Domů     Medicína
Zázračná molekula v mozku!
21.stoleti 19.1.2007

Paměť je pro život a vývoj člověka nezastupitelným nástrojem. Díky ní se vytvářejí zkušenosti, v mozku se ukládají informace pro jejich další použití a je jednou z nezbytných podmínek inteligence. Americkým vědcům se nyní podařilo objevit molekulární základ lidské paměti.Paměť je pro život a vývoj člověka nezastupitelným nástrojem. Díky ní se vytvářejí zkušenosti, v mozku se ukládají informace pro jejich další použití a je jednou z nezbytných podmínek inteligence. Americkým vědcům se nyní podařilo objevit molekulární základ lidské paměti.

Experti z newyorského ústavu SUNY Downstate Medical Center se nyní paměti podívali blížeji na zoubek. O tom, že paměť bude mít nějaký molekulární základ, vědci už delší dobu spekulovali, ale Američanům se nyní podařilo potvrdit funkci molekuly enzymu, která má ochranu paměti na svědomí.
Tato molekula nese název protein kináza M zeta (PKM zeta) a o její existenci se již nějaký čas vědělo, leč její funkce v organismu zůstávala dosud zahalena tajemstvím. Objev amerických vědců každopádně znamená další pokrok v pronikání do tajů lidské paměti.       

Jako v počítači
Šikovná molekula má blahodárný vliv na dlouhodobou paměť. Posiluje totiž místa funkčního spojení mezi neurony (nervovými buňkami), tzv. synapse. Když se molekula potlačí, dojde dokonce i k vymazání dlouhodobé paměti.
U dlouhodobé paměti je zajímavé to, že její funkce je na chemické úrovni založena na velmi podobném principu jako počítače. Informace se do ní zapisují pomocí binárního kódu, tedy pomocí známých jedniček a nul. K vymazání v paměti uložených informací pak stačí jen zablokovat PKM zeta.
Pokud ovšem dojde k odblokování, paměť opět funguje tak jak má. Tedy další analogie s počítačem, ze kterého lze libovolně mazat a opětně nahrávat jakékoliv soubory.

Zbraň proti ztrátě paměti
Objevení funkce molekuly enzymu PKM zeta může mít dalekosáhlé dopady do léčby chorob. Některé zdravotní problémy, se kterými si dosud lékařská věda nevěděla rady, by tak mohly být vyřešeny. Určité možnosti se naskýtají například v léčbě strašáku starších lidí, Alzheimerovy choroby. Stejně tak může pomoci i v případech ztráty paměti.
Mnoho lidí zas trápí tzv. fantomové bolesti, tedy například bolesti po amputaci, kdy postižený cítí končetinu, která byla amputována. Mezi fantomové bolesti se ale řadí i jevy, kdy je zdroj bolesti vyléčen a přesto ji člověk pociťuje. Zde je tradiční medicína častokrát v koncích a postižený nevýslovně trpí, zvláště, když si uvědomí, že cesta k odstranění bolesti možná ani neexistuje.
A právě fantomové bolesti jsou vázány na paměť. „Vypnutím“ molekuly enzymu PKM zeta by mohlo dojít i k „vypnutí“ bolesti. Zatím se tento postup ověřuje v experimentálních podmínkách. 
  
Druhy paměti
Senzorická 
– vizuální, sluchová a hmatová. Díky ní si člověk pamatuje barvy, vůně, chutě nebo doteky.

Krátkodobá 
– slouží k přechodnému uchování informací. Uchovávají se v ní události, na které se člověk právě soustřeďuje. Je jí například zapotřebí k vykonání nějaké konkrétní činnosti.

Dlouhodobá 
– slouží k uchovávání informací na dlouhou dobu. Dlouhodobá paměť epizodická zaznamenává události, kdežto sémantická shromažďuje vědomosti a fakta. Do dlouhodobé paměti přecházejí některé situace a informace, které byly předtím uloženy v krátkodobé paměti.

Pozornost se upírá na koníka
Klíčem k lidské paměti je pravděpodobně zvláštní oblast mozku. Své jméno získala podle zahnutého tvaru, připomínajícího mořského koníka – hipokampus. Ten je schován pod vrstvou šedé kůry mozkové.
Pokud dojde k poškození nebo odstranění hipokampu, obvykle přicházejí výpadky paměti. Nicméně princip složitého procesu zapamatovávání si něčeho není ještě zdaleka vysvětlen, podobně jako další tajemné procesy, které se v lidském mozku odehrávají.

Související články
Medicína 10.11.2024
Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie. Tento objev, který je považován za přelom v oblasti výzkumu embryonálního vývoje, nabízí nové příležitosti pro pochopení genetických poruch a příčin opakovaných potratů. Zároveň však přináší řadu […]
Medicína 8.11.2024
Vědcům z Kalifornské univerzity v Irvine se podařilo zjistit, že ve střevech lidí, trpících Parkinsonovou chorobou, dochází ke stejným procesům jako v jejich mozku. Ty u nich v konečném důsledku vedou k nedostatku neurotransmiteru dopaminu, který způsobuje poruchy hybnosti. Přináší to naději, že by do budoucna mohlo být možné tento proces zastavit. Parkinsonova choroba je […]
Medicína 6.11.2024
Epigenetiku lze přirovnat k pohádkovým sudičkám. Stejně jako ony dovede jak zmírnit nepříznivý vliv genů, tak ho i zhoršit. Tím ale nekončí. Pamatuje i na zátěže, kterým čelili naši předci. Pak mají například děti žen, které zažily hladomor, silný sklon k obezitě. Epigenetické sudičky se ale mohou objevit i kdykoliv během života, pokud je okolnosti přivolají. Svou […]
Medicína 5.11.2024
Spánek je pro lidské tělo nesmírně důležitý. Většina lidí si uvědomuje, že potřebuje spát přiměřeně dlouho a jít do postele ve vhodnou dobu, přesto se podle toho velká část populace nechová. Nejrůznější poruchy spánku jsou tak doslova celosvětovou epidemií, trpí jimi 50 až 70 milionů lidí, u nás zhruba 70 % dospělé populace. Je naděje […]
Medicína 5.11.2024
Naši předchůdci trávili většinu dne pohybem. Nám se díky pokroku daří přežívat bez větší fyzické námahy. Sezením trávíme až deset hodin denně, pohyb se pak snažíme dohnat hodinou v posilovně. Naše tělo ale i celkové zdraví tím však velmi trpí. Jak by tedy měl vypadat ideální den pro zdraví? To popsali ve svém výzkumu australští […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz