Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť..

Vědci v posledních letech upozorňují, že změna klimatu nenarušuje jen velké a snadno pozorovatelné procesy a nepřináší na první pohled viditelné jevy, jako jsou vlny veder, sucha nebo extrémní bouře. Mění i jemné mechanismy, které po tisíciletí fungovaly téměř nepozorovaně. A jedním z nich je právě vznik mlhy.

Symbolem tohoto problému jsou majestátní kalifornské sekvoje. Nejvyšší stromy planety totiž nejsou závislé jen na dešti, ale obrovskou část vody získávají z mlhy, která v létě proudí od Tichého oceánu.

Její jemné kapky se poté zachytávají na jehlicích a větvích, odkud stékají do půdy nebo jsou absorbovány přímo stromem.

Podle americké Národní parkové služby mohou sekvoje získávat z mlhy až 40 procent své roční spotřeby vody. V období suchého kalifornského léta je to pro zdejší celý ekosystém naprosto zásadní. Bez mlhy by zdejší lesy v současné podobě pravděpodobně vůbec neexistovaly.

Profesor Todd Dawson z Kalifornské univerzity v Berkeley, který se fenoménu věnuje dlouhodobě, upozorňuje, že situace se mění. „Všechny důkazy ukazují na to, že redwoodové lesy čekají změny,“ uvedl. Jeho tým už dříve publikoval studii, podle níž množství letní mlhy v oblasti kalifornského pobřeží mezi lety 1951 až 2008 kleslo zhruba o třetinu a novější výzkumy naznačují další pokles.

Vznik mlhy přitom závisí na velmi citlivé kombinaci několika podmínek. Nad oceánem se musí setkat studená voda s teplým a vlhkým vzduchem. Pokud se změní teplota moře, proudění větru nebo teplotní rozdíly mezi pevninou a oceánem, systém se ihned začne chovat jinak a tak právě oteplování oceánů je jedním z faktorů, které mohou tvorbu pobřežní mlhy omezovat.

Některé oblasti navíc ovlivňují i takzvané městské tepelné ostrovy, kdy rozsáhlá urbanizace mění lokální klima a zasahuje do proudění vzduchu. „Velkým problémem je, že mlhy ubývá, a může to souviset s klimatickou změnou i rozšiřováním městských tepelných ostrovů,“ uvedl profesor Elliott Campbell z Kalifornské univerzity v Mercedu.

Nejde přitom jen o stromy. Když sekvoje zachytávají mlhu, vytvářejí takzvaný fog drip, což je vytváření drobných kapek a jejich následné stékání a padání do půdy a potoků. Tak se k vodě z mlhy dostanou i okolní rostliny, hmyz nebo obojživelníci.

Zkrátka, na mlze závisí celý ekosystém. Americká Národní parková služba upozorňuje, že pokles mlhy v některých oblastech Kalifornie už vede i k oteplování potoků. Chladná voda přitom rozhoduje například o přežití lososů a dalších druhů citlivých na teplotu.

Ještě možná překvapivější je význam mlhy pro lidi žijící v suchých regionech. V některých částech světa totiž fungují speciální lapače mlhy, což jsou jednoduché sítě, na nichž se zachycují drobné kapky vody.

Ty následně stékají do zásobníků a slouží jako pitná voda. Takové systémy existují například v Chile, Peru, Maroku, Eritreji nebo na Kanárských ostrovech. V oblasti Alto Hospicio v Chile dokážou podobné systémy získat i několik litrů vody denně z jediného čtverečního metru tkaniny.

Voda zde slouží nejen k pití, ale i k pěstování zeleniny nebo zavlažování stromů v krajině, kde prakticky neprší. „Mlha zde není doplňkovým zdrojem vody. Pro některé komunity je to voda jediná,“ uvedla klimatoložka Virginia Carter Gamberini z Universidad Mayor v Chile.

Podle odborníků je problém i v tom, že mlha ovlivňuje mnohem víc než jen vlhkost půdy. Ochlazuje krajinu, stabilizuje teploty a omezuje odpařování vody během extrémních veder. Když zmizí, krajina se začne přehřívat rychleji a vysychání se dál urychluje.

„Mlha funguje jako přírodní klimatizace,“ uvedl ekolog James Johnstone z Washingtonské univerzity. „Bez ní budou některé pobřežní ekosystémy čelit podmínkám, na které nejsou připravené.“.