21stoleti.cz

Druhá největší planeta sluneční soustavy, kterou proslavily především i v malém dalekohledu dobře viditelné prstence. Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody.Na obloze je viditelná jako jasný nažloutlý objekt, proto ho znali lidé už od pradávna; až do poloviny 18. století byl považován za nejvzdálenější planetu.  Dalekohledem ji…

Září na obloze jako nejnápadnější těleso po Slunci, Měsíci a Venuši.Největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy, typický představitel obřích planet, má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Od hvězd se Jupiter liší jen menší hmotností, která nestačila k vytvoření podmínek pro termonukleární reakce, probíhající ve hvězdách. Patří sice k tělesům, vydávajícím do prostoru víc…

Mars je snad nejpopulárnější planeta, zejména v posledních dvou stoletích. I když je třetím nejmenším planetárním tělesem (po Merkuru a Plutu) a obíhá až jako čtvrtá planeta kolem Slunce, má (a hlavně v budoucnosti ještě může mít) pro lidstvo větší význam než kterékoliv jiné vesmírné těleso.Na obloze nás upoutá jeho cihlově červená barva, stejně jako…

Venuše je druhou planetou v pořadí svou vzdáleností od Slunce. Jako po Slunci a Měsíci třetí nejjasnější objekt pozemské oblohy ji znaly už nejstarší národy. Na nebi se střídavě objevuje ráno jako jitřenka a večer jako večernice.Její měnící se poloha na obloze – jako by si s nezasvěcenci neustále hrála na schovávanou – připoutávala pozornost…

Pohlédneme-li v noci vzhůru, spatříme světlo stejných hvězd jako naši dávní předkové. Ale přece se něco na obloze změnilo a den ode dne neustále mění. Je to poloha planet – bludných hvězd, jak jim říkali staří Řekové. Najdeme tu Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Ovšem jen málokdy lze vidět všech pět planet nad obzorem…

Další fotometrický způsob je založen na principu mikročoček. Není to tak dávno, co tuto metodu většina astronomů vnímala pouze jako kuriozitu a s jejím využitím při lovu exoplanet se vůbec nepočítalo.Jev gravitační čočky vzniká zakřivením paprsků elektromagnetického záření vzdáleného objektu v gravitačním poli bližšího hmotného tělesa, nacházejícího se mezi objektem a námi. Při vzácné konstelaci,…

Jinou metodou je fotometrická metoda přesného měření intenzity světla předem vybraných hvězd, u nichž může dojít k zákrytu hvězdy planetou – nebo lépe řečeno přechodu planety přes hvězdný kotouč.Protože podobně jako u zákrytových dvojhvězd i některé planetární systémy jsou orientovány tak „šikovně“, že se obě nebo více složek navzájem zakrývají. Když planeta přechází přes disk…

Je nejstarší a nejznámější. Vychází ze skutečnosti, že hvězdy nejsou žádnými stálicemi a každá vykonává vlastní pohyb prostorem. Pokud je osamocená, bude pohyb po obloze přímočarý.Z Newtonova gravitačního zákona vyplývá, že planeta nikdy nemůže obíhat přesně kolem hvězdy, ale obě tělesa obíhají kolem sebe navzájem, přesněji kolem společného těžiště. I když druhé těleso nevidíme, jeho…

Reflektor o průměru primárního zrcadla 2 m byl postaven v areálu observatoře v Ondřejově ve výšce 528 m n. m. a slavnostně uveden do provozu v srpnu 1967 u příležitosti konání kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze.Tehdy patřil mezi deset největších přístrojů světa, avšak dnes se stěží vejde do první stovky. Slouží především pro pořizování…