Domů     Příroda
Samečka potřebují jen jednou za rok!
21.stoleti 19.1.2007

Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!Mají vaše rostliny obaleny listy černým lepem, zakrňují a prakticky nenasazují na květ? Většinou postačí zkontrolovat spodní stranu listů a příčina je odhalena. Tady škodí mšice!

S koloniemi mšic se můžeme setkat prakticky všude. Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých rostlinných chorob. Jsou 1 až 3 mm dlouhé, mají hruškovitý tvar se třemi páry nohou a jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Od ostatních škůdců je lze rozeznat podle malého výběžku, připomínajícího jaksi ocásek. 
Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se pak líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození.K dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla a na svět přicházejí již mladé nymfy.
Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice, přičemž jedna dospělá mšice zplodí během svého života 50 až 250 nových samiček. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus během jednoho roku až 30krát. Dojde-li pak k přemnožení, narostou mladým samičkám křídla a přesunou se na nová útočiště. 
V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček konečně i samečkové. Dojde pak ke spáření, samičky nakladou vajíčka k přezimování a celý ten kolotoč může začít znovu.   

Náš dnešní snímek představuje mšici druhu Homoptera v třicetinásobném zvětšení, respektive její hlavu s tykadly, dvěma složenýma očima (červená) a trubkovitým ústním otvorem, kterým proniká do rostliny.

Voňavá pomsta
Kanadští entomologové nedávno zkoumali mšice a jejich poplašný feromon – voňavou látku. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou. První ulovená mšice se tak útočníkovi vlastně mstí – zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Související články
Příroda 1.4.2026
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu může připadat zvláštní, tato žába skutečně tráví dospělý […]
Příroda 1.4.2026
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Populární léky na hubnutí s obsahem GLP-1 znamenaly revoluci v léčbě obezity, bohužel mají velké množství nežádoucích účinků. Při studiu krajt tmavých narazili vědci prakticky omylem na molekulu, která snižuje chuť k jídlu, a to bez nežádoucích účinků. Stane se novým fenoménem? Krajta tmavá či též krajta barmská (Python bivittatus) je velký had, který původně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz