Domů     Příroda
Specialisté na jedy: Zvířata, kterým je radno se vyhnout
Pralesnička barvířská využívá pumiliotoxiny k sebeobraně. Zdroj: Freepik

Někomu drápy a zuby, někomu jedy: Příroda vytvářela zbraně na obranu i k útoku s neobyčejnou důmyslností. Obzvlášť záležet si dala na jedech. Nad jejich rafinovaností může lidstvo jen žasnout – nebo se nechat inspirovat při vývoji nových léků..

Pláž Chinamans, malebná oáza sevřená zátokou, se letos dostala na stránky australského tisku, poté co se tam odehrálo nečekané drama. Začalo to nevinně. Žena, která si tam šla zaplavat, si všimla pěkné velké mušle.

Vytáhla ji z vody a uvelebila se s ní na břehu. Začala si ji prohlížet a převracet v prstech. Jenže netušila, že není jediná, komu se mušle zalíbila. Z ulity najednou vypadla drobná chobotnice. Vlastně roztomilá, řekli byste, zvlášť se svými zářivě modrými kroužky na kůži.

Jenže žena byla Australanka, a tak moc dobře věděla, co to znamená. Propadla panice. Modré zbarvení je signálem, že chobotnice kroužkovaná je už tak podrážděná, že zaútočí. Její jed je přitom pro člověka asi tisíckrát nebezpečnější než kyanid.

Oběti ochrnou svaly a bez okamžité pomoci se udusí. Nálezkyně mušle měla ale štěstí v neštěstí. Pláž Chinamas je totiž v Sydney, a tak ženu záchranáři včas napojili na umělé dýchání, které pomáhá přežít, než se jed v těle odbourá.

Travič, kam se podíváš

Příběh z australských médií ukazuje, jak zkreslené jsou naše představy o jedovatých zvířatech. Bojíme se hadů, někdy i pavouků, přitom příroda jedem vybavila daleko širší škálu živočichů. Kolem 15 % všech živočišných druhů je více či méně nebezpečnými traviči.

A je to velmi rozmanitá společnost: Na plážích a v moři mohou život ohrožovat nejen chobotnice, ale také medúzy, korály a některé ryby, někdy se jedovatou pochoutkou stávají jinak jedlé mušle. Na souši zase pozor na stonožky, štíry, žáby a mloky.

Pokud se vypravíte na Novou Guineu, nedotýkejte se malých zpěvných ptáků. Deset druhů z nich má na peří stejný jed jako kůže šípových žab. Jedovaté druhy se najdou dokonce i mezi savci, proto se raději vyhněte samečkovi ptakopyska nebo outloňovi, roztomilé poloopičce s obrovskýma očima.

Nápad z počátků evoluce

Kdy se vyvinuli první jedovatí živočichové, to se už přesně zjistit nedá. Jedové žlázy jsou příliš delikátní tkáň na to, aby se zachovaly, takže neexistují žádné fosilie, které by takový vývoj zaznamenávaly.

Nicméně se považuje za pravděpodobné, že s jedem a způsobem jeho použití k lovu začala evoluce experimentovat u žahavců (Cnidaria). To jsou bezobratlí obvykle žijící v moři, dnes k nim patří korály, mořské sasanky a medúzy.

Jsou to prastaré formy života, jak ukázal výzkum jejich mitochondriální DNA. Vyvinuli se někdy před 741 miliony let, takže podobně dlouhou historii mohou mít pokusy s využíváním jedu jako zbraně. Je to dost času na to, aby se receptury pro traviče mezi živočichy vypiplaly do fascinující dokonalosti.

Přesně tak je popsali biologové Ronald Jenner a Eivind Undheim ve své knize Venom: The Secrets of Nature’s Deadliest Weapon. Živočišné jedy označili za výsledek nejdůmyslnější a nejvíc smrtící biologické adaptace, jaká se kdy na naší planetě vyskytla.

Není to moc přehnané. Jed není jednou zbraní, jako jsou drápy nebo špičáky. Každý travič má k dispozici směs toxických látek. Podle Jennera s Undheimem se tyto jedy dají přirovnat spíš k oddílu odstřelovačů vybavených různými zbraněmi než ke kulometu nabitému jedním typem projektilu.

Nejsložitější směsi obsahují stovky nebo dokonce tisíce různých složek a jsou schopny překonat obranné mechanismy prakticky každé oběti.

Proč taková složitost?

Vysvětlení je prosté: Jedy působí na úrovni molekul. A přesně na té naše tělo obsahuje závratné množství složek, které vzájemně interagují. Je to gigantická a důmyslně propojená síť proteinů v roli enzymů, hormonů, transportních, signálních a imunitních látek se složkami získanými ze stravy, metabolismu a dýchání.

Toxiny do ní vytvářejí cílené záseky a přerušují spojení. A protože by škoda napáchaná jedním toxinem nemusela být fatální, útočí směs látek, z nichž se každá zaměří na jiné spojení mezi molekulami. Soudržnost fungování organismu se tak může náhle sesypat jako domeček z karet.

Kromě receptur řešila evoluce také optimální způsob, jak by různé druhy živočichů měly s jedem zacházet. Ne každý travič útočí a vstřikuje smrtící koktejl do těla oběti kousnutím nebo bodnutím. Někteří živočichové šíří jed pasivně, například ho vylučují na kůži jako žáby.

Jindy mají toxické látky usazené uvnitř těla, pak jsou nebezpeční pro konzumaci. Někteří živočichové dokážou být jedovatí aktivně i pasivně, což je případ chobotnice kroužkované z australské pláže. Žlázy s toxinem má v zobáku, kterým útočí, ale potíže způsobí i při požití.

Proč se travič neotráví?

Ne všichni traviči v živočišné říši si jed pohodlně vyrábějí sami podle potřeby a bezpečně skladují v uzavřených žlázách jako hadi. Mnohdy si musí toxin pořídit jiným způsobem jako třeba amazonské šípové žáby.

Ty požírají hmyz, jehož jed pak vylučují na kůži. Jenže tím se nabízí logická otázka: Jak to, že se žabka sama neotrávila? To, s čím zachází, je přece prudký jed. Stejně logická jako otázka byla obecně přijímaná hypotéza, že tedy musí být vůči batrachotoxinu imunní.

Jenže není. To nově ukázal výzkum Daniela Minora z Kalifornské univerzity v San Francisku. Aby měli jistotu, zkoumali vědci z jeho týmu vedle žab také pištce černohlavého, malého zpěvného ptáka z Nové Guineje, který rovněž používá k trávení batrachotoxin.

Šípové žáby zastupovala pralesnička strašná (Phyllobates terribilis), která mívá v kožních žlázách v průměru kolem 1 miligramu batrachotoxinu, což by mohlo usmrtit až 20 lidí. Batrachotoxin je považován za třetí nejjedovatější látku na Zemi, po botulotoxinu a poloniu.

Jak jed působí?

Batrachotoxin blokuje sodíkové kanály v membránách, což je katastrofa především pro nervové buňky. Nemohou vést signály, což jinými slovy znamená, že paralyzují tělo. Velmi rychle na otravu reagují svalové buňky srdce a dýchacích cest, takže už nepatrná množství jedu vyvolají arytmii.

K smrti dochází zástavou srdce nebo udušením. Jak je tedy možné, že pro žáby nebo pištce nemá požírání jedovatého hmyzu následky? Minorův tým vypreparoval neurony těchto zvířat a zkoušel, jak na toxin zareagují.

Překvapivě zcela normálně jako u jiných živočichů, prostě přestaly vést signály. To byl neočekávaný výsledek, a tak vědci museli hledat jiné vysvětlení, proč se traviči neotráví. Prověřovali i rozšířenou hypotézu, že mutace v okolí sodíkových kanálů brání v přístupu jedu.

Jenže experiment, kdy podle mutace pozměnili sodíkové kanály u laboratorních krys a pak změnu přenesli na neurony žab, hypotézu nepotvrdil. Jen celkově zhoršil fungování nervů.

Více se dočtete v čísle 11/2023 které vyšlo 18. října.

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz