Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením. Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Fakt, že stojíme na vrcholu pomyslného žebříčku evoluce, ještě neznamená, že nám příroda dala vždy to nejlepší, co vytvořila. O řadě smyslových schopností, kterými obdařila vývojově jednodušší tvory, se nám může jenom zdát. Nedokážeme toho hodně. Nevidíme polarizované světlo a nemáme senzory pro infračervené záření, ačkoliv jsou pro řadu druhů hmyzu nebo hadů běžné. A […]
Její ostatky zadupala do země někdy na sklonku třetihor stáda hrochů. Za dalších 4,4 milionů let se stala nejpodivněji vypadající fosilií zástupce lidské vývojové linie, který byl do té doby nalezen. Objev tohoto dávného hominida, připomínajícího hybrida lidoopa, opice a člověka, obrátil na ruby většinu toho, co vědci věděli o rané evoluci člověka. Jak napsal […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout. Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Vědci z University of Otago na Novém Zélandu se soustředili na zkoumání opotřebení 400 zubů, které náležely dávným primátům. Bylo překvapivě menší, než čekali, proto se domnívají, že se tito společní předchůdci lidoopů a opic živili zejména měkkými potravinami, které zuby nepoškozovaly. Zkamenělé zuby náležely primátům, kteří obývali propadlinu Fayum, nacházející se v pouštní pánvi […]
Jen málokterá skupina rostlin přitahuje tolik pozornosti botanických laiků: Jak je vůbec možné, že se z obyčejné kytky stane záludný lovec? A na jak velkou kořist si troufne, když zvládne i myš? Bublinatky, které žijí hlavně v mokřadech a ve vodě, si vytvořily pasti v podobě droboučkých měchýřků nasávajících kořist podtlakem. Co do výkonnosti pasti […]
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za kraba by […]
Zkamenělé úlomky kostry předchůdce dnešních ptáků pomohly vyvrátit jednu z nejdéle tradovaných domněnek o jejich původu. Vědci z Univerzity v Cambridgi a muzea v Maastrichtu zjistili, že jeden z klíčových znaků, který charakterizuje 99 % moderních ptáků – pohyblivý zobák – se u nich vyvinul už před masovým vymíráním, které před 66 miliony let vyhubilo […]