Domů     Historie
Ptáci obývali Arktidu už v éře dinosaurů, odhalují nejnovější vědecká zjištění!
Prince Creek, zdroj: WikiCommons by Masato Hattori

Arktida, polární oblast kolem severního pólu, evokuje mořský led, plovoucí kry, tmu a zimu. Typickým endemitem oblasti je lední medvěd. I dnes zde ale hnízdí více než 200 druhů ptáků, kteří jsou důležití pro zdejší ekosystém.

Nejnovější nálezy fosilií ukazují, že nejinak tomu bylo i v éře dinosaurů. Tito nebezpeční obři sdíleli své zdejší teritorium s řadou různých ptáků..

Vědcům z Princetonské univerzity ve spolupráci s odborníky z Muzea severu Aljašské univerzity se podařilo objevit ve formaci Prince Creek na Aljašce více než 50 ptačích fosilií, pocházejících z doby před 73 miliony let.

„Dosud nejstarším dokladem polárního hnízdění byla kolonie tučňáků z eocénu v Antarktidě, která žila asi před 46,5 miliony let,“ uvádí Lauren Wilsonová z Princetonské univerzity, která se na nejnovějším objevu podílela.

Ten posouvá důkaz o hnízdění ptáků v polárních oblastech o více než 25 milionů let zpět.

Zelený svět plný denního světla

Podobně jako dnešní Arktida, zažíval i ekosystém Prince Creek před 73 miliony let v létě asi šest měsíců nepřetržitého denního světla, během kterého byl velmi zelený. V důsledku toho tam bylo dostatek potravy pro hnízdící dinosaury i ptáky.

Zima však byla chladná. Profesor Patrick Druckenmiller, ředitel Muzea severu Aljašské univerzity, který se na objevu rovněž podílel, k tomu říká: „I když zimy tam nebyly tak drsné jako dnes, zvířecí obyvatelé museli celoročně snášet mrazivé teploty, občasné sněžení a asi čtyři měsíce nepřetržité zimní tmy.“.

Ichthyornithes, zdroj: WikiCommons by MCDinosaurhunter

Wilsonová se domnívá, že nově objevené fosilie ukazují, že se ptáci rozmnožovali v Arktidě, ale není jasné, zda tam trávili i zimu. Podle ní je vysoce pravděpodobné, že alespoň někteří z nich byli stěhovaví.

Objevit jejich fosilie bylo složité. „Bylo to doslova jako rýžování zlata, až na to, že naší kořistí jsou ptačí kosti,“ vysvětluje Druckemiller. Tým pečlivě vykopával kosti a také promýval a proséval materiál z malých písčitých ložisek, aby izoloval drobné fosilie, z nichž mnohé byly menší než 2 mm.

Fosilie ptáků staré 73 milionů let

Řada z nich totiž pocházela z embryí či čerstvě vylíhnutých mláďat. Vědcům se nakonec podařilo určit, že některé kosti náležely vyhynulým ptákům ze skupiny Ichthyornithes, kteří připomínali ozubené racky.

Jejich těla měřila asi 25 cm a rozpětí křídel dosahovalo 43 cm, vážili okolo 580 g. Dalšími byli zástupci vyhynulé skupiny Hesperornithes, což byli draví vodní ptáci schopní se potápět do hloubek. Mnoho druhů bylo v důsledku toho nelétavých.

Největší známý zástupce skupiny, Canadaga arctica, mohl dosáhnout maximální délky dospělého jedince až 2,2 metru. Řada fosilií pocházela rovněž od bezzubých ptáků, kteří se mohli podobat dnešním kachnám.

Vědecký tým poznamenává, že to je významné z toho důvodu, že znaky, jako je absence zubů, jsou charakteristickým pro Neornithes, skupinu, která zahrnuje všechny žijící ptáky a jejich společného předka.

To naznačuje, že prehistoričtí ptáci hnízdící v Arktidě byli blízcí příbuzní moderních ptáků. Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na práci nepodílel, k tomu říká:

„Tyto fosilie ukazují, že ptáci byli nedílnou součástí těchto společenstev ve vysokých zeměpisných šířkách již před mnoha desítkami milionů let, a že tato společenstva jsou tedy dlouhodobou normou historie Země, nikoli nedávnou ekologickou inovací moderní doby.“.

Zdroj: LiveScience

Foto: WikiCommons
Zdroje informací: Live Science
Související články
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
Historie 19.4.2026
Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. […]
Historie 6.4.2026
Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat. Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale […]
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz