V roce 2006 našli biologové v jeskyních státu New York tisíce mrtvých netopýrů. Jejich těla byla pokryta bílým povlakem, což byl symptom do té doby dosud neznámé nemoci. Původcem se ukázala být houba Pseudogymnoascus destructans, která způsobuje takzvaný syndrom bílého nosu. Tím ale příběh zdaleka nekončí..

Od té doby se houba rozšířila do čtyřiceti amerických států a devíti kanadských provincií, přičemž vyhladila miliony zvířat. „Je to nejničivější událost úhynu divoké fauny způsobená patogenem, jakou kdy lidstvo zaznamenalo,“ říká ekoložka DeeAnn Reederová z Bucknellovy univerzity.

Odborníci v posledních letech vyvinuli určité metody ochrany netopýrů a doufali, že to nejhorší mají za sebou. Jenže nová genetická studie vedená biologem Sébastienem Puechmailem z Montpellierské univerzity ve Francii přinesla varování:

houba, která zabíjí netopýry v Americe, má sestru, která se od ní liší jen mírně geneticky. A pokud by se druhý druh dostal přes oceán, mohl by vyvolat novou, možná ještě horší epidemii.

Puechmaille zmapoval přes 5 400 vzorků houby z Evropy a Asie a zjistil, že P. destructans ve skutečnosti zahrnuje dvě různé druhy, prozatím označované jako Pd-1 a Pd-2. Epidemii v Severní Americe má na svědomí pouze Pd-1. Druhý druh, Pd-2, zatím zůstal na starém kontinentu, ale pro netopýry zůstává hrozbou a to včetně těch, které zatím Pd-1 odolaly.

Zvláště znepokojivé je, že někteří netopýři v Evropě hostí oba druhy současně. přičemž kdyby k tomu došlo v Americe, mohla by to být pro oslabené populace konečná.

Rozdíl mezi oběma kontinenty je v evoluci. Netopýři v Evropě a Asii žijí s houbou miliony let a vyvinuli si určitou odolnost. Američtí netopýři ale byli bezbranní. Genetická analýza nyní odhalila i pravděpodobné místo původu epidemie, kterou je zřejmě oblast Podolí na západní Ukrajině.

Podle Puechmailleho mohla být spora přenesena na výbavě některého speleologa po pádu Sovětského svazu, kdy Američané začali jezdit do ukrajinských jeskyní. „Nejde o hledání viníka,“ zdůrazňuje Puechmaille. „Chtěli jsme jen doložit, že k přenosu skutečně došlo.“.

Zjištění má však závažné důsledky do budoucna. Pokud by se i druhá varianta houby dostala do Ameriky, netopýří populace by mohly ociznout na hraně přežití. Proto vědci vyzývají k přijetí přísných opatření:

nesdílet speleologické vybavení mezi kontinenty a důsledně ho dezinfikovat. „Jedna jediná spora stačí,“ varuje Puechmaille. Vzhledem k tomu, že netopýři jsou nejen důležitými konzumenty hmyzu, ale i opylovači a součástí křehkých ekosystémů, by jejich ztráta znamenala ekologickou katastrofu, jejíž dosah by přesáhl svět jeskyní.