Domů     Příroda
Strom, který k sobě přitahuje blesky, aby se zbavil parazitických lián

Vědci zkoumali vegetaci na ostrově Barro Colorado v Panamě, aby potvrdili škodlivé účinky zásahu bleskem na stromy. Kupodivu zjistili, že jeden, konkrétně silovoň Dipteryx oleifera, k sobě blesky záměrně přitahuje, aby se zbavil svých konkurentů a zejména parazitické liány, aniž by sám byl poškozen!.

Ostrov Barro Colorado se nachází v uměle vytvořeném Gatunském jezeře uprostřed Panamského průplavu. Vznikl, když byly vody řeky Chagres přehrazeny a vytvořily jezero v roce 1913. Když se vody zvedly, pokryly významnou část stávajícího tropického pralesa, ale vrcholky některých kopců zůstaly jako ostrovy uprostřed jezera.

Právě zde vědci zkoumali dopady blesků na stromy a celý les, a to pomocí kamerového pole, dronů a pozemních týmů. Vědci očekávali, že zjistí pouze škodlivé účinky na stromy, ale mýlili se.

Brzy se ukázalo, že Dipteryx oleifera, nazývaný také „almendro“, těžil ze šokové terapie, díky které se zbavil nejen okolo stojících konkurenčních stromů, ale i parazitických lián. V roce 2019 pozorovali odborníci například opravdu silný úder blesku do stromu D. oleifera hustě pokrytého liánami.

„Vypadalo to, jako by vybuchla bomba,“ popisuje výjev lesní ekolog Evan Gora z Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku. Zásah poškodil 115 okolních stromů, z nichž polovina do dvou let uhynula. Vedle toho však došlo také k uhynutí liány, která silovoň pokrývala.

Silovoně odolné vůči zásahu bleskem

Oproti tomu napadený strom samotný byl prakticky nepoškozený, stále vysoký a zdravý, jen jeho přímí konkurenti byli odstraněni. Aby potvrdil svoji hypotézu, zdokumentoval Gora se svým týmem osud dalších 93 stromů zasažených bleskem, včetně devíti exemplářů D. oleifera.

I po dvou letech od zásahu bleskem všechny stromy D. oleifera dobře prospívaly. „V ostrém kontrastu s 56% úhynem u ostatních stromů,“ říká Gora. Kromě pár zkroucených listů zůstávají silovoně bleskem nepoškozeny.

Stejný strom a jeho okolí před a po zásahu bleskem.

Zato parazitickou liánu blesk zabije a co více, spojení mezi ní a větvemi sousedních stromů šíří elektrický proud i na tyto stromy a poškozuje je také. Tím se uvolní prostor, světlo a živiny pro stromy „almendro“.

Při jednom úderku blesku je zasaženo a následně uhyne v průměru asi devět blízko stojících stromů. Růst vedle stromu D. oleifera je tak pro ostatní stromy nebezpečné, jak se zdá, protože tyto k sobě aktivně přitahují blesky.

Mají tendenci růst do větší výšky a mít širší koruny než jejich sousedé, takže jsou o 68 % náchylnější k zásahu bleskem.

14krát větší reprodukční úspěch

Jeden ze zkoumaných D. oleifera byl bleskem zasažen dvakrát během pěti let, typicky k tomu dochází asi pětkrát během 300letého života silovoně. Tato konkurenční výhoda zvyšuje podle vědců reprodukční úspěch „almendra“ až 14krát.

„Úder blesku trvá několik milisekund,“ vysvětluje Gora, „a pak trvá měsíce, než stromy a liány zemřou, takže to není snadno pozorovatelný proces, pokud záměrně nesledujete údery blesku.“.

Vědci si nejsou jisti tím, co vlastně silovoním pomáhá zásahy blesku přežít. Jednou z možností je, že dřevo stromu má nízký elektrický odpor, což mu umožňuje bezpečně vést proud do země bez nadměrného hromadění tepla.

Další hypotéza předpokládá, že struktura koruny stromu přesměrovává elektřinu pryč z kmene a směřuje ji k sousedním stromům. Ať tak či tak, stromy D. oleifera zkrátka „vědí“, jak přežít. Působí jako přirozené bleskosvody, přitahující k sobě blesky, které poškozují jejich konkurenci a škůdce, což zvyšuje jejich konkurenční výhodu v husté džungli.

Zdroj: ScienceNews

Foto: Evan Gora, Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku
Zdroje informací: ScienceNews
Štítky:
Související články
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz