Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy..
Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí. Povodně zaplavily velké části střední Evropy a pokryly celé obce i dopravní systémy hnědou, zakalenou vodou.
Záplavy, které postihly především Rumunsko, Polsko, Českou republiku a Rakousko, ale také Slovensko a Maďarsko si dosud vyžádaly nejméně 27 životů, přičemž další lidé jsou stále pohřešováni. Tisíce lidí pak byly evakuovány.
„Tyto záplavy jsou jasnou připomínkou rostoucí hrozby extrémního počasí způsobeného změnou klimatu,“ uvedla generální tajemnice Evropské klimatické výzkumné aliance Sissi Knispel de Acosta, která se skládá z výzkumných skupin studujících globální oteplování.
Rekordní srážky jsou výsledkem pomalu se pohybujícího nízkotlakového systému s názvem Boris, který během čtyř dnů přinesl pětinásobek průměrných zářijových srážek.
Tento povětrnostní systém byl podpořen příchodem arktického vzduchu ze severu, což způsobilo prudký pokles teplot během 24 hodin. Ačkoli takové náhlé ochlazení není v pozdním létě v Evropě zcela neobvyklé, podle klimatologa z Michiganské univerzity Richarda Rooda, by se v budoucnu mohlo stát častějším jevem.
Studený vzduch se střetl s teplejším vzduchem z jihu, který byl nasycen vodní párou. Tato vlhkost pocházela z neobvykle teplého Středozemního moře, které minulý měsíc zaznamenalo nejvyšší teplotu v historii.
„Klima je dnes natolik teplé, že každá bouře nebo povětrnostní událost je tím ovlivněna,“ řekl Rood. „Je nemožné mít extrémní událost, která by neměla nějakou spojitost se změnou klimatu.“.
Ačkoli záplavy byly vždy přirozeným jevem, silnější deště přicházejí stále častěji v důsledku rostoucích emisí skleníkových plynů, které jsou převážně způsobeny spalováním fosilních paliv. Vyšší teploty na zemi i na moři znamenají, že atmosféra pojme více vlhkosti.
Horká planeta navíc vytváří více energie, což způsobuje intenzivnější srážky a může vést k ničivějším bouřím. „Abychom v budoucnu předešli takovýmto katastrofálním následkům, musíme v Evropě zrychlit adaptaci na záplavy,“ dodala Knispel de Acosta.
Mezi tyto adaptace může patřit zlepšení systémů nakládání s dešťovou vodou, lepší městské plánování, dostupnější systémy včasného varování a větší investice do zelené infrastruktury, jako je nahrazení betonových ploch propustnějšími materiály nebo výsadba stromů.
„Naše infrastruktura byla postavena pro klima, které už neexistuje,“ řekla profesorka na Středoevropské univerzitě a místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatuDiana Urge-Vorsatz. Přestože se bouře stávají častějšími, i odborníci někdy zapomínají, jak jsou všudypřítomné.
Před příchodem Bouře Boris byla Urge-Vorsatz varována jiným klimatologem, aby se zásobila potravinami a nouzovými potřebami na alespoň tři dny. „Bude to opravdu špatné,“ řekl jí. Ona ho však neposlechla.
Poté hrozily záplavy a silný vítr i jejímu domovu poblíž Vídně. „Víme, že s klimatickou změnou jsou deště intenzivnější a častější, ale nikdo tomu nevěří, dokud to skutečně nepřijde,“ řekla Urge-Vorsatz. „Vždycky si myslíme, že se to děje ostatním, a že se to nám stát nemůže.“.
FOTO: FMT
