Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe zjistil, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je daleko vyšší, než se předpokládalo. Zároveň je překvapila rychlost, jakou lesy mizí.

Podle studie, na které se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity, uloží jeden hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách přibližně 150 tun uhlíku.

To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Výsledky studie byly zveřejněny v nynějším čísle časopisu Nature..

Výsledky studie jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.

Vědci také zjistili, že na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Navzdory jejich očekávání se v horských lesích stále velmi často objevují vzrostlé stromy, tzn.

stromy s průměrem kmenu přes 70 cm. A právě vzrostlé stromy zachytávají velké množství uhlíku.

„Český tým ke globální studii významně přispěl výsledky svého dlouhodobého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu, kde působíme již více než 15 let. Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ říká David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na 72 000 stromů, probíhal na 44 horských lokalitách ve 12 afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu.

Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ dodává Jiří Doležal z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity doplňuje: „Tato studie je další ze studií, které poukazují na význam primárních lesů z hlediska poutání uhlíku a na jejich důležitou roli při řešení klimatické změny.

Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů nejen v oblasti rovníkové Afriky, což je podobný problém, který se řeší i v jiných částech světa.“.

Mezinárodní vědecký tým také zkoumal, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let. Autoři studie spočítali, že ubylo 0,8 milionů hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a Etiopii, což vedlo k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry.

Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.

Od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů. V některých zemích je to více než dvacet procent. Kromě toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotop pro mnoho vzácných a ohrožených druhů.

Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu. Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek.

V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování. Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů při odlesňování v tropických pohořích.

Bohužel i v chráněných oblastech totiž odlesňování, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.