Nejnovější studie naznačuje, že miminka nejsou tak nevinná, jak by se mohlo zdát. Odborníci se dlouho domnívali, že lhaní je sofistikovaná činnost, vyžadující znalost jazyka a chápání chování jiných lidí. Ze studie však plyne, že lhát zvládají ani ne roční děti….

Principy lhaní malé děti pochopí dříve, než udělají první krok či řeknou první slovo. Ze studie, založené na rozhovorech se 750 rodiči, za kterou stojí Elena Hoicková, profesorka pedagogiky na Bristolské univerzitě, vyplývá, že to tihle prckové zvládnou ještě předtím, než sfouknou první svíčku na narozeninovém dortu.

Už ve věku 10 měsíců dokáže čtvrtina dětí oslovených rodičů předstírat, že rodiče neslyší, úmyslně schovávat hračky či konzumovat zakázané jídlo mimo dohled. Tříleté děti jsou pak ve lhaní ještě důmyslnější, kreativnější a častěji si vymýšlí.

Lhát a klamat zvládají už kojenci!

„Bylo fascinující odhalit, jak se dětské chápání a používání klamání vyvíjí od překvapivě útlého věku a postupně se rozvíjí v prvních letech života,“ říká k závěrům studie její hlavní autorka. Dosud proběhlo jen málo výzkumů týkajících se raných forem lhaní.

„Předchozí zkoumání často vnímala klamání jako něco velmi sofistikovaného, co vyžaduje silné jazykové dovednosti a pokročilé porozumění mysli druhých, čehož podle nich kojenci nebyli schopni,“ vysvětluje Hoicková.

Ona se s tím ale neztotožnila, naopak se na malé děti zaměřila schválně, protože i některá zvířata jsou schopná lhát, a to bez nutnosti verbální komunikace. A když to zvládnou ona, proč ne malé děti.

Šimpanzi se například často schovávají, aby se najedli mimo dohled dominantnějších členů skupiny, zatímco ptáci vydávají falešné poplachové signály, aby ostatním potravu ukradli. „Není to tak, že by se schopnost klamat objevila náhle ve třech nebo čtyřech letech věku dítěte z ničeho nic, něco tomu musí předcházet,“ zamýšlí se Hoicková.

„Nemusí přitom nutně jít o sofistikované klamání, naopak. Pravděpodobně půjde spíše o to, aby dítěti prošlo něco ‚zakázaného‘, nebo aby třeba dostalo další pamlsky,“ dodává.

Osmiměsíční lháři

Výzkumníci položili rodičům více než 750 dětí ve věku od 0 do 47 měsíců z Velké Británie, Spojených států, Austrálie a Kanady řadu otázek týkajících se vývoje sklonů ke klamání u jejich dítěte. Někteří uvedli, že první náznaky lhaní u svých dětí zpozorovali přibližně v osmi měsících věku.

A jakmile s tím jednou začaly, dopouštěly se lží stále častěji. Do dvou let věku bývá klamání zpravidla založeno na akcích, které vyžadují pouze omezené využití slov, případně předstírání, že neslyší rodiče říkat, že je například čas uklidit hračky nebo jít spát.

Patří sem i skrývání věcí před ostatními či popírání – i když dítě snědlo čokoládu, na otázku, zde ji snědlo, zavrtí hlavou na znamení, že ne. Od tří let věku pak děti již začínají chápat a zapojovat se do více druhů lží, které zpravidla opravdu vyžadují hlubší pochopení jazyka a fungování mysli jiných lidí.

Hoicková to komentuje: „Patří sem přehánění či naopak podceňování, a dokonce úplné vymýšlení si, jako je lhaní typu ‚Duch snědl čokoládu‘. Také začnou zatajovat informace, například řeknou rodičům, že je udeřil sourozenec, ale opominou přitom zmínit fakt, že svého sourozence udeřili jako první.“.

Lhaní jako součást přirozeného vývoje

Podle Hoickové by měly závěry studie, publikované v časopise Cognitive Development, rodiče a pedagogy ujistit, že lhaní a klamání je přirozenou součástí vývoje malých dětí, a zároveň jim poskytnout vodítko k tomu, jaké typy klamání lze z jejich strany očekávat, aby „mohli být o krok napřed“.

Profesorka Jennifer Saulová, odbornice na filozofii klamu na University of Waterloo v Kanadě, která se na výzkumu podílela, k tomu dodává: „Filozofové se již dlouho zamýšlejí nad morálkou lidského klamu, ale vždy se zaměřovali na dospělé. Tato studie ukazuje, kolik složitosti se tímto zaměřením přehlíží.“.

Více se dočtěte v časopise 21. století číslo 6/2026, které vyšlo 18. května 2026.

Zdroj: The Guardian