Domů     Objevy
30 let od objevu Ardi: Evoluce převyprávěná kostmi
A. ramidus. FOTO: FOTO: Tiia Monto / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Její ostatky zadupala do země někdy na sklonku třetihor stáda hrochů. Za dalších 4,4 milionů let se stala nejpodivněji vypadající fosilií zástupce lidské vývojové linie, který byl do té doby nalezen.

Objev tohoto dávného hominida, připomínajícího hybrida lidoopa, opice a člověka, obrátil na ruby většinu toho, co vědci věděli o rané evoluci člověka..

Jak napsal novinář Kermit Pattison, autor knihy Fossil Men, jednu z nejkontroverznějších fosilií v paleoantropologii objevila jedna z jejích nejrozporuplnějších postav. Tim White je profesor integrativní biologie na Kalifornské univerzitě, a dle slov Pattisona také neúnavný perfekcionista s „intelektem ostrým jako břitva, citlivým detektorem na nesmysly, dlouhým seznamem objevů a ještě delším seznamem nepřátel.“ White se podílel na objevu Lucy, 3,2 miliony let starého zástupce druhu Australopithecus afarensis, jackpot ale přišel v roce 1994. Tehdy jím vedený americko-etiopský tým narazil v oblasti Střední Awaš v Etiopii, pouhých 74 km od místa, kde byla v roce 1974 antropologem Donaldem Johansonem objevena Lucy, na soubor starověkých kostí, které tvořily téměř kompletní zkamenělou kostru ženy.

Radiometrické datování vrstev sopečného popela, které fosilii obepínaly, určily její stáří na 4,4 miliony let. To by znamenalo, že byla ještě o 1,2 milion let starší než Lucy. Její objevitelé druh pojmenovali jako Ardipithecus ramidus, proslula ale více pod přezdívkou Ardi.

Milimetr po milimetru

Po prohledání oblasti získal výzkumný tým více než 125 částí kostry od nejméně 36 jedinců, včetně velké části chodidel a prakticky celých rukou, což je mezi fosiliemi hominidů mimořádná vzácnost. Nadšení ale kalil špatný stav nalezených vzorků.

Poté, co Ardi zemřela, byly její ostatky zřejmě zašlapány do bahna hrochy a dalšími kolemjdoucími býložravci. O miliony let později vynesla eroze rozdrcené a zdeformované kosti zpátky na povrch. Byly tak křehké, že se při dotyku rozsýpaly.

Aby zachránili vzácné fragmenty, odebral White a jeho kolegové zkameněliny spolu s okolní horninou. Kosti následně jehlou pod mikroskopem milimetr po milimetru vyřezali a pomocí počítačového modelování poskládali dohromady.

Rekonstrukce nakonec ukázala, že Ardi měřila asi 120 cm, vážila 50 kg a měla mozek o velikosti grapefruitu. Práce to byla ale natolik mravenčí, že vykopávky, rekonstrukce a studium kostí trvaly celých 15 let, po které byly doprovázeny přísným informačním embargem.

Svět se s Ardi blíže seznámil prostřednictvím speciálního vydání časopisu Science až v říjnu 2009.

Ani šimpanz, ani člověk

 Od chvíle objevu Lucy si vědci lámali hlavy nad tím, jak vypadali, i kde a jak žili její předkové. Ardi se ovšem v mnoha ohledech vymykala předpokladům. Nevypadala jako africká opice, její objevitelé ji popsali jako „ani šimpanze, ani člověka“.

Čenich méně vyčníval a chyběly jí výrazné dýkovité špičáky, největší ohlas ale vyvolal bizarní způsob jejího pohybu. Dnešní šimpanzi a gorily používají k chůzi po zemi zadní nohy a klouby prstů na rukou, což vedlo ke spekulacím, že první lidé se mohli pohybovat stejně.

„Dlouho se předpokládalo, že se naše ruce musely vyvinout z rukou podobným tlapám afrických opic,“ napsal antropolog Owen Lovejoy z Kent State University. Analýza kostí A. ramidus ale naznačuje, že při chůzi po zemi používala dvě končetiny, při šplhání ve stromech zase čtyři.

Více se dočtete v čísle 9/2024.

Související články
Objevy Ostatní 27.11.2024
Nejdřív se jevila jako porouchaná a neužitečná RNA. Později se ukázalo, že na ní závisí správné fungování těla. Nyní je z ní naděje pro budoucí léčbu nemocí. O existenci mikroRNA bychom dodnes možná neměli tušení, kdyby si vědci nevšimli zvláštních půdních červů. Byla to háďátka obecná (Caenorhabditis elegans), která normálně měří kolem 1 mm. Jenže mezi […]
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd obdržel nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cenu Česká hlava. Cena vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti, zejména za výzkum spintroniky. Jungwirthův výzkum spintronických pamětí je zásadní pro vývoj procesorových čipů budoucnosti. Tradiční magnetické materiály, které dnes nacházíme i v […]
Objevy Ostatní 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz