Domů     Příroda
Umožní genetický přepínač vyvinout plodiny, které nebudou potřebovat hnojit?
Pšenice, zdroj: WikiCommons by kallerna

Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže..

Pro většinu plodin jsou zdrojem dusíku, který potřebují k růstu, umělá hnojiva. Jen málo rostlin, jako například hrách, jetel či fazole, se bez něj obejdou. Žijí totiž v symbióze se speciálními bakteriemi, které přeměňují dusík ze vzduchu na formu, kterou mohou tyto rostliny využít.

Kasper Røjkjær Andersen a Simona Radutoiuvá, profesoři molekulární biologie na dánské Aarhuské univerzitě, se snažili pochopit, jaké mechanismy jim to umožňují.

Doufají, že by tyto zvláštní schopnosti mohli být jednoho dne přeneseny i na hospodářské plodiny, jako jsou pšenice, ječmen či kukuřice. Díky tomu by se rostliny staly soběstačnými v oblasti dodávky dusíku, a snížila by se tak nutnost dodávat hnojiva, na jejichž výrobu dnes připadají asi 2 % celkové světové spotřeby energie a dochází přitom k uvolňování velkého množství CO2 do ovzduší.

Dánským vědcům se podařilo identifikovat malé změny v receptorech rostlin, které způsobují vypnutí imunitního systému, což rostlinám umožní symbiózu s bakteriemi fixujícími dusík.

Symbiózou za ziskem dusíku

Rostliny používají receptory na povrchu svých buněk k tomu, aby zachytily signály, které „vysílají“ mikroorganismy v půdě. Zatímco některé bakterie vypouštějí chemikálie, kterými signalizují že jsou nepřátelské a rostliny se jim musí bránit, jiné se k nim chovají přátelsky a pomáhají jim zajišťovat výživu.

K takovým patří i speciální bakterie, které si luštěniny zvou do svých kořenů. Tyto bakterie přeměňují dusík ze vzduchu na formu využitelnou pro rostliny, které pak mohou růst bez umělých hnojiv.

Hrách, zdroj: WikiCommons by Chmee2

Vědci zjistili, že za touto schopností stojí dvě aminokyseliny v proteinech obsažených v kořenech rostlin. Tyto proteiny fungují jako „receptory“, které přijímají signály od bakterií. Rozhodují o tom, zda by rostlina měla spustit poplach (imunitní systém), nebo bakterie přivítat (symbióza).

Odborníci v proteinu objevili malou oblast, kterou označili jako Symbiosis Determinant 1, jež funguje jako jakýsi přepínač určující, který zpráva je odeslána do rostlinné buňky.

Dvě aminokyseliny mění vztah rostliny k bakteriím

Změnou pouhých dvou aminokyselin v tomto přepínači by vědci mohli získat receptor, který místo toho, aby spustil imunitní odpověď, zahájí symbiózu s bakteriemi fixujícími dusík. „Ukázali jsme, že dvě malé změny mohou způsobit, že rostliny změní své chování v klíčovém bodě – od odmítání bakterií přejdou ke spolupráci s nimi,“ vysvětluje Radutoiuová.

V laboratoři se jí spolu s Andersenem podařilo modifikovat na tomto principu divokou luštěninu zvanou Lotus japonicus.

Vědci se pokoušejí stejný postup zopakovat i na člověkem šlechtěných plodinách. Pokud se modifikace podaří přenést i na ně, nakonec by mohlo být možné vyšlechtit obiloviny, jako jsou pšenice, kukuřice nebo rýže, se schopností samostatně fixovat dusík bez nutnosti dodatečného hnojení stejně, jako to dnes dělají luštěniny.

„Ale nejdříve musíme najít ty další, esenciální klíče, které se na procesu podílejí,“ říká Radutoiuová a dodává: „I tak je náš objev vzrušující.“.

Zdroj: Phys.org

Foto: WikiCommons
Zdroje informací: Phys.org
Štítky:
Související články
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz