Domů     Příroda
Konec jedinečnosti? Divoká zvířata na prahu homogenocénu

Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů?.

Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala stejnorodější, a to vlivem činnosti člověka. Začalo tu už během poslední doby ledové, kdy lidé lovili velké savce, jako byli například mamuti či obrovští pozemní lenochodi, až do jejich vyhynutí, a pokračuje to dodnes.

Během 11 700 let nedávné epochy holocénu – období po poslední době ledové – byly káceny lesy a mýceny savany, přirozená stanoviště pro mnoho druhů, z důvodu tvorby polí pro zemědělství a budování farem a měst.

Za ztrátu druhové rozmanitosti může člověk

Paleobiologové Mark Williams a Jan Zalasiewicz z Univerzity v Leicesteru se nicméně domnívají, že se situace v posledních desetiletích zhoršuje. Nejde přitom jen o vymírání charismatických ptáků a savců, problém se dotýká i dalších, pro člověka méně atraktivních druhů, plnících ovšem nezastupitelnou roli v ekosystémech, kterých jsou součástí.

Například sladkovodní ryby se stávají stále podobnějšími, protože přirozené bariéry, které kdysi oddělovaly jejich populace – vodopády, povodí řek či teplotní limity – jsou lidskou činností efektivně ničeny.

Příkladem jsou kapři obecní (Cyprinus carpio), záměrně chování v jezerech pro rybáře, nebo sumci velcí (Silurus glanis), vypouštění z domácích akvárií, kterým se nyní daří v řekách tisíce kilometrů daleko od původních působišť.

A to ještě pořád není vše. Za posledních 500 let zmizelo mnoho tisíc druhů měkkýšů a například hlemýždi žijící na ostrovech čelí invazi nepůvodních druhů, které původní populace decimují. Příkladem je oblovka žravá (Lissachatina fulica), známá také jako obří africký hlemýžď, považovaná za jednoho z nejvýznamnějších škůdců, šířících se po celém světě.

Oblovka, vážící až 300 gramů a dožívající se až 20 let, byla ze svého domova ve východní Africe zavlečena do jiných částí světa.

Člověk ničí souš i oceány

Dlouho platilo, že lidé měnili podmínky života na souši, zatímco oceány vlivům jeho činnosti unikaly. Dnes už tomu tak bohužel není, charakteristickým rysem antropocénu je významný dopad lidské činnosti i na život v oceánech.

Je to způsobeno v první řadě prostým nadměrným využíváním všeho, co oceán nabízí, protože lidské technologie po druhé světové válce umožnily efektivnější a hlubší lov vlečnými sítěmi, vlivem čehož se populace ryb vážně vyčerpaly.

Dalším negativním dopadem činnosti člověka na oceány jsou rostoucí teploty úbytek kyslíku ve vodě způsobené nadměrným využíváním fosilních paliv. Nejvýrazněji jsou postiženy korálové útesy. Koráli s rostoucí teplotou vypuzují symbiotické obrněnky zooxanthely, čímž přicházejí o většinu svého obvyklého zbarvení a bělají.

Vybělení koráli sice i nadále žijí, ale jsou zranitelnější vůči nemocem a hladovění. Odborníci z Mezinárodní iniciativy korálových útesů (ICRI) v loňském roce zveřejnili varování, podle kterého postihlo bělení zhruba 84 % korálových útesů, především v Pacifiku, Indickém a Atlantickém oceánu.

Antropocén dosáhl oceánu

Mnoho mořských zvířat se kvůli zvyšujícím se teplotám přesouvá z tropů na sever či na jih, aby unikli horku, což ovlivňuje například tření ryb. Vytvářejí se „úzká hrdla“ narušující životní cyklus mořských živočichů, s dopadem na jejich schopnost rozmnožování i přežití.

Dopady zasahují i do hlubokých oceánů, kde návrhy na hlubokomořskou těžbu nerostů hrozí poškozením mořského života, který je vědě sotva znám. Tyto změny, podobné těm na souši a v řekách, nejenže omezují život v oceánech, ale rovněž přerozdělují druhy a stírají dlouhodobé biologické hranice mezi nimi.

Lidé si začínají uvědomovat, co vše způsobili, takže se snaží zamýšlet se nad budoucími projekty tak, aby vedly k podpoře divoké zvěře, například změnou zemědělských vzorců s cílem používat méně půdy k pěstování většího množství potravin či odstraňováním dominantních invazivních druhů.

Díky tomu zbude více prostoru pro volnou přírodu. Jsou rovněž snahy o dosažení změn ve způsobu rybolovu a pěstování plodin, které aktivně chrání biodiverzitu. Williams a Zalasiewicz k tomu říkají: „Existují tak šance, že se vyhneme nehorším předpovědím budoucího kolapsu biodiverzity.“ Vyžaduje to však podle nich „soustředěné úsilí o ochranu přírody.“.

Více se dočtěte v časopise 21. století číslo 6/2026, které vyšlo 18. května 2026.

Zdroj: The Guardian

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz