Domů     Příroda
Vědci zkoumají hnízdní parazitismus ptáků: Ve vejcích se vyzná umělá inteligence
Zdeněk Bartůněk 10.12.2025
Snášení vejcí do cizích hnízd si lidé obvykle spojují s kukačkami.

Že samičky některých opeřených letců snášejí vejce do cizích hnízd, je věc celkem známá. Snad každý si v této souvislosti vybaví kukačku. Ta bývá nezvanou návštěvnicí u jiných druhů. Ovšem existuje i takzvaný vnitrodruhový hnízdní parazitismus.

To znamená, že samice nechá vejce v hnízdě ptáka stejného druhu. Dělají to kupříkladu některé kachny, vrabci nebo vlaštovky. Vědci si nad tím už nějaký ten pátek lámou hlavu. Zkoumání alternativní reprodukční strategie dlouhodobě komplikuje fakt, že na rozdíl od kukaččího vejce, které bývá mezi ostatními vcelku rozpoznatelné, určit, který s nadsázkou řečeno dáreček nechala v hnízdě jiná samice stejného druhu, je poměrně oříšek. Dělá to ostatně potíže i zkušeným ornitologům.

Fungování systému si experti ověřili na vlaštovkách.

Na řešení tohoto problému se podíleli i čeští vědci, konkrétně ti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Společně s experty z Velké Británie vyvinuli model umělé inteligence, který má na základě strojového učení označit vejce, jež mezi ostatní nepatří, z předložené fotografie.

„Pro jeho vytvoření jsme použili data o vzhledu 270 vlaštovčích vajec od 54 různých samic a zohlednili jsme všechny hlavní znaky vajec – velikost, tvar, zbarvení i skvrnitost,“ popíše hlavní autor studie Michal Šulc.

Z jeho slov vyplývá, že otestování celého systému proběhlo na vlaštovkách. A úspěch se dostavil. Modelu se podařilo odhalit parazitické vejce s přesností až 97%. V problematice studia vnitrodruhového hnízdního parazitizmu jde o výrazný posun vpřed.

Foto: Pixabay
Zdroje informací: Akademie věd ČR
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz