Domů     Objevy
6 nejpřekvapivějších objevů roku 2006
21.stoleti 19.12.2006

Na počátku nového roku se občas sluší ohlédnout za událostmi, které poznamenaly uplynulých 12 měsíců. Většina objevů se dá očekávat z náznaků předchozího vývoje, jsou však i takové, které dosavadní poznatky převracejí zcela naruby.Na počátku nového roku se občas sluší ohlédnout za událostmi, které poznamenaly uplynulých 12 měsíců. Většina objevů se dá očekávat z náznaků předchozího vývoje, jsou však i takové, které dosavadní poznatky převracejí zcela naruby.

V minulém roce se toho ve vědě událo požehnaně. Straší nás globální oteplování, po skandálu kolem korejského klonování lidských embryí se prakticky od ledna až do prosince přetřásal výzkum kmenových buněk, virus ptačí chřipky několikrát vystrčil růžky a ukázal, že vyzrát na něj nebude žádná legrace, a astronomové se tak dlouho přeli o práva Pluta a dalších vesmírných těles, že definitivní tečku za jejich planetární kariérou musel učinit až pražský mezinárodní kongres.
21. STOLETÍ se však zaměřilo na objevy, které přišly tak trochu nečekaně a které možná trochu zaskočily i jejich samotné autory. S jejich výběrem nám pomáhal Stanislav Mihulka (působí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity a v Botanickém ústavu AV ČR) a Pavel Houser, autor několika populárně naučných publikací (např. Než přijde vakovlk, Vzpoura genů…). 

1. místo
Pravěcí zubaři
Soukupová:
Na území dnešního Pákistánu se vrtaly zuby již před 9000 lety. Tehdejší lidé neměli k dispozici nic jiného než pazourkové a dřevěné nástroje, přesto dokázali vrtat zuby s takovým umem, že jejich pacienti zákroky přežívali a dokonce na ošetření chodili opakovaně.
Body:  5

Mihulka: Neolitičtí zemědělci v Balúčistánu překvapivě dobře vrtali zuby pazourkovými nástroji. Jejich genetická výbava byla prakticky stejná jako naše, takže kdybychom je posadili do stíhačky, časem by to zvládli.
Body: 6

Houser: Zubařina z období neolitu, tedy v době předcházející použití kovových nástrojů, je fascinující hned z několika důvodů. Přechod k neolitu a potravě založené na obilninách bývá v archeologických nálezech často poznatelný právě na zhoršeném stavu chrupu tehdejších obyvatel. Ukazuje to tedy schopnost tehdejších lidí reagovat na podmínky způsobem překvapivě „moderním“. Taktéž z toho vyplývá, že dělba práce je věc velice stará a specializovaná řemesla či profese se objevovaly již v dávné minulosti.
Body: 5
Celkem: 16 bodů

2. místo
Dědičný přenos znaků pouze za pomoci RNA

Soukupová: Francouzští vědci objevili, že jejich myši dědí bílé končetiny i přesto, že pro ně nezdědily informaci zakódovanou v DNA. Za touto podivností, která dělá trochu zmatek v Mendelových zákonech, stojí „přemnožená“ RNA ve spermiích otce,  kam se dostala jako produkt agresivního genu. Přestože podobný přenos znaků je znám poměrně dlouho u rostlin, u savců byl objev značným  překvapením.
Body: 6

Mihulka: Mediátorová RNA mutantního myšího genu Kit se ve velkém množstvím hromadí v myším spermatu. Kupodivu se dokáže přenést do potomků a obchází tím klasickou dědičnost zajišťovanou DNA.
Body: 2

Houser: To, že informace se předávají i cestou „negenetickou“, alespoň pokud gen chápeme prostě jako úsek DNA, je známo již delší dobu. Významné každopádně je, že přibývají důkazy o tom, jak konkrétně k těmto dějům dochází. Hodně úsilí bylo věnováno zkoumání toho, zda se do další generace nějak přenesou znaky související s metylací (navázání metylové skupiny na jinou molekulu ) bází DNA, nyní se ukázala i „opravná“ role RNA.
Body: 6
Celkem: 14  bodů

3. místo
Surikatí škola

Soukupová: Až do loňského léta si člověk myslel, že jej od zvířat odlišuje například schopnost aktivně učit dovednosti jiné členy své společnosti. Zvířata podle nás jen pasivně sledovala činnosti, které prováděl někdo jiný, ne proto, aby je učil, ale proto, aby uspokojil své potřeby. Africké šelmičky surikaty však například trhají štírům jedovaté ocasy a pak je jako učební pomůcku předkládají mláďatům.
Body: 4

Mihulka: Jihoafrické surikaty důsledně učí své potomky od narození až do dospělosti, jak zacházet se štíry a podobnou nebezpečnou potravou. Dělají to navlas stejně jako my. Ani ve vyučování tedy nejsme mezi savci výjimeční.
Body: 6

Houser: Přestože může objev vyznít poněkud překvapivě, je to prostě další důkaz, že řada vlastností, které jsme pokládali za výlučné pro člověka, se v nějaké podobě objevuje i jinde. Kulturu nemají jen lidé, ale i šimpanzi, kytovci, vrány a jistě i další tvorové.
Body: 3
Celkem: 13 bodů

4. místo
Delfíni si dávají jména

Soukupová: Podobně jako u předchozího objevu překvapili savci biology svými mentálními schopnostmi. Pojmenovávat členy vlastní komunity mělo přeci být výsadou lidského rodu, ale delfíni (a pravděpodobně i další savci) to zvládají také. Konkrétně delfíni svou hlasovou komunikaci směrují za pomoci specifické krátké kombinace zvuků na konci „sdělení“.
Body: 4

Mihulka: Delfíni si povídají a volají na sebe svými jmény. Všechny naše vlastnosti vytvořila evoluce a když je najdeme u jiných savců, můžeme se na ně podívat s nadhledem a leccos se dozvědět i o sobě.
Body: 4

Houser: Víme, že delfíni jsou sami sebe schopni rozpoznat v zrcadle (naposledy se ukázalo, že tuto schopnost mají i sloni). Na tom, že mezi nimi existuje i nějaké individuální rozpoznávání a třeba i „jména“, proto myslím nic zvlášť překvapujícího není.
Body: 2
Celkem: 10 bodů

5. místo
Plášť neviditelnosti

Soukupová: O materiálech, jejichž optické vlastnosti by umožnily „obtékání“ světla tak, aby se dokonale ukryly jakýkoli předmět, se na teoretické bázi spekuluje již delší dobu. Tato na první pohled záležitost science finction však dostala letos, díky britským vědcům, konkrétní obrysy – alespoň v mikrovlnné oblasti.
Body: 3

Mihulka: Harry Potter by měl radost. Technologie neviditelnosti v mikrovlnném spektru sice využívá jen vědu, narozdíl od čarodějnických rekvizit, ale možná jednou bude fungovat i ve viditelném světle.
Body: 1

Houser: Technologie, jejichž cílem je „neviditelnost“, jsou populární již delší dobu. Minimálně četnost článků na toto téma z poslední doby snad svědčí o tom, že by se z oblasti scifi již brzy dostane do fáze reálně použitelných aplikací.
Body: 4
Celkem: 8 bodů

6.místo
Narvalí kel jako smyslový orgán
Soukupová:
Dlouhá léta vědci nevěděli, k čemu narvalové svůj podivný spirálovitý zub vlastně mají. Rozvíjely se různé teorie o soubojové zbrani či nástroji na prorážení ledu. Až loni se ukázalo, že je kel protkán miliony nervů a slouží jako citlivý smyslový orgán.
Body: 1

Mihulka: Mezi už tak divnými kytovci narvaly nepřehlédneme. Jejich kel je vlastně přerostlý levý špičák, jenž během evoluce prorostl horní čelistí a teď víme, že díky milionům nervů slouží jako smyslový orgán.
Body: 3

Houser: Vzhledem  k tomu, že se narvalové zabydleli na opravdu nehostinných místech planety (arktických oblastí Severního ledového oceánu), není ani divu, že vědcům trvalo tak dlouho, než přišli na takovou podivnost, jako je hmatová funkce dlouhého špičáku.
Body: 1
Celkem: 5 bodů

Další článek
Související články
Leukémie je obávané nádorové onemocnění. Na Západě se u starších dospělých objevuje nejčastěji takzvaná chronická lymfocytární leukémie (CLL). Vědci nyní učinili velmi zajímavý objev, vztahující se k boji proti této nemoci. CLL se týká bílých krvinek označovaných B lymfocyty. Ty se nekontrolovatelně množí, takže jejich počet v krvi, kostní dřeni a lymfatických uzlinách rychle roste. […]
Objevy 29.8.2026
Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol za pomoci slunečního světla. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu […]
Objevy Příroda 27.8.2026
To, co bylo dlouho považováno za genetický „šum“, se ukazuje jako významná součást regulační sítě na úrovni buňky i celého organismu. Tvrdí to mový přehledový článek vědců z MBÚ AV ČR, který se věnuje tzv. dlouhým nekódujícím RNA. To, co biologové po desetiletí označovali za „nekódující RNA“, nemusí být ve skutečnosti tak nekódující, jak se […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Objevy Příroda 16.7.2026
Připomíná to námět apokalyptického seriálu The Last of Us. A skoro mrazí při představě, že podobné horory probíhají v přírodě běžně – s tím rozdílem, že nejde pouze o infekce parazitickou houbou a že predátor dokáže ovládat jen vývojově nesrovnatelně jednodušší živočichy, než je člověk. Najít skutečné zombie není nic nemožného ani v naší přírodě. Stačí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
epochaplus.cz
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
historyplus.cz
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
Církevní shromáždění nejvýznamnějších biskupů vyslýchá papeže, obviněného z mnoha zločinů. Obžalovaný je sice v síni přítomen, ale nemůže se bránit. Je totiž už devět měsíců mrtvý. Svatý otec má být nestranný a nade všemi. Papež Formosus (asi 816–896), zvolený 6. října 891, má ale o pontifikátu jiné představy. Komu posadí na hlavu korunu Svaté říše římské? O
Poznejte Idunn. Bohyni, která omlazuje
enigmaplus.cz
Poznejte Idunn. Bohyni, která omlazuje
Zlaté jablko se objevuje v příbězích po celém světě a jedná se dokonce o královský artefakt. Kde se víra v jeho moc bere? Po odpovědi můžeme pátrat u severské bohyně Idunn. [gallery ids="174048,174
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz