S přírodním výběrem si lidská evoluce musela dělat hlavu naposledy v minulém století. Díky technickým vymoženostem a pokroku moderní medicíny už máme náš vývoj z větší části ve svých rukou. Jak s takovým zodpovědným úkolem naložíme? Nechme se provést všemi možnostmi a neberme to v silvestrovském čísle 21. STOLETÍ zas tak úplně vážně.
Co vlastně může naše civilizace s vlastní podobou dělat? Všechno, co si dokážeme představit. Za 100 let tu mohou pobíhat holé lebky s dráty místo vlasů, za tisíc let pár nesmrtelných vyvolených, kteří svou existenci zakončí jen v případě (velmi časté) nehody při adrenalinových sportech, a za milion let z nás třeba zůstanou jen mozky, vše ostatní budou mechanické, snadno udržovatelné součástky…
Dá se předpovědět vývoj?
Přestože neexistuje žádná seriózní studie, která by odhalovala možné výsledky lidské evoluce, futurologové se občas pouštějí do spekulací, co všechno může přírodní výběr (případně jeho absence a nahrazení technologickým pokrokem) v budoucnu způsobit. Evoluční biologové naopak podobné závěry kategoricky odmítají s tím, že jejich věda je založena na odhalování příčin již nastalých jevů, tedy ne na předpovídání budoucích situací, vycházejících ze známých souvislostí a současného stavu.
Vědci z dalších oborů se však tomuto postoji dost podivují. „Z vědeckého hlediska nevidím nic špatného na tom, aby se biologové pokusili předpovědět výsledek například 10 000 let trvající evoluce člověka,“ říká k tomu prof. Kevin Warwick z britské University of Reading. „Ekonomie také není nijak jednoduchá věda, a přesto se ekonomové neustále pokoušejí o prognózy, jinak by ve svém oboru dlouho nepřežili.“
Na druhou stranu je ale pravda, že přestože ekonomie počítá s mnoha vlivy, s komplexností evoluce se rovnat nemůže. Už jen proto, že zákonitosti trhu si vymyslel člověk sám, a je s nimi tedy plně obeznámen. O fungování živých organismů a vztahů v přírodě vlastně v porovnání s tímto oborem nevíme téměř nic.
Evoluci máme ve svých rukou
Už je to dávno, kdy člověk naposledy jen nečinně přihlížel svému vlastnímu vývoji. Zatímco všechny ostatní organismy se vyvíjejí v závislosti na okolním prostředí, může člověk, díky všem technickým a civilizačním vymoženostem, do značné míry ovlivnit svou evoluci sám.
Například chov dobytka a dlouhodobá konzumace mléka donutila náš metabolizmus akceptovat přítomnost mléčných bílkovin a naučit se je trávit. Díky moderním lékařským technologiím dnes můžeme bez problému čelit smrtelným chorobám, aniž bychom si vůči nim vyvinuli odolnost (rezistenci).
Genetické inženýrství sice zatím jen nesměle vykukuje z plenek, ale už teď dokáže řešit některé vady lidského genomu, které by za běžných podmínek neumožnily svému nositeli dočkat se reproduktivního věku. „S rozvojem civilizace se naše evoluce stále více odvíjí od toho, co sami vyprodukujeme, a věřím, že v budoucnu se technologie a možnosti jejich biologického propojení s naším organismem stane hlavní hybným motorem vývoje,“ uvažuje Warwick.
Kyborgové už za 100 let?
Možná je to pro nás teď trochu šílená představa, ale Warvick věří, že v průběhu příštího desetiletí budou lidé schopni mezi sebou komunikovat na dálku jen za pomoci myšlenek. No ono to jen za pomoci myšlenek nepůjde, ještě bude zapotřebí pár elektrod implantovaných v mozku a bezdrátové spojení s internetem, ale to už je drobnost.
Nebojí se ale ve svých představách zajít ještě dál a tvrdí, že v příštím století bychom měli být schopni vyvinout zařízení plně kompatibilní s naším mozkem. Za pomoci USB portu (nebo něčeho podobného) bychom si pak mohli do hlavy zapojovat rozšiřující moduly, případně být schopni nahrávat „software“ v podobě různých znalostí (například cizích jazyků).
Warwick možná moc sleduje sci-fi, ale zamyslíme-li se nad realizací takových bláznivin a odhlédneme-li od etických problémů, zbývá nám k takovému pokroku „jen drobnost“, přijít na kloub přesnému mechanismu fungování paměti a poznávacích (kognitivních) schopností. Pravděpodobně těchto znalostí dosáhneme o něco „málo“ později, než si představuje optimistický vizionář (mohl se seknout klidně i v řádu), ale někdy to určitě bude. A pak už to opravdu bude záležet jen na nás.
Kolonizační guláš ve vesmíru
Za milion let se nejspíš naši potomci rozšíří po blízkém i dalekém vesmíru a založí nové populace ze značné části izolované od ostatních komunit. V každém koutě kosmu se tak postupně vyvine zcela odlišný typ člověka, který se od původní předlohy i ostatních populací bude lišit natolik, že vytvoří samostatný druh. Na jedné takové planetě budou třeba pobíhat lidé s vodnatými hlavami až po uši zabalení do kožešiny, aby tu přežili třeskutou zimu.
Na další si možná lidské plémě osvojí schopnost fotosyntézy, aby tak co nejvíce vytěžilo z nadměrného světelného záření i vysokého obsahu oxidu uhličitého v atmosféře. Nebude však jako rostliny vzniklý kyslík velkodušně vypouštět zbůhdarma do ovzduší, ale vytvoří si uzavřený okruh. Fotosyntézou uvolněný kyslík pak bude rovnou dýchat a dýcháním vytvořený oxid uhličitý zpětně zase vázat do organických sloučenin za pomoci fotosyntézy. Z lidí na této planetě se stane jakési zelené perpetum mobile.
Mezitím se na staré matičce Zemi vyvine forma existence, spočívající v permanentním napojení mozku na virtuální realitu. Žádný další organický pozůstatek lidského těla tu – vzhledem k silnému zamoření planety odpadem všeho druhu – nebude mít šanci na přežití.
Cesta zhýralosti
Výsledek: Člověk kmenový (Homo tribalensis)
Pokroky v genetickém inženýrství, plastické chirurgii a robotice budou mít za následek, že módní úpravy těla začnou být limitovány pouze lidskou fantazií. A jelikož ta bude omezena pouze dostupností drog navržených počítači tak, aby měli přesně ty správné účinky, nesmíme se držet při zemi.
Za 100 let
Do módy se dostanou holé hlavy (a vlastně celá těla) a depilační praktiky s dlouhou dobou účinnosti. Vrcholem tohoto umění se stane genetická manipulace, která z lidí učiní plešatce natrvalo.
Za 101 let
Módní trendy nás navrátí k oblibě dlouhých vlasů a hustého ochlupení. Kliniky provádějící genetickou modifikaci budou v obležení bohatých, po ztrátě „plešatých“ genů dychtících mladých lidí a oděvní průmysl zaznamená rekordní ztráty.
Za 102 let
O vlasy a chlupy se naposledy někdo zajímal minulý rok. Teď frčí kůže s barevně nastavitelnou světelnou aurou (dostupné jsou jakékoli kombinace 243 základních barev) a obnažená hruď, hrdě ukazující tři ňadra. Tento módní trend pochopitelně zasáhne i chlapce.
Cesta věčnosti
Výsledek: Člověk nesmrtelný (Homo immortalus)
Vlivem pokroku moderní medicíny, kdy odborníci odhalí genetické, buněčné i biochemické příčiny stárnutí a dokáží se jim účinně bránit, se výrazně prodlouží lidský život. Tento trend může vyústit až v biologickou nesmrtelnost, která bude mít značný dopad na vývoj kultury a propad porodnosti.
Za 100 let
Vědci vyvinou linii myší, která nebude stárnout. Objev povede k rozsáhlým sociálním změnám, jelikož lidé začnou volit představitele slibující přístupnost této technologie širokým masám.
Za 1000 let
Lidé narození v roce 2006 budou oslavovat své 1000. narozeniny a své tisícileté výzkumy prodlužování života zužitkují v technologii nové generace, která jim umožní život dlouhý 10 000 let.
Za 10 000 let
Konec stárnutí, vdavek i důchodu. Po několika staletích práce si lidé užívají další staletí volna. Oddávají se adrenalinovým sportům a dalším nebezpečným činnostem, jako je horolezectví nebo řízení superrychlých technologických hraček – v podstatě jediným příčinám úmrtí.
Cesta obrody
Výsledek: Člověk postapokalyptický (Homo postapocalypticus)
Naši civilizaci smete globální katastrofa v podobě nukleární války nebo srážky Země s masivním asteroidem. Holé životy zachrání pouze několik málo jedinců. Přírodní výběr se znovu dostane ke slovu, jelikož přežití člověka bude záviset pouze na jeho schopnostech, civilizační vymoženosti se stanou minulostí.
Za 10 let
Zemi zasáhne asteroid, který bude měřit 100 km v průměru. Srážku přežije jen 5% živočichů, včetně několika stovek lidí v malých uzavřených populacích.
Za 100 let
Nejlépe prosperují lidé z původně málo rozvinutých zemí. Vzhledem k nízké dostupnosti lékařské péče byli na rozdíl od zhýčkaných obyvatel západního světa neustále vystavováni selekčnímu tlaku, a tak teď mají zdravější geny. Ty se jim v postapokalyptickém světě velice hodí.
Za 1000 let
Za 40 generací intenzivního přírodního výběru, během nichž si lidé museli zvyknout na nové zdroje potravy a přizpůsobit se drsnému prostředí, se lidské geny staly zdravějšími a prostšími jakýchkoli poruch než kdykoli předtím.
Cesta přizpůsobení klimatu
Výsledek: Člověk klimatologický (Homo climatologicus)
Klimatické změny byly vždy velmi silným hybatelem evoluce, ale může i to nejnepříznivější podnebí překonat vliv techniky? Pravděpodobně naše kultura a věda i tentokrát zvítězí nad přírodním výběrem.
Za 100 let
Průměrná teplota na celé planetě vzroste v průměru o 6 oC, pláže Grónska budou obleženy polonahými turisty a počítačem řízený systém na ochlazování lidského těla trhá prodejní rekordy.
Za 1000 let
Teplota se usadila na hodnotě v průměru o 10 oC vyšší než v roce 2006. Veškerý život je udržován ve skleníku s uměle udržovaným klimatem o velikosti dnešní Belgie. Samotná Belgie se nachází 50 m pod hladinou moře.
Cesta expanze do vesmíru
Výsledek: Člověk astronautický (Homo astronauticus)
Nárůst světové populace, obavy z globální katastrofy nebo nedostatek příležitostí k ukojení dobrodružného ducha přimějí člověka kolonizovat okolní vesmír. To povede k rozdělení populace do několika relativně uzavřených komunit na každé nové planetě. Dostaneme tak příležitost rozvíjet se hned v několika evolučních větvích najednou.
Za 100 let
Bude založena první kolonie mimo naši planetu. Zpočátku ještě dochází mezi pozemšťany a mimozemšťany k mnoha vzájemným kontaktům, takž se geny nadále mísí, a obě populace se vyvíjí podobným směrem.
Za 1000 let
Ovládneme technologii umožňující cestování rychlostí blížící se rychlosti světla a začneme naši civilizaci kvapem šířit vesmírem ve všech směrech. Vznik několika různých vývojových větví se stane nevyhnutelným.
Za 50 000 let
Samostatný vývoj stovek různých téměř uzavřených populací se začíná projevovat vznikem velmi odlišných variant člověka. Nicméně jelikož na vznik nového druhu potřebujeme 100 000 let nerušené evoluce, ještě stále se ve všech koloniích jedná o lidi.
Za 100 000 let
Po dlouhé době odděleného vývoje na stovkách planet se naši potomci přizpůsobí různým světům a pozmění svůj genom do té míry, že jednotlivé populace nebudou schopny se mezi sebou navzájem křížit. Vzniknou nové druhy.
Cesta androidů
Výsledek: Člověk kybernetický (Homo cyberneticus)
Vývoj lidského těla a techniky se proplétá stále těsněji. Zatímco technika na jedné straně posiluje naše duševní schopnosti a umožňuje nám nové druhy komunikace, na straně druhé zcela vytlačuje naše nedokonalá těla.
Za 10 let
Na scénu se dostávají první pokusy o komunikaci pouze za pomoci myšlenek. Pomůže nám k tomu několik elektrod v mozku a počítač s programem na rozkódování nasnímaných hodnot.
Za 100 let
Lidské tělo je prošpikováno zdířkami, s jejichž pomocí je možné si připojit bezpočet různých komunikačních i posilujících zařízení. Atleti na paralympiádách začínají vytvářet světové rekordy, které za sebou v uctivé vzdálenosti nechávají zdravé sportovce vybavené jen vlastními těly.
Za 1000 let
Populaci zcela dominují kyborgové, zatímco technologicky nevylepšovaní lidé přežívají jen v několika málo početných oddělených komunitách a zakládají zcela nezávislou evoluční větev.
Za milion let
Jediným pozůstatkem člověka se stane mozek, který je nepřetržitě připojen k počítači vytvářejícímu globální virtuální realitu.
Cesta lékařského pokroku
Výsledek: Člověk hippocratický (Homo hippocraticus)
Vlivem lékařské péče se do reprodukčního procesu zapojí i geny, které by za běžných okolností byly eliminovány přírodním výběrem. Výsledkem bude neustále se zvyšující degenerace našeho rodu. Náš imunitní systém bude k ničemu, oslabí se nám zrak, zuby vydrží sotva do výměny mléčného chrupu. Porody se stanou vysoce rizikovou záležitostí, které ve valné většině případů nelze řešit jinak než císařským řezem.
Za 100 let
Průměrná lidská inteligence poroste ruku v ruce se zvětšováním lebky u novorozenců a zvyšováním frekvence porodů císařským řezem.
Za 500 let
Oslabování našeho genofondu je vyvažováno genetickými modifikacemi v podobě oprav poškozených a vkládání užitečných genů do DNA zárodečných buněk.
Za 1000 let
Reprodukční techniky se zdokonalí do té míry, že se pořízení potomstva zcela oddělí od sexu, který se tak stane pouhou rekreační aktivitou.
