Oceánografie od A do Ž

Vznik oceánografie jako vědního oboru se datuje od roku 1872, kdy se uskutečnila velká výprava zaměřená na studium oceánů. Na cestu kolem světa se tehdy vydala britská loď Challenger. Obor spojuje vědce, kteří se zabývají biologií, fyzikou, chemií, geologií, mořskou archeologií, astronomií, geografií…Vznik oceánografie jako vědního oboru se datuje od roku 1872, kdy se uskutečnila velká výprava zaměřená na studium oceánů. Na cestu kolem světa se tehdy vydala britská loď Challenger. Obor spojuje vědce, kteří se zabývají biologií, fyzikou, chemií, geologií, mořskou archeologií, astronomií, geografií…

Atlantik odděluje historický Starý svět (Evropa, Asie a Afrika) od Nového světa (Severní a Jižní Amerika). Název dostal podle Atlanta, jednoho z Titánů řecké mytologie.Druhá největší vodní plocha světa má rozlohu 94,2 milionu km2 (cca 20% povrchu Země), střední hloubku 3 597 m, maximální hloubku 8 648 m (prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu), objem vody 334,1 milionu km3, salinitu (slanost) 33 – 37 promile.

Biotopy oceánské nejmenší přirozené plochy, na kterých žije určitý druh živočichů či rostlin. V teplých vodách je paleta druhů pestřejší než např. v Severním ledovém oceánu, kde teplota povrchové vody klesá i pod nulu.

Coriolisův efekt Vzduch na rovníku se zahřívá, stává se lehčím a stoupá. Aby se prostor po něm vyplnil, proudí do něj vzduch z okolních oblastí a tak vznikají větry, zvané v okolí rovníku pasáty. Místo aby pasáty ze severní polokoule jednoduše proudily k jihu a z jižní polokoule zase k severu, obojí se stáčejí k západu.

Tento jev, Coriolisův efekt (podle francouzského vědce, který je poprvé popsal) je způsoben otáčením Země a působí na všechny pohybující se částice kdekoli na zemském povrchu.

Desková tektonikaPovrch Země je rozdělen na 13 velkých desek (silných 50 – 100 km) a větší počet malých. Všechny plavou na částečně roztavené vrstvě zemského pláště. Na některých deskách leží kontinenty, jiné pokrývají oceány.

Jejich rychlost v Atlantiku je asi 2 cm za rok, ve východní části Tichého oceánu až 18 cm.

El Ňiňo de la Natividad Jednou za několik let stoupne v Tichém oceánu u pobřeží Jižní Ameriky vodní hladina až o 30 cm a zaplaví plochu větší než USA. Tak ohlašuje příchod jev, kdy se chladné vody u pobřeží Latinské Ameriky oteplují (až o 10°C) a naopak na opačném konci světa (od Austrálii po Indonésii) se ochlazují.

Proud teplé vody se obvykle objevuje kolem Vánoc, a tak dostal jméno, které ve španělštině znamená „Vánoční děťátko“. K idyle má však daleko – přináší přívalové bouře, záplavy a sesuvy půdy. Naopak v Austrálii v té době nastává sucho.

Opačně se projevuje La Niňa, kdy se moře podél americké pevniny ochlazují a nastávají zde sucha. V té době se naopak vody kolem jihovýchodní Asie výrazně oteplují, což je příčinou přívalových lijáků a záplav.

Fotofory světelné orgány vodních živočichů. Souvisejí s bioluminiscencí (vytváření světla živými organismy), kterou využívá na 90 % tvorů žijících v tzv. přechodném pásmu hlubokého moře. V této polotmě někdy slouží k nalákání kořisti, jindy naopak k vytváření klamného osvětlení nebo změny siluety (ryby, krevety a olihně).

Golfský proud nese teplou vodu, až o 11 °C teplejší než okolní oceán, z Mexického zálivu (Gulf) k pobřeží Evropy. Je 64 až 80 km široký a má velmi zřetelné okraje, podobně jako řeka v oceánu. Proto se mu v angličtině neříká „proud“, ale „potok (Stream). Při rychlosti 6,5 km/hod unáší za vteřinu 150 milionů m3 vody. Je současně i jakousi dálnicí pro tropické a subtropické živočichy cestující do vzdálených oblastí.

Hloubka oceánu je v průměru 3 724 m. Nejhlubším místem na Zemi (11 022 m) je Challenger Deep v Mariánském příkopu v západním Pacifiku (11°21’ severní šířky a 142°120 východní délky).

Chemické složení zemské kůryzemská kůra sahá od zemského povrchu až do průměrné hloubky 30 km, tvoří horniny o relativně nízké hustotě. Převažují různé silikátové minerály (nerosty tvořené křemíkem, kyslíkem a dalšími prvky, jde zejména o křemen a křemičitany).

Indický oceán se z větší části rozkládá na jižní polokouli. Pojmenování dostal podle blízkosti k Indii. Rozloha: 76, 2 mil. km2, max. hloubka 7 209 m, objem vody 282,6 milionů km3,salinita 33,6 – 33,6 promile.

Jižní ledový(antarktický) oceán najdeme ho na jižní polokouli okolo Antarktidy a není vymezen pevninami, ale mořským prouděním. Oceánografové ho uvádějí vedle čtyř hlavních oceánů světa (Tichý, Atlantský, Indický, a Severní ledový oceán).

Klasifikace oceánských organismůTi, kteří se vznášejí, tvoři plankton (od slova plankton= bloudící). Dělí se na fytoplankton (rostlinný) a zooplankton (živočišný – např. rybí jikra, ale i medúza). Aktivní plavci reprezentují nekton (nektos = plovoucí).

Patří sem ryby, hlavonožci, vodní plazi aj Ostatní obyvatelé vodního živlu, žijící na mořském dně, představují bentos (benthos = dno), například krab, mořská houba…

Lidé nejhlouběji ponořeníPoručík amerického námořnictva Don Walsh a badatel Jacques Piccard v podmořském batyskafu (bathos= hloubka , scaphe = malé plavidlo) sestoupili v lednu 1960 do hlubiny 10 912 m.

Moře se liší od oceánu tím, že jsou spojena se světovým oceánem, jsou menší a mělčí než oceány, obsahují slanou vodu a alespoň zčásti je obklopuje pevnina či řetěz ostrovů. Výjimkou je Sargasové moře v Atlantiku oceánu.

Nejvyšší vlna(která byla přesně změřena) se tyčila do výšky 34 metrů a valila se rychlostí 102 km/hod.

Objevy zámořskéjejich zlatou érou bylo období let 1492 – 1522. Evropanům se tehdy podařilo nejen objevit Severní i Jižní Ameriku, ale obeplout i zeměkouli.

Příliv a odliv periodické zdvihání a klesání mořské hladiny – představují tzv. slapové jevy. Děje se tak vlivem sil působících na Zemi, jejichž příčinou je gravitace a dále vzájemný pohyb Země, Slunce a Měsíce (jeho gravitační síla je větší než sluneční přitažlivost).

Slapové jevy mají obrovský vliv na život v moři i na živočichy a rostliny na pobřeží.

Ropa zemní olej, kapalná směs uhlovodíků. Má různé barevné odstíny (lehké ropy světlé, těžké tmavé), složky s obsahem kyslíku, dusíku a síry.Vznikla anaerobním (bez kyslíku) rozkladem planktonních organismů (rostlinných, živočišných) hlavně v oceánském (mořském) prostředí.

Severní ledový oceán se rozkládá mezi severním pobřežím Euroasie a Severní Ameriky. Rozlohou 11, 4 milionů km2 a objemem vody 13,7 milionů km3 je nejmenším ze čtyř hlavních oceánů. Jeho centrální část celoročně kryje souvislý ledový příkrov.

Tichý oceán leží mezi Asií, Austrálií, Antarktidou, Severní a Jižní Amerikou. Rozlohou 197,7 milionů km2 a objemem vody 723,7 milionů km3 je z oceánů největší. Zaujímá přes polovinu celkové plochy světového oceánu a pohltil by všechny kontinenty.

Pojmenovali ho portugalští mořeplavci v roce 1520 pro příznivé počasí. Proto se mu také říká Pacifik (paci = mírumilovný). Max. hloubka 10 924 m, salinita: až 36,5 promile.

Usazování (sedimentace)ukládání minerálů či zvětráváním rozložených hornin. V oceánech probíhá nejen chemickou i biochemickou cestou, ale i mechanickým tříděním částic přinesených z pevniny. Na tvorbu sedimentů má vliv teplota a tlak vody, salinita i organizmy.

Vznik oceánůVoda pokrývá 70, 8 % povrchu naší planety. Na té původně žádné oceány nebyly. Spolu s atmosférou vznikly před čtyřmi miliardami let jako důsledek procesu odplynění (uvolňování plynů z materiálů tvořících zemské těleso) a následného vysrážení vodních par.

Zlomové pásmorozsáhlá oblast oceánského dna, kde se vyskytují podmořské hory, příkopy, dlouhé příkré svahy, nesouměrné hřbety.

Železná hypotéza americký projekt na zvýšení produkce řas v moři přidáním železa, jehož nedostatek je limitující pro množství fotosyntetizujících organismů.Pokud by „hnojení“ moře železem vedlo k množení organismů s vápencovými schránkami a podařilo se tak zachránit korály, mohlo by to teoreticky pomoci ekologii.

Přidání železa do povrchových vrstev oceánu by podle některých vědců mohlo napomoci úbytku oxidu uhličitého z atmosféry.

Více se dozvíte:H.V. Thurman, A.P. Trujillo: Oceánografie (Tajemný svět moří a oceánů), Computer Press, Praha, 2005A. Byatt, A. Fothergill a M. Holmes: Modrá planeta (Přírodopis oceánů), BBC – Euromedia Group, 2002

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí

Špatné zprávy z Austrálie: Tamním...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a obecně ztráta přirozeného...
Lanýže v Brně

Lanýže v Brně

Pokud by člověk hledal poklad mezi potravinami, jednalo by se nejspíše o...
Záchranný program Kukang chrání outloně na Sumatře již 6 let

Záchranný program Kukang chrání...

Organizace The Kukang Rescue Program, jejímž cílem je boj proti...
V Liberci poprvé v historii odchovali zoborožce šedolícé

V Liberci poprvé v historii...

Výjimečný chovatelský úspěch zaznamenali ošetřovatelé z pavilonu tropů....
Pstruzi se vrací do šumavského jezera Laka po 50 letech

Pstruzi se vrací do šumavského...

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli...
Do Zoo Liberec dorazila dvojice tropických ještěrů

Do Zoo Liberec dorazila dvojice...

Pavilon tropů v liberecké zoo má nové obyvatele. Z vídeňské zoologické zahrady...
Panda proti pandě

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice oblíbeným cílem a pozorování...
Katastrofa klepe na dveře

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického filmu? I to může hrozit,...
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí

Kvůli kovům v rostlinách se spojí...

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit...
Slunatec nádherný se náležitě představil

Slunatec nádherný se náležitě...

Ačkoliv měří sice jen něco málo přes 40 centimetrů a jeho hmotnost dosahuje...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zařízení z VUT pomůže jadernému výzkumu

Zařízení z VUT pomůže jadernému...

Vědci z brněnské techniky spustili novou experimentální smyčku pro výzkum...
Co by se stalo, kdybychom si přestali čistit zuby?

Co by se stalo, kdybychom si...

Za jeden jediný den se každému z nás vytvoří na zubech...
V Zoo Liberec se poprvé v historii podařilo odchovat zoborožce šedolícé

V Zoo Liberec se poprvé v historii...

Výjimečný chovatelský úspěch zaznamenali ošetřovatelé z pavilonu tropů....
Záhadná smrt Dostojevského: Skolila ruského velikána násadka s perem?

Záhadná smrt Dostojevského: Skolila...

Podle manželky Anny  se Fjodor Michajlovič Dostojevskij stane v noci z 25. na 26....
Vynese a zároveň postupně vypustí až 96 družic

Vynese a zároveň postupně vypustí...

Na zářijový úspěch brněnské firmy SAB Aerospace navazuje další. Po...
Židle navržená pomocí umělé inteligence

Židle navržená pomocí umělé...

Každý designér sní o tom, že dostane příležitost pracovat na projektu,...
Zničilo Osmanskou říši spojenectví s Německem?

Zničilo Osmanskou říši spojenectví...

Turci neskousnou v roce 1683 porážku u Vídně. S Rakouskem válčí v letech 1737–1739 a...
Oslavy ve stínu pandemie

Oslavy ve stínu pandemie

Na 13. listopad každoročně připadá Mezinárodní den nevidomých. Toto datum...
Evropu před zemí půlměsíce zachránila husarská jízda

Evropu před zemí půlměsíce...

Mongolové vyženou ve 13. století turecké kmeny na západ až na území kolem dnešního města Konya ve středním Turecku. Hranici...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.