Zebra kvaga byla jako zcela nový jihoafrický druh zebry klasifikována v roce 1778. Hnědobílé zbarvení pokrývalo hlavu a krk, hřbet měla hnědý a nohy bílé. K jejímu vyhubení v důsledku lovu v koloniálním období došlo již před více než 130 lety.
Poslední zástupce kvagy zahynul v amsterodamské zoologické zahradě Natura Artis Magistra 12. srpna 1883, ve volné přírodě byly kvagy podle všeho vyhubeny o asi 5 let dříve – poslední zdokumentovanou událostí je zastřelení zvířete v roce 1887.
Projekt opětovného vyšlechtění kvagy nazývaný Quagga Project započal expert na přírodní historii Reinhold Rau (1932-2006). Ten nechal roku 1984 analyzovat vzorky kůže zeber kvaga z Jihoafrického muzea v Kapském Městě, díky čemuž bylo zjištěno, že nejde o samostatný druh, nýbrž o poddruh zebry stepní (Equus quagga).
Krom genové mutace způsobující odlišné pruhování je DNA kvagy stejné jako u zebry stepní.
Odborníci se i v současnosti snaží o návrat kvagy do přírody, vytvořili tak malé stádo zpola pruhovaných zvířat. Po dobu 30 let mezi sebou množili zebry, jež byly méně pruhované než ostatní, čímž chtěli docílit soustředění potřebných genů. Pátá generace je ve všech bodech podobná zebře kvaga.
„Snažili jsme se v malém měřítku opravit ekologickou škodu, abychom mohli opět spatřit toto pěkné zvíře, které kdysi v Jihoafrické republice žilo,“ objasnil Eric Harley, bývalý profesor klinické biochemie.
Nyní je do projektu zahrnuto dohromady 100 zeber. „Takové druhy projektů vždy vyvolávají polemiky. Nikdy se všichni vědci neshodnou na tom, co je správné. Jaký je rozdíl mezi zebrou kvaga a stepní zebrou?
První nemá pruhování na zadní části a její srst je hnědší. Kvaga se každopádně vrací. Projekt je mimořádně úspěšný,“ uzavřel Harley.
Zvířata vzniklá křížením zeber s koňmi nebo s osly bývají neplodná, avšak v případě novodobé zebry kvaga je rozmnožování možné.
