Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění?.

Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně podrobily zkoumání 100 pacientů z Univerzitní nemocnice v Larise v Řecku.

Mikroplasty byly zachyceny u 70 % zkoumaných osob, přičemž pacienti s diagnostikovanou rakovinou plic vykazovali výrazně vyšší celkovou zátěž těmito částicemi. V plicním výplachu se mikroplasty objevily u 66 % pacientů s rakovinou plic oproti 46 % u kontrolní skupiny.

Nejčastěji se jednalo o polypropylen a polyethylen – tedy plasty běžně používané v obalech, textiliích a spotřebním zboží.

Souvislost existuje, přímý důkaz však chybí

Ačkoliv výsledky jasně ukazují vyšší zatížení plic mikroplastovými částicemi u pacientů s plicní rakovinou, vědci upozorňují, že studie jsou pozorovatelské a nedokazují, že mikroplasty v plicích vedou ke vzniku nádorů.

Podle výzkumníků však je možné, že částice přispívají k zánětlivým procesům zvyšujícím riziko rakoviny, stejně tak ale může nemocná plicní tkáň zachycovat mikroplasty odlišně než tkáň zdravá.

V článku britského deníku The Independent komentovali tyto objevy přední světoví odborníci. Respirační lékař Dr. Ilias Dimeas z Lékařské fakulty University College Dublin v článku o studii uvedl:

„Naše výsledky naznačují, že vdechnuté mikroplasty se v lidských plicích vyskytují častěji, než si mnoho lidí uvědomuje.“ Dále doplnil, že tyto poznatky přispívají k rostoucím důkazům o tom, že snížení plastového znečištění může mít přínosy sahající až k lidskému zdraví, přičemž mikroplasty by mohly přispívat k zánětům či jiným procesům spojeným s rakovinou.

Onkolog Dr. Thejus Jayakrishnan z Dana-Farber Cancer Institute zdůraznil, že „v konečném důsledku potřebujeme více výzkumu a více dat, abychom zjistili, jak mikroplasty ovlivňují lidské tělo, včetně jejich role u rakoviny.“.

Připomeňme také, že v posledních letech bylo publikováno několik studií, které dávají mikroplasty do spojitosti se vznikem nádorového bujení. Například výzkum University of California upozornil také na souvislosti s neplodností u obou pohlaví i rakovinou tlustého střeva.

Hlavním rizikem zůstává kouření

Přestože výzkumy mikroplastů přitahují značnou pozornost, autoři studií i další odborníci připomínají, že největší a nejjasněji prokázané riziko vzniku rakoviny plic představuje kouření. V České republice ročně onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a více než 5 000 na tuto diagnózu umírá.

Závažným problémem zůstává, že celých 66 % pacientů přichází k lékaři až v pokročilém stadiu nemoci, kdy je léčba složitější. Právě proto v ČR funguje Program časného záchytu karcinomu plic, který nabízí bezplatné CT vyšetření s nízkou dávkou záření pro osoby ve věku 55 až 74 let, které jsou současnými nebo bývalými silnými kuřáky.

„Screening plicní rakoviny dává lidem šanci odhalit onemocnění v časném stadiu, kdy je léčba nejúčinnější a šance na uzdravení výrazně vyšší. Vyšetření je rychlé, nebolestivé a časný záchyt může zachránit život a zároveň snížit náročnost následné léčby.

Podle populačních dat z Národního onkologického registru dosahuje pětileté přežití pacientů s karcinomem plic ve stadiu I v ČR přibližně 65 %. To znamená, že 65 % pacientů se dožívá 5 let od stanovení diagnózy.

Vzhledem k tomu, že většina pacientů v tomto stadiu podstupuje radikální chirurgickou léčbu, lze u selektované skupiny radikálně operovaných nemocných očekávat vyšší pětileté přežití, přibližně 70-85 %,“ vysvětlila význam včasného záchytu plicní onkoložka MUDr. Michaela Heroutová z Fakultní nemocnice Brno.

Lékařka zároveň doplňuje, že moderní medicína dokáže účinně pomoci i při záchytu v pokročilejším stadiu: „I v případě, že je onemocnění odhaleno v pokročilejším stadiu, současná medicína nabízí řadu možností, jak jeho průběh účinně ovlivnit a zachovat dobrou kvalitu života.

Moderní léčba zahrnuje například cílenou (biologickou) terapii, imunoterapii, chemoterapii, radioterapii či v indikovaných případech jejich kombinaci, které mohou zpomalit postup nemoci, zmírnit příznaky a prodloužit aktivní život pacienta.

I proto má screening smysl podstoupit. Přijít na screening znamená udělat důležitý krok pro své zdraví i budoucnost,“ uvedla.