Domů     Příroda
Samečka potřebují jen jednou za rok!
21.stoleti 19.1.2007

Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!

S koloniemi mšic se můžeme setkat prakticky všude. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých rostlinných chorob. Jsou 1 až 3 mm dlouhé, mají hruškovitý tvar se třemi páry nohou a jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Od ostatních škůdců je lze rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího jaksi ocásek. 
Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se pak líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození.K dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla a na svět přicházejí již mladé nymfy.
Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice, přičemž jedna dospělá mšice zplodí během svého života 50 až 250 nových samiček. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus během jednoho roku až 30krát. Dojde-li pak k přemnožení, narostou mladým samičkám křídla a přesunou se na nová útočiště. 
V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček konečně i samečkové. Dojde pak ke spáření, samičky nakladou vajíčka k přezimování a celý ten kolotoč může začít znovu.   

Náš dnešní snímek představuje mšici druhu Homoptera v třicetinásobném zvětšení, respektive její hlavu s tykadly, dvěma složenýma očima (červená) a trubkovitým ústním otvorem, kterým proniká do rostliny.

Voňavá pomsta
Kanadští entomologové nedávno zkoumali mšice a jejich poplašný feromon – voňavou látku. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou. První ulovená mšice se tak útočníkovi vlastně mstí – zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz