Domů     Příroda
Tajemní tvorové z mořských hlubin: Obří krakatice i drobní požírači velryb
Představa mytického Krakena vycházela z tvorů, jako je krakatice.

Kdesi v temnotě se mihlo velké tělo. Muži, namáčknutí na sebe v malé ponorce, sledují zvíře s dlouhými chapadly, jak se majestátně vlní před jejich zraky. Ani nedýchají. Ne strachem, ale údivem nad tím úžasným tvorem. Právě mohou pozorovat krakatici obrovskou.

Mořské hlubiny patří k nejméně prozkoumaným oblastem naší planety. V temných vodách se pohybují roztodivní tvorové, vymykající se představám a fantazii mnoha z nás. Slavné jsou v tomto směru hlavně obří krakatice, hlavonožci s monstrózními chapadly.

Kdesi dole ovšem žijí i mnohem menší a snad ještě pozoruhodnější živočichové. Například červi kostižerky, kteří se živí na kostech mrtvých velryb.

Tvorové se špatnou pověstí

Krakatice obrovské a další velcí hlavonožci získali nelichotivou nálepku monstrózních mořských příšer. Stali se hlavními a zároveň zápornými hrdiny řady filmů. Kombinace velikosti, vzhledu, zahrnujícího nejen chapadla, ale i zobák či velké oči, a tajemna, jež je obestírá, je pro ryze negativní role tak nějak předurčila.

Na rozdíl od dobromyslné kosatky z populárního snímku Zachraňte Willyho! se s nimi nikdo nechce mazlit ani se na nich vozit. A tak získali podobně špatnou pověst jako žraloci. Byli vykresleni coby hrozivé obludy, mytičtí Krakenové, kteří pohltí všechno, co jim přijde do cesty.

Ostatně představa Krakena, kterého se kdysi pověrčiví námořníci obávali jako čert kříže, z gigantických hlavonožců vychází. Takový „cejch“ si přitom krakatice obrovské vůbec nezaslouží. Jde podle všeho o samotářské živočichy, kteří rozhodně netráví čas tím, že by v temných hlubinách číhali na ponorky, jež sestoupí do jejich království, aby je roztrhali na kusy a zahubili vyděšenou posádku.

I když se řadí k obávaným predátorům podmořského světa, určitě to nejsou žádné mašiny na zabíjení.

Že kdysi pověrčiví námořníci připodobňovali velké hlavonožce k mořským monstrům, se asi nelze příliš divit.

Dlouhá chapadla a tvrdý zobák

Z vědeckého pohledu patří stejně jako olihně nebo chobotnice do již zmiňované třídy hlavonožců. Jedná se o zvířata studenokrevná a bezobratlá. Ačkoli tvory s absencí páteře si lidé obvykle představují v podobě drobného hmyzu, krakatice, a ostatně i velké chobotnice, jsou jasným důkazem, že se bez ní obejdou rovněž gigantická zvířata.

Krakatice obrovské patří k největším z nich. Mluví se o jedincích dlouhých až 18 metrů, zkoumáni však byli ti o pár metrů kratší. Samozřejmě valnou část jejich rozměrů zabírají chapadla. Pokud jde o počet „rukou“, jsou krakatice vybavené osmi kratšími rameny, jimiž manipulují s kořistí, a dvěma dlouhými chapadly, kterými tuto kořist loví.

K uchvácení neopatrných živočichů, tvořících součást jejich jídelníčku, jim dobře slouží velké přísavky, útvary typické i pro jiné hlavonožce. Tvrdý zobák se pak postará o zbytek. Loví hlavně ryby či bezobratlé.

Těžko je spatřit

S ohledem na to, v jaké hloubce krakatice obrovské žijí, nelze je pochopitelně pozorovat tak často jako delfíny nebo velryby. Zkoumání se tak dlouho omezovalo jen na pitvání jejich mrtvol, vyplavených na břeh.

V roce 2004 se vědcům z Japonska podařilo vyfotit dospělou krakatici ve vodách severního Pacifiku. Necelý kilometr pod hladinou se hlavonožec zajímal o návnadu, kterou odborníci dolů spustili i se skrytým objektivem.

V podobné hloubce a ve stejném oceánu pak experti ze země vycházejícího slunce krakatici také natočili, poprvé v jejím přirozeném prostředí. Poštěstilo se to v roce 2012 nedaleko ostrova Čičidžima z malé průzkumné ponorky.

Více se dočtete v čísle 7/2026

Foto: Pixabay
Zdroje informací: britannica.com, BBC, National Geographic, Přírodopisné muzeum v Londýně, montereybayaquarium.org
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz