Zatímco u většiny savců se vyššího věku dožívají samice, člověka nevyjímaje, u ptáků je tento trend opačný. Studie, která se zabývala analýzou délky života více něž 1000 živočišných druhů, vysvětluje, v čem zřejmě tato evoluční nespravedlnost tkví ….

Celosvětově je průměrná délka života ženy přibližně 74 let, ovšem u mužů je to jen 68 let. Vznikla řada teorií, které se tento rozdíl v dožití mezi muži a ženami snažily vysvětlit. Argument, že muži v mládí častěji zahynou při nehodách či konfliktech, však neobstál, protože tento trend platí ve všech lidských kulturách a napříč historickými obdobími.

Nová studie, provedená výzkumníky z Institutu Maxe Placka pro evoluční antropologii v Lipsku, doufá, že jí by se to mohlo podařit.

Vedla ji Johanna Stärková, která spolu se svými kolegy zanalyzovala data o délce života 1 176 živočišných druhů – 528 druhů savců a 648 druhů ptáků – v zoologických zahradách i ve volné přírodě. Zjistili přitom, že u 72 % druhů savců se samice dožívají vyššího věku než samci, v průměru o 12 až 13 %.

U ptáků však samci u 68 % druhů žili déle než samice, a to v průměru o 5 %. Podle všeho by za rozdíly, zda žije déle samec či samice, mohly být odpovědné chromozomy.

Kdo má dva stejné chromozomy, má výhodu

U savců mají samice dva chromozomy X, zatímco samci chromozomy X a Y. A právě přítomnost dvou stejných chromozomů může samicím poskytovat ochranu před škodlivými mutacemi, které například spouštějí rakovinu, a tím jim zajištovat výhodu v přežití.

U ptáků je tomu pak přesně opačně, zda mají dva stejné chromozomy samci, zatímco samice dva různé, proto u nich naději na delší život mají právě samci. Ovšem i zde se objevily výjimky.

„Některé druhy vykazovaly opačný trend, než se očekávalo,“ vysvětluje Johanna Stärková. „Například u mnoha dravých ptáků jsou samice větší a žijí déle než samci. Pohlavní chromozomy tedy mohou být jenom částí vysvětlení,“ dodává.

Kromě genetiky tak zdá se významnou roli sehrává také reprodukční strategie. U polygamních savců se silnou konkurencí si samci vyvinuli nápadné charakteristiky, jako je barevné peří, nápadný hřebínek či velká tělesná velikost, aby nalákali samice.

Tyto znaky však vedle samic lákají ve zvýšené míře i predátory. U těchto druhů proto samci obecně umírají dříve než samice.

Pohlaví, konkurence a péče o potomky

Naopak mnoho druhů ptáků je monogamních, tvoří trvalé páry, takže konkurenční tlaky jsou u nich nižší. Díky tomu samci často žijí déle. Roli pak hraje i rodičovská péče. Zpravidla to pohlaví, které do péče o potomky investuje více, žije déle.

U dlouhověkých druhů, ke kterým patří i primáti včetně člověka, samice přežívají, dokud jejich potomci nejsou schopni se o sebe sami postarat. Aby vědci určili rozsah, jaký vliv na délku dožití u samci a samic mají tlaky prostředí, jako jsou predátoři, patogeny a drsné klima, zkoumali nejen jedince ve volné přírodě, ale i zoologických zahradách, kde tyto tlaky prakticky neexistují.

Zjistili, že rozdíly v délce života přetrvávaly i v těchto chráněných podmínkách. Byly sice menší, ale nezmizely. Obdobně je tomu i u lidí, kde je pokroky v medicíně a životních podmínkách zmenšil, ale neodstranil.

Proto se odborníci z Institutu Maxe Plancka domnívají, že tyto rozdíly jsou hluboce zakořeněny v evolučních procesech, kdy jsou formovány sexuální selekcí a rodičovskou investicí. Vliv prostředí může do jisté míry ovlivnit rozsah těchto rozdílů, ale nemůže je úplně vymazat. Budou proto s velkou pravděpodobností existovat i do budoucna.

Zdroj: NewScientist