Domů     Příroda
Samečka potřebují jen jednou za rok!
21.stoleti 19.1.2007

Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!

S koloniemi mšic se můžeme setkat prakticky všude. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých rostlinných chorob. Jsou 1 až 3 mm dlouhé, mají hruškovitý tvar se třemi páry nohou a jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Od ostatních škůdců je lze rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího jaksi ocásek. 
Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se pak líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození.K dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla a na svět přicházejí již mladé nymfy.
Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice, přičemž jedna dospělá mšice zplodí během svého života 50 až 250 nových samiček. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus během jednoho roku až 30krát. Dojde-li pak k přemnožení, narostou mladým samičkám křídla a přesunou se na nová útočiště. 
V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček konečně i samečkové. Dojde pak ke spáření, samičky nakladou vajíčka k přezimování a celý ten kolotoč může začít znovu.   

Náš dnešní snímek představuje mšici druhu Homoptera v třicetinásobném zvětšení, respektive její hlavu s tykadly, dvěma složenýma očima (červená) a trubkovitým ústním otvorem, kterým proniká do rostliny.

Voňavá pomsta
Kanadští entomologové nedávno zkoumali mšice a jejich poplašný feromon – voňavou látku. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou. První ulovená mšice se tak útočníkovi vlastně mstí – zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Související články
Příroda 29.12.2025
Řada lidí si nedokáže představit konec roku bez pořádného pyrotechnického představení. Na některých místech jsou ovšem taková představení zapovězená. Patří k nim i území Krkonošského národního parku (KRNAP). Kromě odpalování silvestrovských dělobuchů vidí ochránci přírody neradi i vypouštění létajících lampionů štěstí. Problematiku provozování těchto oblíbených aktivit v oblasti KRNAP upravuje zákon o ochraně přírody a […]
Příroda 27.12.2025
Austrálie je v mnoha ohledech zvláštní země. Místní flóra nebo fauna je vskutku specifická, třeba nad takovým ptakopyskem vědci dlouho nevěřícně kroutili hlavou. Ani zahrávat si s mnoha zdejšími živočichy se nevyplácí, jejich jed je velmi prudký. Ale i krajina je zde zajímavá a neopakovatelná… Australské vnitrozemí má většinou pouštní či polopouštní charakter. Našinci zvyklému […]
Příroda Technika 24.12.2025
Používání dronů je v moderní době velmi rozšířené, a to v různých oblastech lidské činnosti. Spoléhají na ně i odborníci, kteří se zabývají zdravím keporkaků a dalších velryb v arktických vodách. Bezpilotní stroje jim pomáhají svým způsobem sbírat dech těchto zvířat. Tým vědců z britské King’s College London či norské Nord University navádí drony naložené […]
Příroda Zajímavosti 23.12.2025
Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě? Vědci z University of East Anglia ve studii, která je považována za první statisticky […]
Příroda 20.12.2025
V chladných vodách u pobřeží Britské Kolumbie vědci poprvé zdokumentovali chování, které jinde pozorováno nebylo. Kosatky dravé a plískavice plochočelé z čeledi delfínovítých se zde při lovu lososů čavyča pohybují společně a jejich interakce nese jasné rysy spolupráce. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports přináší záběry z dronů, podvodní akustické záznamy i data z kamer […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz