Coby silný halucinogen umí LSD radikálně zvýšit kreativitu a představivost, proto se stala vyhledávaným zdrojem inspirace pro umělce a vědce a symbolem 60. let minulého století. Na druhou stranu uměla rozvinout i skryté psychické poruchy a způsobit děsivé psychické stavy, tak zvané bad tripy.

Proto byla jako droga nakonec zakázána. Dnes se k ní vědci opět vrací coby k látce, která by mohla pomoci bojovat s úzkostmi a depresemi..

LSD neboli diethylamid kyseliny lysergové poprvé syntetizoval Albert Hofmann v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji už v roce 1938, psychoaktivní účinky této látky však objevil až v roce 1943. Během deseti let výzkum prokázal, že LSD je bezpečná, nenávyková a potenciálně cenná pro léčbu traumatu, poruch užívání návykových látek a dalších stavů.

Někteří psychiatři z poloviny století dokonce prováděli klinická sezení s pacienty pod vlivem…

Zakázaná látka opět na scéně

Následně se ukázalo, že u některých lidí může vyvolávat bad trip, jehož součástí je úzkost, paranoia, mylné představy, extrémní pocity déjà vu a takzvané negativní myšlenkové smyčky, kterých se člověk jen těžko zbavuje.

Nyní, 50 let poté, co byla zakázána, se opět začíná ukazovat potenciál této látky. Ve dvou důležitých, byť malých studiích, provedených letos na podzim, potlačila jedna nebo dvě aplikace LSD u zkoumaných jedinců příznaky generalizované úzkostné poruchy i závažné deprese, přičemž výsledky přetrvávaly měsíce.

Použitelná by tato psychotropní látka mohla být i pro léčbu schizofrenie, bolestí na konci života, klastrových bolestí hlavy a podobně. „Standardní léky, které používáme na depresi nebo úzkost, mají buď mírné účinky… nebo nežádoucí vedlejší účinky a musíte je užívat každý den, zatímco tato sloučenina se zdá být účinnější a navíc s dlouhodobějším účinkem,“ vysvětluje Maurizio Fava, předseda psychiatrie v Massachusetts General Hospital a spoluautor studie úzkosti, která používala patentovanou formu drogy s názvem MM120.

LSD zlepšuje duševní zdraví

Výzkumníci obvykle podávají LSD v kapslích, tabletách nebo perorálních roztocích. Po vstřebání droga způsobuje rozsáhlé vizuální halucinace, silné zkreslení vnímání času a osobní identity a zhoršené vnímání objektů a zvuků.

Jednou z charakteristických vlastností je senzorické zkřížení, známé jako synestézie, jako je slyšení fialové barvy nebo vidění hudebních zvuků. Droga vyvolat „dobrý trip“ s pozitivními pocity a osobními vhledy, nebo „špatný trip“ s panikou, strachem a zoufalstvím – někdy obojí v jednom sezení. Mezi běžné vedlejší účinky pak patří nevolnost a bolesti hlavy.

LSD ovlivňuje serotoninový systém, který ovlivňuje náladu a duševní zdraví. Stimuluje také růst mozkových neuronů, zejména těch, které zlepšují paměť a učení. „Co přesně se děje v mozku, když lidé zažívají tyto mimořádné zážitky pod vlivem LSD, je obrovskou záhadou… a k odpovědi máme velmi, velmi daleko,“ říká Kenneth Shinozuka, výzkumník v oblasti psychiatrie na Stanfordské univerzitě.

Nicméně, jeho zobrazovací studie publikovaná letos v létě zjistila, že oblasti mozku se vlivem LSD stávají méně koordinovanými a aktivita v každé z nich se stává méně předvídatelnou.

Lze se zbavit bad tripů?

Ať už jsou mechanismy jejího účinku jakékoli, je stále zřejmější, že tato látka přináší zlepšení duševního zdraví, zejména u úzkosti. Nejnovější studie MM120 zkoumala různé úrovně dávkování. Přibližně 200 lidí s generalizovanou úzkostnou poruchou dostalo jednu ze čtyř dávek – 25, 50, 100 či 200 mikrogramů – nebo placebo.

Téměř polovina z těch, kteří dostali dvě vyšší dávky, se do tří měsíců ocitla v remisi, zatímco dvě nižší dávky si nevedly o nic lépe než placebo. V současné době probíhají další testy, jejichž výsledky se očekávají v roce 2026, jak uvádí společnost MindMed, která lék vyvinula.

Vědci se rovněž zaměřují na to, jak zajistit, aby si LSD ponechala svoje příznivé účinky na zmírňování deprese a úzkostí, ale bez nepříjemných bad tripů. Zjistili, že transpozice dvou atomů v LSD může zcela odstranit psychedelické účinky této látky.

David Olson, ředitel Institutu pro psychedelika a neuroterapeutiku na Kalifornské univerzitě v Davisu experimentuje s tímto analogem, nazývaným JRT, ve vysokých dávkách. V laboratorních testech molekula u myší zlepšovala depresivní chování.

„Takový lék by mohl být zlomovým bodem pro lidi s onemocněními charakterizovanými ztrátou tkáně v mozkové kůře, pro které by halucinace mohly být škodlivé,“ říká Olson, spoluzakladatel společnosti Delix Therapeutics, která lék vyvíjí.

Do této kategorie patří schizofrenie, posttraumatická stresová porucha, Alzheimerova choroba a traumatické poranění mozku.

Zdroj: National Geographic