Domů     Příroda
Domestikace koní proběhla až před 4200 lety, tedy o tisíc let později, než se odborníci domnívali
Zdroj: Pixabay

Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů.

Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku 2200 př.n.l..

V roce 2023 označili vědci příslušníky jámové kultury, jejichž kostry zkoumali, za průkopníky domestikace koní. Tito kočovníci zapřahali dobytek před své vozy, aby asi před 5000 lety opustili vyschlé pastviny ponticko-kaspických stepí a hledali si nový domov v Evropě a Asii.

Cestou pomáhali budovat hlavní kultury doby bronzové, šířili indoevropské jazyky a zanechávali za sebou genetické dědictví pro moderní lidi, spočívající ve zvýšeném riziku roztroušené sklerózy a Alzheimerovy choroby.

Geny moderních koní se celosvětově rozšířily před 4200 lety

Nejnovější analýza 475 starověkých genomů koní, kteří žili před 50 000 lety, a 77 DNA moderních koní však vyvrací myšlenku, že migraci těchto kočovníků doprovázela i migrace velkých stád koní. Ve své studii, publikované v časopise Nature, identifikoval tým výzkumníků, vedený Ludovicem Orlandem, molekulárním archeologem a ředitelem Centra pro antropobiologii a genomiku z Toulouse ve Francii, zřetelné změny v genetice domestikovaných koní až kolem roku 2200 př.n.l.

Doprovázené byly prudkým poklesem genetické rozmanitosti a kratšími intervaly mezi generacemi.

Zdroj: Pixabay

„Až před 4 200 lety se pokrevní linie koní, která byla na sever od kavkazského rozsahu, stala globální,“ komentuje zjištění Orlando a dodává: „Rychlost šíření naznačuje, že lidé domestikovali koně s ohledem na mobilitu.“ Domnívá se, že pokud by lidé jámové kultury migrovali společně s koňmi, tyto koňské geny by se rozšířily už tehdy, ale ony se začaly šířit až asi o 800 let později.

Archeoložka Ursula Brosseder z Leibniz Zentrum für Archäologie v německém Mainzu k tomu podotýká: „Předpoklad, že migrace potřebuje koně, je obecný omyl. Lidé v průběhu historie své migrace chodili převážně pěšky, i tak mohli urazit až 1000 kilometrů za měsíc.“.

Jasné důkazy o domestikaci koní

Pomocí nové techniky Orlandův tým zjistil, že, jak se koně začali šířit, jejich generační doba se zkrátila z něco málo přes sedm let na zhruba čtyři roky. A další genetické důkazy naznačují, že se množili blízce příbuzní koně.

„Žádná z těchto věcí se neděje přirozeně,“ říká Orlando. Jde tak podle něj o jasné známky domestikace. Krevní linie moderních domestikovaných koní, která vznikla kolem roku 2200 př. n.l., se navíc dobře shoduje s archeologickými důkazy, které vyobrazují koně v Mezopotámii či na pohřebních vozech v pohoří Ural.

Zkrácenou generační dobu objevili vědci i u 5000 let starých pozůstatků koní spojených s botajskou kulturou ve Střední Asii, což by podle Orlanda mohlo být známkou pokusu o první domestikaci koně, která však nebyla úspěšná.

S tím nesouhlasí William Taylor, archeolog z University of Colorado Boulder, podle kterého byl vztah zástupců botajské kultury a koní „posledním vzepětím vztahu lovce a kořisti, který ve skutečnosti neměl s domestikací nic společného.“ Jedinými žijícími příbuznými botaiských koní jsou divocí koně Převalského, z nichž šest bylo zahrnuto do genetické analýzy moderních zvířat.

Štítky:
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz