Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem.
V souvislosti s touto problematikou proběhl mezinárodní výzkum, jehož se zúčastnili rovněž experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Vědci se soustředili na vývoj výskytu syslů v Bulharsku, konkrétně si takříkajíc posvítili na několik tisíc oblastí, kde byla tato zvířata v rámci ochranářských projektů dlouhé roky sledována.
To jim umožnilo vytvořit si přesnou představu o tom, jaké prostředí syslům nejvíce vyhovuje. Jde o otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami, vyznačující se určitými teplotními podmínkami. Důležitá je již zmíněná mozaikovitost, související mimo jiné se spásáním trávy.
Pokud jde o nadmořskou výšku, může se drobným hlodavcům z čeledi veverkovitých dařit v nížinách stejně dobře jako v horských lokalitách.
„Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území, zejména v tradičně obhospodařované krajině v okolí menších sídel. Právě tam dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ upozornila Maria Kachamakova z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd.
Nutno rovněž doplnit, že nejde o problém týkající se jednoho druhu, ale obecně ekosystémů, v nichž žijí i další zvířata. „Věříme, že naše výsledky pomohou lépe plánovat ochranu stepních biotopů i obnovu vhodných lokalit pro návrat syslích populací nejen v Bulharsku, ale i České republice, kde je sysel intenzivním hospodařením rovněž ohrožen, stejně jako další druhy zemědělské krajiny,“ podotkla Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Závěry výzkumu byly zveřejněny v prestižním časopise European Journal of Wildlife Research.
