Většina lidí si problémy se srdcem a riziko infarktu spojuje až s vyšším věkem. Nová rozsáhlá studie však zjistila, že usazování plaku v cévách, který je hlavní příčinou srdečního infarktu, lze detekovat už u některých dospělých mladších 30 let.
To naznačuje, že ochrana srdce může být někdy nutná už desítky let před rozvojem prvních příznaků.
Kardiovaskulární onemocnění považuje většina lidí za problém budoucnosti. Když zdravý pětadvacetiletý člověk navštíví lékaře, zpravidla slyší, že jeho krevní tlak je v pořádku, cholesterol v normě a tudíž riziko infarktu je u něj v dohledné době extrémně nízké.
Alarmující se situace stane až ve chvíli, kdy se tato čísla začnou vyvíjet špatným směrem. Rostoucí počet výzkumu však naznačuje, že proces vedoucí k infarktům a mrtvicím často začíná desítky let předtím.
Aterosklerotický plát je usazenina tuku, cholesterolu a bílých krvinek ve stěně tepny, ateroskleróza pak znamená postupné hromadění těchto plátů, které ničí cévní stěnu. A právě výskyt aterosklerotických plátů bývá hlavní příčinou srdečního infarktu, protože zužuje a ucpává srdeční tepny.
Nová studie, publikovaná v časopise New England Journal of Medicine, přitom zjistila, že k výskytu plaku ucpávajícího tepny dochází i u některých dospělých ve věku kolem 20 let.
Cesta k infarktu trvá dlouhé roky
Toto zjištění doplňuje znepokojivý konsenzus v kardiovaskulárním výzkumu: srdeční onemocnění může být méně stavem, který se vyvine ve středním věku, než spíše celoživotním procesem, který se projeví později.
„Prevence srdečních onemocnění začíná v dětství,“ myslí si Amit Khera, ředitel preventivní kardiologie v UT Southwestern Medical Center. To podle něj neznamená, že by se mladí dospělí měli obávat infarktu, spíše, že se časová osa, kterou mnoho lidí používá k přemýšlení o prevenci, nemusí shodovat s časovou osou, kterou sledují jejich tepny.

Nová studie REACT zkoumala 16 808 dospělých v Dánsku a Španělsku ve věku 18 až 70 let bez známého srdečního onemocnění. Výzkumníci použili zobrazovací metody k vyhledávání plaku v celém arteriálním systému, včetně tepen zásobujících srdce a hlavních cév v krku a nohou.
Více než polovina účastníků měla známky aterosklerózy alespoň v jedné z vyšetřovaných oblastí. Studie zjistila plak i u některých z nejmladších účastníků – 8,7 procenta mužů a 6,7 procenta žen ve věku 18 až 29 let.
Ukazatele mlčí, aterosklerotických plátů přibývá
U mladších dospělých byl plak obvykle omezen na jednu část arteriálního systému. S přibývajícím věkem se výrazně zvyšovalo jak množství plaku, tak i počet postižených tepen. Lékaři po celá desetiletí používají kalkulačky rizika, které zahrnují věk, hladinu cholesterolu, krevní tlak, cukrovku a historii kouření, aby odhadli pravděpodobnost, že se u dané osoby v příštím desetiletí objeví kardiovaskulární příhoda.
Tyto nástroje fungují dobře pro predikci krátkodobého rizika. Mohou však vypovídat úplně jiný příběh, než jaký se ve skutečnosti děje uvnitř tepen člověka.
Věk má přitom v těchto výpočtech obrovskou váhu. Třicetiletý člověk se zvýšeným LDL cholesterolem může být považován za osobu s relativně nízkým rizikem jen proto, že infarkty jsou v tomto věku zkrátka neobvyklé.
Analýza z roku 2025, která zahrnovala více než 4 300 lidí, přitom zjistila, že lidé, kteří strávili více let vystaveni nezdravé hladině cholesterolu, měli po 40. roce věku vyšší pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění, a to i přesto, že vědci zohlednili další rizikové faktory.
Tento koncept, tedy snaha o snížení kumulativního vystavení vysokému LDL cholesterolu, je proto dnes pilířem moderní kardiologie jak ve Spojených státech, tak v Evropě.
Zdroj: National Geographic