Bez opalovacího krému hrozí lidem při pobytu u moře rakovina kůže. Jenže po každém plavání po nás trocha krému v moři zůstane, během rekreačních vodních aktivit se smyje dokonce až čtvrtina opalovacího krému.
Ke korálovým útesům tak voda každoročně zanese na pět tisíc tun pro ně toxických látek z opalovacích krémů, což je pomalu zabíjí. Existuje řešení přijatelné pro obě strany?.
Korálové útesy jsou domovem asi čtvrtiny všech mořských druhů, i přes to, že pokrývají pouhou desetinu procenta plochy světových oceánů. Již nyní čelí rostoucímu tlaku v důsledku oteplování vody, znečištění, nadměrného rybolovu a rozvoje pobřežních oblastí.
Zdá se však, že další hrozbou, se kterou se musí vyrovnat, jsou chemické látky obsažené v opalovacích krémech. Studie zveřejněná v časopise Environmental Health Perspectives odhaduje, že k nim ročně doputuje pět tisíc tun opalovacího krému, což odpovídá váze tisícovky slonů.
Někteří vědci se však domnívají, že odhad je příliš nízký, protože experiment, na který se studie odvolává, nezahrnul tření při plavání, kvůli kterému se může z lidského těla otírat ještě větší množství krému.
Navíc se chemické látky z krémů mohou dostat do vody i poté, co se lidé na pláži osprchují či přeperou ručníky. Studie navíc ukazují, že největším zdrojem znečištění oceánů ochrannými krémy proti slunci jsou odpadní vody, protože běžné čistírny nedokážou účinně odstranit mnoho sloučenin UV filtrů v kosmetických přípravcích. A tyto chemikálie se pak z čistíren dostávají do řek a nakonec právě do moře.
Chemické látky z „opalováků“ putují oceánem
Nejhorší dopady na mořský život mají oxybenzon a oktinoxát, dva široce používané chemické UV filtry. Studie z roku 2016, kterou zveřejnil časopis Archives of Environmental Contamination and Toxicology, zjistila, že oxybenzon mění larvy korálů ze zdravých a pohyblivých na deformované a nehybné.
Obě tyto chemické látky navíc způsobují, že koráli vypuzují řasy, které jim poskytují velkou část potravy a barvy, ve stresové reakci známé jako bělení. Vybělené korály jsou oslabené, náchylnější k chorobám, a pokud přetrvávají stresové podmínky, mohou hladovět nebo uhynout.

Vědci rovněž zjistili, že oxybenzon poškozuje DNA a vyvolává předčasnou tvorbu skeletu, který může obalit celé larvy. Může také způsobit blednutí korálů už při nižších teplotách, čímž zhoršuje dopady mořských vln veder, které souvisejí s klimatickými změnami.
A sílící obavy vědců vyvolávají také oktokrylen, avobenzon a homosalate. Přítomnost těchto chemických látek byla zjištěna v tělech ryb a dalších mořských organismů, což vyvolává otázky ohledně bezpečnosti konzumace mořských plodů.
„Změřili jsme obsah oxybenzonu v místních úlovcích ryb. Bylo to děsivé,“ uvádí Craig Downs, výkonný ředitel Haereticus Environmental Laboratory, který zmíněnou studii vedl. „Tyto chemikálie se šíří potravním řetězcem a my je pak konzumujeme,“ varuje.
Šetrnější krémy a oblečení jako řešení
Minerální filtry, oxid zinečnatý a oxid titaničitý, které odráží UV paprsky jako zrcadlo, jsou obecně považovány za bezpečnější alternativy k chemickým UV filtrům, i ony však mají svá úskalí. Odborníci tvrdí, že by neměly být používány v nanoformě, protože v případě větších částic je méně pravděpodobné, že tyto budou vdechnuty nebo absorbovány mořskými organismy.
Dále odborníci doporučují chránit se před sluncem oblečením – tričky s dlouhým rukávem a klobouky – a pobytem ve stínu.
„Když si vezmete tričko nebo plavky s dlouhým rukávem, v zásadě tím zakryjete až padesát procent těla, což znamená, že nepotřebujete polovinu ochranného krému,“ vysvětluje Downs. „Z hlediska ochrany přírody je to obrovský přínos,“ zdůrazňuje.
A dále doporučuje vyhýbat se aerosolovým sprejům, které mohou rozptýlit opalovací krém do vzduchu a okolního prostředí. Pokud po nanesení opalovacího krému by pak měl člověk vyčkat alespoň 15 minut, než se půjde koupat do moře. Tím zajistí, že krém lépe přilne k pokožce a nesmyje se hned.