

Hlavní rozdíl v reakci mucholapky oproti mimoze spočívá v rychlosti, aby kořist neunikla, musí být masožravá rostlina mnohem hbitější.

To, že sklapovací past reaguje cíleně, má pro mucholapky i další výhody. Odpadá nutnost neustálé, a tudíž nákladné produkce lepkavého sekretu. A protože chybí tekutina, na její kořisti se nepřiživují bakterie a plísně.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
Objevy Příroda 13.2.2025
Zvířata si samozřejmě pamatují informace důležité pro přežití, především kde najít potravu. Některé druhy si však v dlouhodobé paměti uchovávají i své zvířecí a lidské známé, a to klidně desítky let po odloučení. Skupina slonů se blíží k muži stojícímu v mělké vodě. Obklopí ho a opatrně se ho dotýkají svými choboty. Na dojemném virálním videu z roku 2021 […]
Objevy Příroda 10.2.2025
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagují tím, že raději nechají své syté barvy vyblednout. Jenže pak je možné, že nebudou mít potomstvo. Zvířata mají jen omezené možnosti, jak se vyrovnávat se […]
Příroda 8.2.2025
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V severním Irsku biologové objevili houbu, která parazituje na pavoucích, přičemž ovládá jejich chování. Podle vědců, kteří svou práci publikovali v odborném […]
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz