Domů     Zajímavosti
Myší nebe – peklo – ráj: Co skutečně zjistily Calhounovy experimenty?
Veronika Tyrková 19.6.2024
FOTO: John Calhoun se svým experimentem (1970) FOTO: Yoichi R Okamoto / Creative Commons / volné dílo

Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec.

Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout..

Svou nejznámější kolonii, tzv. „Vesmír 25“, založil Joh Calhoun (1917-1995) v červenci 1968 v suterénu Národního duševního zdraví v Marylandu. Ve dvoumetrovém výběhu nechybělo vůbec nic, jen predátoři a možnost vymezený prostor opustit.

Zpočátku se čtyři zakládající páry myší rychle rozmnožovaly, a za pár měsíců už populace čítala 2 200 jedinců. To byl také začátek konce myšího ráje. Alfa samci postupně rezignovali na obranu svých harémů, jejich roli částečně převzaly samice, zatímco mláďata byla odstavována předčasně nebo rovnou opouštěna.

Vstupovala tak do života bez adekvátních emočních vazeb a správných sociálních návyků. Z toho plynuly potíže s námluvami, pářením a neschopnost odchovat vlastní potomky. Myši, ačkoliv fyzicky zdravé, nakonec rozmnožování vzdaly.

Samice se stáhly do ústraní, samci se věnovali péči o vlastní kožich. Populace zestárla a na jaře 1973, pět let od zahájení experimentu, zahynula poslední myš.

FOTO: Vědce v roce 1973 přijal papež Pavel VI. FOTO: Cat Calhoun / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 

Lidský vesmír 25

V době publikace výsledků společností mimořádně rezonovalo téma přelidnění a paralely s Vesmírem 25 se zdály alarmující. Někteří sociologové Calhounovy experimenty používali jako seriózní modely pro lidské populace.

Polívčičku si přihřívali mravokárci z nejrůznějších společenských skupin, od politiků, přes kritiky blahobytu, po náboženské fundamentalisty. Vesmíru 25 ale předcházelo 24 experimentů, první hlodavčí utopii zřídil Calhoun už v roce 1947. A ne všechny dopadly stejně apokalypticky.

Ve Vesmíru 25 se zhroutila propracovaná myší hierarchie vlivem nepřirozeností podmínek. Samec, který prohraje v souboji o dominanci, se ve volné přírodě stáhne do ústraní a případně zkusí štěstí jinde.

K tomu zde ale nebyl prostor. Počet odpadlíků, kteří uvízli v ponižujících sociálních rolí a postrádali smysluplné místo ve společnosti, s každou další generací rostl. Problém umocnil ještě další aspekt.

Ve volné přírodě se dospělosti dožije jen zlomek mláďat, většina jich padne za oběť podchlazení, nemocem nebo predátorům. Už 314. den experimentu se ale v habitatu nacházelo třikrát více mladých než dospělých.

Vyzyvatelé nakonec alfa samce zcela zahltili a ti, z naprostého vyčerpání, na svou sociální funkci rezignovali.

Co se hodilo do krámu

Předchozí experimenty si s podmínkami omezeného prostoru poradily jinak. Jako reakci na rostoucí násilí vlivem velkého množství mladých vyzyvatelů, se při jedné z iterací myši uchýlily k homosexualitě a bisexualitě, čímž omezily riskantní půtky o pozici alfa samce.

V dalším případě se beta samci začali vzájemně zabíjet a požírat. Komunitu ovládla extrémní míra agresivity, nedošlo ale ke zhroucení sociální hierarchie. Jindy se poražení adepti namísto potupného setrvávání v kolonii pokoušeli z Calhounova ráje podhrabat a utéci.

V jednom z experimentů se zase potkaní populace držela na 5 % maximální kapacity a zorganizovala se do několika mikrokolonií, ve kterých spolu hlodavci mírumilovně dva roky koexistovaly, než je vědec nechal otrávit.

V případě Vesmíru 25 pak myši jako způsob vymanění se z nekonečného řetězce násilí zvolili jiný mechanismus přežití, a sice popření vlastní sexuality.

Calhounovi se tedy nakonec podařilo pouze dokázat, že se hlodavci, vytrženi ze svých přirozených podmínek pro život, začnou chovat nepřirozeně. Krom toho, lidé nejsou myši. Mají mnohem více způsobů, jak najít smysl života, než rodit potomky nebo bojovat o dominanci.

Související články
Někteří sociologové a psychologově tvrdí, že žijeme v éře postfaktické, tedy v době, kdy jsou fakta a racionalita upozaděny a prim hrají emoce. Že na tom něco je, ukazuje letmý pohled na sociální sítě, kde mnohdy vládne agresivita, často zabalená do potrhlých konspiračních teorií. Začátkem května oběhlo internet virální video, ve kterém šedesátiletý Peter Abbott […]
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz