Zbavit se štěnic, pokud se nastěhují do vašeho domova, není úplně snadné. Vyskytují se přitom po celém světě, obzvláště ve velkých městech. Čistota vaší domácnosti s invazí štěnic nesouvisí, přinést si je můžete z dovolené v luxusním resortu, stejně jako z městské hromadné dopravy.

Vědci nyní odhalili, že před vyhynutím tyto odporné parazity zachránilo budování prvních větších městských sídel našimi předchůdci..

Štěnice domácí (Cimex lectularius) jsou vlastně ploštice, které se rády živí lidskou krví. Dospělci mají ploché tělo světlehnědé až červenohnědé barvy, dosahují velikosti 4 až 5 mm. Lidskou krev sají v noci na lidech, trvá jim to 3 až 10 minut, přes den se ukrývají v lidských obydlích – v nábytků, stěnách či pod podlahou.

Vyvinuly se asi před 115 miliony lety, tedy dlouho předtím, než světlo světa spatřili první lidé moderního typu.

Štěnice přežily díky hromadění lidí ve městech

Tito parazité přežili hromadné vymírání druhů na konci křídy, které se stalo osudným dinosaurům, a to díky tomu, že se živili krví dosud neznámého hostitele. Následně se jejich nejčastějšími obětmi stali netopýři a první lidé.

Jejich populace však postupně klesaly, dokud nenastala v historii lidstva významná změna, lidé začali zakládat města a shromažďovat se v nich ve větším počtu. Štěnicím tato událost doslova zachránila život.

Warren Booth, entomolog zaměřený na městské prostředí na Virginia Tech, uvedl, že blízký vztah mezi hostitelem a parazitem vedl k dramatickému nárůstu populace štěnic v době vzniku prvních měst, což ze štěnic udělalo uchazeče o titul prvního skutečného městského škůdce.

„Když jsme začali žít ve městech, shromáždilo se v nich velké množství lidí, kteří si s svou přinesli své vlastní štěnice,“ vysvětluje Booth. Tito krev sající parazité prosperovali z toho, že lidé žili na malém prostoru v těsné blízkosti, díky čemž se snadno ve městech šířili.

Dnes se jim daří hlavně ve velkých městech

„A pak, jak se civilizace šířila po celém světě, štěnice se šířily s ní do té míry, že jsou nyní v lidské společnosti všudypřítomné,“ dodává odborník. Vědci porovnali DNA 19 štěnic pocházejících z České republiky, z nichž devět parazitovalo na lidech, zatímco zbytek byl nalezen v netopýřích hnízdištích.

Analýza ukázala, že populace předků obou skupin štěnic začaly upadat asi před 45 000 lety, kdy se Země ochlazovala v důsledku poslední doby ledové.

Zatímco populace štěnic spojených s netopýry poté i nadále klesala, a to až do současnosti, počet štěnic parazitujících na lidech se asi před 12 000 lety ustálil, aby poté došlo k dramatickému nárůstu jejich množství asi před 8 000 lety.

Vědci se domnívají, že důvodem je právě zakládání prvních měst z osad vybudovaných poté, co se lidé odklonili od kočovného života k životu ovládanému zemědělstvím. Asi 9 000 let starý Çatalhöyük v dnešním Turecku byl domovem tisíců lidí.

Ve městě Uruk ve starověké Mezopotámii pak žilo před 5 000 lety asi 60 000 obyvatel. Od té doby se lidská města jen zvětšují a s nimi i populace štěnic.

Zdroj: The Guardian