Motýli s vlastním „mobilem“: Vědci sledují monarchy na jejich tisíce kilometrů dlouhé pouti

Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu.

Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat technologie, která připomíná malý mobilní telefon připevněný na motýlím křídle..

Miniaturní vysílač BlūMorpho váží pouhých 60 miligramů. Energii získává z drobného solárního článku a na křídle motýla dokáže pracovat bez klasické baterie.

Výzkumníci z amerického Virginia Tech ve spolupráci s dalšími organizacemi začali používat miniaturní vysílače, které dokážou zachytit chytré telefony, počítače i další přijímací stanice. Zařízení je tak lehké, že motýlovi při letu představuje jen minimální zátěž.

Nejnovější typ BlūMorpho od společnosti Cellular Tracking Technologies váží pouhých 60 miligramů, tedy 0,06 gramu. To je méně než zrnko rýže. Na křídlo se připevňuje speciálním lepidlem a nepotřebuje baterii. Energii získává ze světla pomocí miniaturního solárního článku.

Telefonát z motýlího křídla

Jak takové sledování funguje? Vysílač pravidelně vysílá signál na frekvenci 2,4 GHz, kterou využívá také technologie Bluetooth. Pokud se v dosahu nachází vhodné zařízení, například chytrý telefon s příslušnou aplikací, dokáže signál zachytit a odeslat informaci o jeho poloze výzkumníkům.

Do sledovací sítě se zapojují také specializované přijímače a další zařízení připojená k internetu. Samotný motýl samozřejmě žádné GPS nemá. Vědci určují jeho polohu podle místa, kde byl jeho signál zachycen.

Dříve se výzkumníci často spoléhali na drobné označovací štítky na křídlech. Pokud někdo označeného motýla našel a nález nahlásil, mohli získat alespoň část informací o jeho cestě. Jenže takových zpráv přicházelo velmi málo.

Nové vysílače naproti tomu umožňují získávat opakované záznamy o pohybu jednotlivých jedinců. Vědci tak mohou sledovat nejen počáteční a cílovou oblast migrace, ale také jednotlivé zastávky a změny směru.

Každý označený motýl dostává vlastní identifikační signál. Když jej zachytí chytrý telefon nebo specializovaná přijímací stanice, vědci získají další bod do jeho migrační mapy.

Přes tisíc kilometrů za jediný záznam

Výsledky už přinášejí překvapivá zjištění. Výzkumníci z Virginia Tech například sledovali motýla jménem Thomas, kterého označili ve Virginii. Jeho signál později zachytili v Mississippi a následně až v jižním Mexiku.

Vědci přitom očekávali, že bude pokračovat podél pobřeží Mexického zálivu. Místo toho se zdálo, že ho vířivý bouřkový systém odnesl přes moře až na mexické pobřeží. Další motýl jménem Sneezy, označený v září v oblasti New River Valley, byl v Mexiku zaznamenán už 17. října.

Podrobná data mohou vědcům prozradit mnohem víc než jen to, kam motýli doletěli. Mohou například zkoumat, zda při migraci využívají koridory podél dálnic, jak reagují na silné bouře nebo kde se zastavují, aby doplnili energii nektarem.

Vědci zkoumají také rozdíly mezi populacemi z různých částí Virginie. Zajímá je, zda motýli z horských oblastí, vnitrozemských nížin a pobřeží využívají stejné migrační trasy, nebo se jejich cesty rozcházejí.

Technologie má ovšem i svá omezení. Pokud motýl proletí odlehlou oblastí bez přijímačů, může jeho signál zůstat několik dní nezachycený. Vědci pak nevědí, zda vysílač přestal fungovat, zda se odlepil, nebo zda motýl zahynul.

Mimochodem – odhadovaná míra přežití sledovaných jedinců se podle výzkumníků pohybuje mezi 25 a 28 procenty.

Díky projektu Project Monarch se do výzkumu mohou zapojit i běžní lidé. Jejich telefony se mění v malé přijímací stanice, které pomáhají sledovat pohyb oranžovočerných cestovatelů.

Věda, do které se může zapojit každý

Za projektem stojí mimo jiné iniciativa Project Monarch, která propojuje desítky výzkumných a ochranářských organizací. Její nová verze aplikace, představená na podzim 2026, umožňuje zobrazovat sledované motýly na společné živé mapě.

U jednotlivých jedinců lze prohlížet jejich zaznamenané trasy, vzdálenosti i časové údaje. Zájemci mohou sledovat konkrétního motýla a nechat si poslat upozornění, jakmile jeho signál někde znovu zachytí některé zařízení v síti.

Do projektu se může zapojit také veřejnost. Stačí mít kompatibilní telefon a příslušnou aplikaci. Pokud zařízení zachytí signál označeného motýla, může jeho polohu odeslat do společné databáze. Z obyčejných mobilů se tak stávají malé vědecké stanice, které společně vytvářejí rozsáhlou síť pozorovatelů.

Čísla ukazují, že tento přístup má značný potenciál. Podle Project Monarch se od roku 2023 podařilo označit a sledovat více než 2 600 monarchů. Do spolupráce se zapojilo přes 80 organizací ze čtyř zemí a nejdelší zaznamenaná cesta měřila 3 203 kilometrů. To už je pořádný výlet i na motýlí poměry.