Domů     Příroda
Češi se potopili k vraku Britannicu, sesterské lodi Titanicu
Britannic, zdroj: WikiCommons by Allan C. Green

Zaoceánský parník HMHS Britannic se potopil za první světové války v listopadu 1916 poté, co najel na námořní minu. Na konci října letošního roku ho zkoumali členové české expedice Britannic 2025 pod vedením Petra Slezáka.

Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce, ve které se vrak v Egejském moři nachází, patří jeho zkoumání k nejnáročnějším na světě. Češi se ale nezalekli!.

Společnost White Star Line postavila začátkem 20. století tři sesterské lodě třídy Olympic, a to Olympic, Titanic a Britannic, který se původně jmenoval Gigantic, ale po katastrofě Titanicu, při jehož potopení po srážce s ledovcem zemřelo více než 1500 lidí, byl přejmenován.

Britannic vstoupil do služby tři roky poté, co se Titanic v roce 1912 potopil. Bohužel ho potkal stejný osud, potopil se poté, co najel na námořní minu.

Spatřit vrak Britannicu není snadné

Jeho potopení trvalo 55 minut. Díky blízkosti dalších lodí, řeckých rybářů a pevniny, stejně jako teplotě moře a spuštění 35 záchranných člunů bylo pouze 30 obětí z více než 1 000 lidí na palubě. Pozůstatky Britannicu se nachází dnes v hloubce asi 120 metrů pod hladinou moře u řeckého ostrova Kea.

Česká expedice si dala za cíl zdokumentovat současný stav vraku a prozkoumat tři sekce lodi, a to konkrétně záď s lodními šrouby, levoboční promenádní palubu a příď s kapitánským můstkem.

Vrak se nachází u řeckého ostrova Kea, zdroj: NASA

Při ponorech ve dnech 28., 30. a 31. října spolupracovalo pět potápěčů (čtyři Češi a Slovák) a osm členů podpůrného týmu nejen s řeckými úřady, ale i s majitelem vraku Simonem Millsem. Potápěči se podle velitele expedice Petra Slezáka při jednom z ponorů dostali až ke kapitánskému můstku, kde objevili dva zachovalé lodní telegrafy, stále pevně uchycené na svých původních místech.

Ačkoliv jsou pokryté mořským sedimentem a korály, jejich ciferníky a ovládací páky zůstaly čitelné.

Dechberoucí i po více než století pod vodou

„Když jsme se dostali k levoboční promenádní palubě, otevřel se před námi pohled, který doslova zastavil dech. Mohli jsme částečně nahlédnout do vnitřních prostor, kde se po více než 100 letech stále dochovaly detaily konstrukce a náznaky původního interiéru,“ komentuje další zkoumání vraku Slezák.

A dodává: „Britannic je ikonou světového vrakového potápění. Jde o obrovskou loď v mimořádně dobrém stavu, ale zároveň o jeden z nejnebezpečnějších ponorů vůbec.“.

Vrak Britannicu objevili potápěči z týmu francouzského oceánografa, režiséra a vynálezce Jacquesa Cousteaua (1910–1997) dne 3. prosince 1975. Zajímavostí je, že zdravotní sestra Violet Jessopová a topiči Arthur John Priest a Archie Jewell přežili nejen potopení Titanicu v roce 1912, ale i následné potopení Britannicu v roce 1916. Pozoruhodné je, že Violet Jessopová a Arthur Priest přežili i srážku Olympicu s HMS Hawke v roce 1911. Na rozdíl od Arthura Priesta však Archie Jewell nepřežil potopení HMHS Donegal v roce 1917.

Zdroj: ČTK

Foto: WikiCommons, NASA
Zdroje informací: ČTK
Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz