Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříšení obřích nelétavých endemitů Nového Zélandu. Spatříme ptáky moa na vlastní oči?.
Obří nelétaví ptáci moa, kteří se vykytovali na Novém Zélandu, přičemž jejich původní domovinou byl Stewartův ostrov, dosahovali výšky kolem 3,6 metru a hmotnosti 230 až 380 kg. V lesním ekosystému Nového Zélandu patřili k dominantním býložravcům.
Hlavní součást jejich potravy tvořily listy, větve a ovoce. Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa asi 58 000 jedinců.
Za vyhynutí ptáků moa nese vinu člověk
I když jejich počty klesaly pravděpodobně již před započetím kolonizace ostrova, je za jednu z hlavních příčin jejich vyhynutí v současnosti považován jejich lov, spolu s kácením lesů Maory. Zhruba za 150 až 200 let od osídlení ostrova vyhynuli moa úplně.
Před příchodem lidí lovili ptáky Moa také orli Haastovi. Představitelé společnosti Colossal BIosciences nyní sebevědomě prohlašují, že jsou na dobré cestě k oživení tohoto více než 600 let vyhynulého tvora.

Colossal BIosciences je americká biotechnologická a geneticky inženýrská společnost, která proslula tím, že v dubnu loňského roku oznámila narození tří „pravlků obrovských“. Ve skutečnosti se však jednalo o vlky obecné s dvaceti úpravami v genomu.
Společnost však stále věří tomu, že do roku 2028 bude mít hybridní mláďata mamuta srstnatého a nasadí je do arktické tundry, stejně jako tomu, že oživí tasmánské tygry či právě ptáky moa. Drobnou brzdou je skutečnost, že vejce těchto obřích ptáků byla větší než jsou vejce jakéhokoliv dnes žijícího ptáka.
Tak velké vejce nesnese žádný žijící pták
Odhaduje se, že vejce moa měla přibližně 80krát větší objem než slepičí vejce a zhruba osmkrát větší objem než vejce emu, z čehož plyne, že žádný dnes žijící pták není schopný snést tak obří vejce. Proto společnost napnula síly k vytvoření systému umělé inkubace, kterou úspěšně použila k líhnutí kuřat.
„Vytvořili jsme nový bezskořápkový kultivační systém, který je plně škálovatelný a biologicky přesný,“ vysvětluje profesor Andrew Pask, hlavní biologický pracovník společnosti Colossal. Již nyní je líhnutí kuřat z umělých vaječných skořápek možné, ale míra jejich přežití je omezená, protože kuřata nemusí mít dostatek kyslíku.
Společnost Colossal naznačuje, že její nová platforma, silikonová membrána, je lepší než stávající přístupy „ex-ovo“, protože propouští kyslík stejnou rychlostí jako skořápka kuřecího vejce. I kdyby umělá skořápka byla účinná a její výrobu bylo možné zvětšit, bude Colossal stále čelit značným vědeckým výzvám ve snaze o návrat moa.
Vzhledem k tomu, že se DNA v průběhu času fragmentuje a tento druh vyhynul před více než 600 lety, nebude zřejmě možné reprodukovat úplnou kopii genomu.
Zdroj: The Guardian