Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny!.
Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal Henry Danielli z Penn Dental Medicine na University of Pennsylvania patentovanou rostlinnou platformu k vytváření řady biomolekul s terapeutickým i komerčním potenciálem.
Bombardování například hlávkového salátu DNA cílových proteinů přesvědčí rostlinné chloroplasty, aby přijaly tuto DNA a začaly produkovat dané proteiny. Jedním ze studovaných proteinu byl i ACE2, který se nachází na povrchu lidských buněk v plicích, tepnách, srdci, ledvinách či střevech.
Žvýkačka proti covidu
Během pandemie vědci zjistili, že právě ACE2 je rovněž receptorem pro virus SARS-CoV-2. Najednou dostala Danielliho práce nový impuls – vymyslet past na virus, který způsobuje covid. Již tehdy pracoval na dodávání proteinových léků prostřednictvím žvýkačky a vzhledem k tomu, že se virus SARS-CoV-2 replikuje ve slinných žlázách, podání ACE2 do ústní dutiny pomocí žvýkačky se mu zdálo jako potenciálně účinný přístup. Nyní je tato žvýkačka předmětem klinické studie.
Ovšem Danielli se rozhodl jít ještě dále a zamezit prostřednictvím žvýkačky i šíření dalších nebezpečných virů, jako jsou viry chřipky či herpes simplex, který způsobuje opary rtů a genitální opary. Za tímto účelem Daniell a jeho kolegové ve spolupráci s odborníky z Finska vyvinuli žvýkačku obsahující jiný protein, zvaný FRIL, který se přirozeně vyskytuje v rostlině lablab purpurový (Lablab purpureus), což je popínavá rostlina podobná fazolu, pocházející z tropické Afriky. Pěstuje se v tropech celého světa jako luštěnina a zelenina.
95% účinnost proti virům chřipky
Zatímco interakce spike-ACE2 receptor je specifická pro koronavirus, FRIL se váže na molekuly nazývané N-glykany komplexního typu, které se nacházejí na širším spektru virů, včetně virů chřipky. Antivirovou účinnost žvýkačky z lablabu testovali vědci na dvou kmenech chřipky A (H1N1 a H3Ns) a dvou virech herpes simplex (HSV-1 a HSV-2).
Pomocí žvýkacího simulátoru (doslova obrovské sady předstíraných čelistí) prokázali, že žvýkačky vyrobené ze 79 miligramů prášku z lablab fazolí uvolňují FRIL do předstíraných slin spolehlivým způsobem.
Pouhých 40 miligramů účinné látky z 2gramové žvýkačkové tablety bylo dostačujících ke snížení virové zátěže u chřipky o více než 95 procent. Pro HSV-1 stačilo 160 miligramů a pro HSV-2 bylo potřeba 74 miligramů.
I poté, co byla žvýkačka skladována po dobu 800 dní při pokojové teplotě, byla stále použitelná a obsahovala aktivní FRIL. „Tato pozorování jsou dobrým znamením pro spuštění klinických studiích na lidech, aby se potvrdila účinnost žvýkaček při minimalizaci přenos viru a rozvoji infekce,“ myslí si Danielli.
Jeho dalším cílem je ptačí chřipka, neboť prášek z lablabu by mohl být účinný i proti jejím kmenům H5N1 a H7N9.
Zdroje: University of Pennsylvania.
