O tom, že magická hranice 10 000 kroků denně je jen marketingový trik z reklamy na krokoměry, už bylo napsáno hodně. Přesto se řada doporučení zaměřuje na to, jak je důležité zvládnout během dne určitý počet kroků.

Podle nejnovější studie australských vědců je však pro zdraví mnohem důležitější, jak svižně se procházíte, než jak dlouho.

Ne každý má během dne čas na procházku o deseti tisících krocích, jak bylo řadu let doporučováno. Lidé přitom měli často pocit, že když nejsou schopni docílit této magické hranice, nemá cenu se snažit vůbec.

Nová studie, zveřejněná v British Journal od Sports Medicine, navrhuje jiný způsob, jak využít výhod chůze pro zvýšení kardiovaskulárního zdraví: dělat méně kroků, ale zrychlit tempo. „Na této studii se mi líbí, že nás odvádí od myšlenky, že existuje jeden magický počet kroků, kterého musí každý dosáhnout,“ říká Denice Ichinoeová, lékařka primární sportovní medicíny na Nevadské univerzitě v Las Vegas.

„Zjištění naznačují, že záleží jak na tom, kolik toho nachodíte, tak i na tom, jak rychle se přitom pohybujete, a že tedy může existovat více než jeden způsob, jak dosáhnout smysluplného přínosu chůze pro zdraví,“ dodává.

Kratší, svižná procházka může být stejně užitečná jako delší, klidná. Zjistili to vědci poté, co zanalyzovali data z chytrých zařízení monitorujících pohyb od více než 64 000 účastníků, pocházejících z britské UK Biobank, kteří dosáhli průměrného věku 62 let, aby byli následně sledováni po dobu přibližně osmi let.

Důležitější než počet kroků je intenzita chůze

Odborníci zjistili, že lidé, kteří ušli denně méně než 5 000 kroků, ale během dne se pohybovali svižněji, měli nižší riziko úmrtí než ti, kteří ušli podobný počet kroků pomalejším tempem. Jejich riziko bylo srovnatelné s lidmi, kteří ušli 5 000 až 7 500 kroků denně pomaleji.

Celkově však měli nejnižší riziko úmrtí ti, kteří denně ušli 7 500 až 10 000 kroků. Ze studie neplyne, že by rychlejší chůze či více kroků zabránily úmrtím, ale ukazuje, že cesta ke zlepšení zdraví nevede jen přes 10 000 kroků denně.

Toto hezky vypadající není výsledkem vědeckých zkoumání, ale pochází z japonské marketingové kampaně na krokoměry z 60. let 20. století.

Výzkum poukazuje na to, že nejen počet kroků, ale i intenzita chůze může hrát důležitou roli ve zdraví a dlouhověkosti. „Zvýšení intenzity pohybu zvyšuje tepovou frekvenci a zrychluje dýchání, což v průběhu času zlepšuje kardiorespirační kondici a kardiovaskulární zdraví,“ podotýká Ichinoeová.

„S tím, jak srdce sílí, může efektivněji pumpovat krev a kyslík po celém těle,“ říká Matthew Bowman, klinický docent fyzioterapie na Binghamton University, State University of New York. Zrychlený průtok krve může také snížit krevní tlak tím, že pomáhá rozšiřovat cévy a udržovat je pružné.

Pomůže poslech rychlé hudby či máchání rukama

„Ráda na to myslím takto: počet kroků nám říká, kolik jste se hýbali, zatímco intenzita nám říká, jak tvrdě váš kardiovaskulární systém pracoval,“ doplňuje Rosy Thachilová, kardioložka z NYC Health+Hospitals.

Z výsledků podle ní plyne, že „i lidé, kteří nemohou dosáhnout vysokého počtu kroků za den, mohou mít prospěch z obyčejné chůze, když zvýší její intenzitu.“ Odborníci doporučují kombinaci chůze s větším počtem kroků s chůzí rychlejším tempem během týdne, ale zdůrazňují, že jakékoli cvičení je dobré.

Pro navýšení intenzity doporučují odborníci střídat normální tempo s krátkými dávkami svižné chůze, případně zařazení kopce či schodů. Poté je možné postupně zvyšovat počet kroků, tempo či obojí. „Zkontrolujte si tempo pomocí ‚testu mluvení‘,“ doporučuje Thachilová.

„Při střední intenzitě můžete obecně mluvit, ale nemusíte být schopni pohodlně zpívat.“ Ichinoeová dodává, že byste měli cítit, jak se vám zrychluje dech a srdeční frekvence, ale stále byste měli být schopni „mluvit ve větách“.

Pomoci může i poslech hudby s rychlejším rytmem či rychlé mávání rukama při chůzi.

Zdroj: National Geographic