Domů     Zajímavosti
Odkud přišla naše jména?
21.stoleti 19.12.2006

České země byly za celou dobu své historie úzce propojeny s německým územím. Svědčí o tom i řada příjmení, která lze nalézt například v tuzemských telefonních seznamech. Co tedy lze z takového ne zrovna česky znějícího příjmení vyčíst?České země byly za celou dobu své historie úzce propojeny s německým územím. Svědčí o tom i řada příjmení, která lze nalézt například v tuzemských telefonních seznamech. Co tedy lze z takového ne zrovna česky znějícího příjmení vyčíst?

Na zajímavém atlasu německých příjmení, který přináší i množství podnětů pro naše vědce, nyní spolupracují univerzity ve Freiburgu a v Mohuči. Vinterová, Neumannová, Majer, Dienstbier, Šulc, Šmídová nebo třeba Bauer… Na všech těchto u nás běžných jménech je patrné, že jejich kořeny nejsou tak úplně české.
Svou roli zde sehrálo především dlouhé historické začlenění českých zemí do rakouského státu, ale i čilá kulturní výměna mezi Čechami a Německem. Koneckonců, české země byly dlouhá staletí součástí Římské říše národa německého a ještě v minulém století žily na našem území tři miliony Němců. To se pochopitelně muselo někde projevit.

Odkud pochází Mayer?
Němečtí vědci pátrali v historii a zjišťovali, z které části Německa to které jméno pochází. I když jejich práce není ještě zdaleka u konce, již nyní je možné poukázat na některé zajímavé poznatky.
Například kořeny příjmení Schmid, tedy Kovář, se podařilo vystopovat v Bavorsku nedaleko Mnichova. Jméno Schmitz se pak častěji vyskytuje ve středním Porýní. Nositelé jména Maier či Mayer by zas svůj původ mohli hledat na severu Německa, někde mezi městy Hamburg, Hannover a Brémy.
Zatímco v Čechách a na Moravě je nejrozšířenějším příjmením Novák, v Německu je to bezesporu Müller – následují Schmidt, Schneider a Fischer… Možná i kvůli rozšířenosti jména Müller nebo Miller se německým vědcům nepodařilo vystopovat žádné konkrétní ohnisko jeho zrodu, jako u některých jiných příjmení.

Mohou za to války!
Je tedy zřejmé, že německým vědcům nejde jen o samotná jména, ale i o to, jaká nářečí se v různých koutech Německa používala. Podle samotných tvůrců atlasu je až překvapivé, že i přes leckdy pohnuté německé dějiny, lze stále najít řadu  míst, kde se některá konkrétní jména vyskytují častěji a z historického hlediska i dlouhodobě. Mnohá taková jména přežívají v regionech dokonce až 800 let.
Leckterá jména však přece jen zcela vymizela. Kupodivu se tak nestalo za 2.  světové války, kdy Německem bloudily tisíce uprchlíků ze všech končin světa, ale už za války třicetileté (1618 – 1648). Ta tehdy zdecimovala nejen Německo, ale značnou část celé Evropy a projevilo se to samozřejmě i v tradici mnohých jmen.

Vědě posloužil telefonní seznam
Při zjišťování potřebných údajů vycházeli němečtí vědci z ne zrovna vědeckého zdroje, z telefonního seznamu. Je však otázkou, zda v éře mobilních telefonů, bude v budoucnosti možné telefonní seznamy pevných linek pro podobné účely ještě kdy použít. Svou nekompletností totiž ztrácejí potřebnou vypovídací hodnotu.
Odborníci z obou univerzit, které na ojedinělém projektu spolupracují, musí tedy velice spěchat. Jinak by museli v budoucnu pracovat s daty z centrální evidence obyvatel. Atlas německých jmen má být podle předpokladů čtyřdílný a jeho finální podoba bude hotova zhruba za čtyři roky, tedy v roce 2010. Podobné dílo, zabývající se českými jmény, u nás bohužel dosud nevzniklo.

I mezi politiky…
Německý původ lze najít i u jmen dvou našich prezidentů, prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda i toho současného, Václava Klause.
I mezi našimi premiéry najdeme několik jmen, u kterých lze snadno vystopovat německý původ. Byl to například protektorátní premiér Richard Bienert, po válce pak smutně proslulý Zdeněk Fierlinger, v 70. a 80. letech normalizátor Lubomír Štrougal a v nedávné době i Stanislav Gross.
Ostatně, i mezi rakouskými politiky lze zas pro změnu najít česká jména – Klestil, Vranitzky nebo Klima…

Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz