Domů     Příroda
Samečka potřebují jen jednou za rok!
21.stoleti 19.1.2007

Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!

S koloniemi mšic se můžeme setkat prakticky všude. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých rostlinných chorob. Jsou 1 až 3 mm dlouhé, mají hruškovitý tvar se třemi páry nohou a jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Od ostatních škůdců je lze rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího jaksi ocásek. 
Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se pak líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození.K dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla a na svět přicházejí již mladé nymfy.
Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice, přičemž jedna dospělá mšice zplodí během svého života 50 až 250 nových samiček. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus během jednoho roku až 30krát. Dojde-li pak k přemnožení, narostou mladým samičkám křídla a přesunou se na nová útočiště. 
V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček konečně i samečkové. Dojde pak ke spáření, samičky nakladou vajíčka k přezimování a celý ten kolotoč může začít znovu.   

Náš dnešní snímek představuje mšici druhu Homoptera v třicetinásobném zvětšení, respektive její hlavu s tykadly, dvěma složenýma očima (červená) a trubkovitým ústním otvorem, kterým proniká do rostliny.

Voňavá pomsta
Kanadští entomologové nedávno zkoumali mšice a jejich poplašný feromon – voňavou látku. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou. První ulovená mšice se tak útočníkovi vlastně mstí – zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Související články
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dokáže vyvinout. Že jich ve volné přírodě žije v současnosti jen asi 7 000, se už tolik neví. Rovněž odchov v lidské péči nemá aktuálně příliš povzbudivý vývoj. Naopak, […]
Rostoucí koncentrace CO2 a s ní spojené okyselování oceánů může mít pro fatální následky pro olihně. Nový výzkum jejich neurologie varuje, že budoucí kyselost vody by mohla zmenšit objem jejich mozku až o 50 %. Tento drastický úbytek tkáně postihuje především zraková centra. Olihně kvůli tomu ztrácejí schopnost správně vyhodnocovat vizuální podněty, což přímo vede […]
Příroda 20.7.2026
Skalnaté sopečné pobřeží vypadá jako poseté draky. Tvorové, kteří jsou tu namačkáni hlava na hlavě, působí opravdu strašidelně – šedá kůže, velké zahnuté drápy, výrazné hřbetní hřebeny. Ve skutečnosti jde ale o leguány, jejichž potravu tvoří převážně mořské řasy. Nejmohutnějšími ještěry světa jsou varani komodští, takzvaní komodští draci. Tito impozantní tvorové, vyskytující se přirozeně na […]
Medicína Příroda 18.7.2026
Ne všechno, co si člověk přiveze z dovolené u rybníka, stojí za to. Místo hezkých vzpomínek si někteří odvážejí svědivou vyrážku, za kterou překvapivě nestojí sinice ani komáři, ale mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní zjišťují, kde číhá největší riziko a jak se mu co nejlépe vyhnout. Cerkáriová dermatitida, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz