Domů     Příroda
Průměrnost nebo výjimečnost?
21.stoleti
od 21.stoleti 19.12.2006

Filutové tvrdí, že nejlepší je být takový akorát, ani malý, ani velký, ani moc žhavý, ani moc hladný… Přesně taková je i naše planeta Země. Bez výjimečné průměrnosti by se na ni život nikdy nezrodil.Filutové tvrdí, že nejlepší je být takový akorát, ani malý, ani velký, ani moc žhavý, ani moc hladný… Přesně taková je i naše planeta Země. Bez  výjimečné průměrnosti by se na ni život nikdy nezrodil.

Co zatím víme, široko daleko ve vesmíru je Země jedinou živou planetou. Když se po velkém třesku začala shlukovat vesmírná tělesa a vznikaly planetární soustavy, ta naše byla jen drobným smítkem v celém vesmíru. Z titěrné sluneční soustavy ale jen planeta Země má všechny potřebné parametry pro vytvoření životních podmínek.
Zpočátku to vypadalo beznadějně. Panovaly podmínky přímo pekelné. Když pak na Zemi konečně začala tuhnout první zemská krusta, srazilo se s ní obrovské těleso, které ji opět rozžhavilo. Katastrofa měla ale pozitivní vliv pro budoucnost.
Z vyvrženého materiálu vznikl Měsíc a začaly se tvořit vulkanické plyny a pára, jako prazáklad života. Vznikající atmosféra, vulkanická činnost, četné vodní srážky a časté dopady meteoritů pomohly ochladit povrch Země pod 100 stupňů celsia. Voda se tak mohla hromadit v zemských prohlubních, jako základ oceánů. Vznikal věčný koloběh vody a po další miliardě let se na Zemi objevily první mikroorganizmy.
Kdyby ale Země neměla úplně ty správné rozměry a potřebnou vzdálenost od Slunce, životní podmínky by tu nevznikly. Při menším průměru by například příliš brzy ochladla a nevytvořily by se hory a zřejmě by se tu ani neudržela voda. Ani atmosférický obal by nebyl dostatečně veliký. Při větším průměru by zas byla vulkanická činnost mnohem razantnější a znemožnila by jakýkoli život.  Kdyby byla Země jen o pár procent vzdálenosti blíže k Slunci, veškerá voda by se už dávno vypařila.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz