Hypoxie je stav, při kterém se tělu nedostává kyslíku. Ukazuje se však, že se lidský organismus s těmito podmínkami umí vyrovnat, pokud je jim vystaven dlouhodobě. Příkladem jsou národy žijící ve vysokých nadmořských výškách či mořské národy potápějící se do velkých hloubek. Mezi ty patří i ženy Hänjo z jihokorejského ostrova Čedžu. Jak se jejich […]
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak můžeme pěstovat brambory odolné vůči horku, nebo rýži, která přežije záplavy. Jak to ale bývá, revoluce někdy požírá vlastní děti. V roce 2023 spláchly Indii silné monzunové deště. Zatopené […]
Nová studie, za kterou stojí tým vedený Sebastiaanem van Heeschem z Oncode Institute v nizozemském Utrechtu, odhalila v lidském genomu celou armádu „podměrečných“ genů, kódujících takzvané mikroproteiny, jež jsou tvořené méně než stovkou aminokyselin, o nichž se dříve vědci domnívali, že nejsou příliš důležité. Mýlili se! Lidský genom je souhrnem veškeré genetické informace zapsané v […]
Epigenetiku lze přirovnat k pohádkovým sudičkám. Stejně jako ony dovede jak zmírnit nepříznivý vliv genů, tak ho i zhoršit. Tím ale nekončí. Pamatuje i na zátěže, kterým čelili naši předci. Pak mají například děti žen, které zažily hladomor, silný sklon k obezitě. Epigenetické sudičky se ale mohou objevit i kdykoliv během života, pokud je okolnosti přivolají. Svou […]
Rozvíjející se věda, zvaná epigenetika, naznačuje, že účinky traumatu, ať už se jedná o válku, genocidu, zneužívání či hladomor, mohou být zřejmě předávány z jedné generace na druhou, protože změní způsob zapínání a vypínání genů u potomků. Je to pro lidstvo přínosem, nebo zátěží, se kterou je třeba se vyrovnat? Epigenetika se zabývá tím, jak […]
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Po pádu Západořímské říše ovládli Pyrenejský poloostrov Vizigóti, pocházející ze severní Evropy. Jejich království však nemohlo dlouho odolat Arabům, kteří do oblasti v roce 711 vtrhli přes Gibraltar ze severu Afriky. Hřbitov na severu Španělska nyní vydal svědectví o tom, jak se žilo křesťanům v době, kdy se Pyrenejský poloostrov přeměnil v muslimskou baštu. Švédsko-španělský […]
Dosud bylo pochopení jejich detailní struktury a fungování opomíjeno. To se teď mění. Kliniky asistované reprodukce se v poslední době zaměřují na pochopení vnitřní struktury ženského vajíčka. To, jak vajíčko (oocyt) vypadá zevnitř, podobně jako jeho genetika významně ovlivňují úspěšnost léčby neplodnosti. Lidská vajíčka stále ještě nebyla dostatečně prozkoumána. Nejvíc zmapovaný je problém nerovnoměrného rozložení chromozomů, […]
„Alkoholové desinfekce na ruce zabíjí většinu bakterií, virů a plísní již do několika sekund.“ poutá většina reklam na desinfekce. Každý takovou viděl, zvlášť v posledních letech. Tyto náhodné reklamy nepřímo odpovídají na otázku, zda se viry řadí mezi živé organismy. Jen co je živé, dá se zabít. Nebo se to z tohoto reklamního tvrzení dá alespoň odvodit. […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení. Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]