Domů     Historie
Obyvatele Papuy-Nové Guineje chrání geny zděděné po denisovanech
Zdroj: WikiCommons

Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách.

První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let.

Z molekulární analýzy kostí vyplývá, že asi před 500 000 lety se od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované vydělili.

Nicméně k jejich křížení s neandertálci docházelo ještě v době před 80 000 lety.

Asii obývali denisované desítky tisíc let, před zhruba 50 000 lety na Papuu-Novou Guineu dorazili poprvé moderní lidé, kteří se zde s denisovany křížili. Docházelo k tomu ještě před 15 000 lety. Díky tomu si dnešní obyvatelé Papuy-Nové Guineje nesou ve svých genomech 5-6 % denisovanské DNA. „Zdejší populace je jedinečná, protože byla po tisíciletí geneticky izolována, a tak nese jedinečné geny,“ vysvětluje Francois-Yavier Riacaut, biologický antropolog z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS).

Mutace zděděné od denisovanů

Život na Papui-Nové Guineji není jednoduchý, převážně hornatý terén této ostrovní země je obzvláště náročný, infekční nemoci jsou pak zodpovědné za více než 40 % úmrtí zdejšího obyvatelstva. „Místní obyvatelé proto museli najít biologickou a kulturní strategii, jak se přizpůsobit, což znamená, že populace Papuy-Nové Guineje představuje ‚fantastický koktejl‘ pro studium genetické adaptace,“ říká Ricaut.

Zdroj: WikiCommons by panvorax

Ve studii, jejíž závěry byly publikované 30. dubna 2024 v časopise Nature Communications, vědci zanalyzovali genomy 54 horalů z Mount Wilhelm, kteří žijí trvale v nadmořské výšce mezi 2300 až 2700 m n.

m., a 74 obyvatel nížin z ostrova Daru, kteří pobývají ve 100 metrech nad hladinou moře. Odborníci zjistili, že lidé žijící v nízké nadmořské výšce pravděpodobně zdědili od denisovanů mutace, které zvýšily počet imunitních buněk v jejich krvi. To je činí odolnějším vůči infekcím.

Odolnost vůči infekcím i hypoxii

Varianty genů zděděné od denisovanů zřejmě ovlivňují funkci proteinu zvaného GBP2, který tělu pomáhá v boji s patogeny, jako jsou parazité, kteří v nízkých nadmořských výškách způsobují malárii. Zřejmě byly vybrány během evoluce, aby pomohly lidem v nížinách, kde jsou patogeny hojné, bojovat s infekcí.

U horalů se zase vyvinuly mutace, které zvýšily počet červených krvinek v jejich krvi, což jim pomáhá potlačovat hypoxii při životě ve vysokých nadmořských výškách.

Je dobře známo, že i u jiných etnických skupin žijících ve vysokohorském prostředí se vyvinuly různé mutace pro boj s hypoxií, což je stav, kdy je v krvi méně kyslíku, než na jaký je organismus běžně zvyklý.

Do budoucna tým kolem profesora Ricauta plánuje odhalit, jak tyto mutace způsobují změny v krvi obyvatel Papuy-Nové Guineje. Aby to rozluštili, budou muset prozkoumat, jak tyto mutace ovlivňují aktivitu genů, ve kterých se nacházejí.

Štítky:
Související články
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
Oblast dnešní Argentiny byla lovištěm mnoha obávaných dinosaurů. „Úřadovali“ tu giganotosauři nebo megaraptoři. Ovšem ještě před nimi byl tenhle region panstvím jiného predátora. Šlo o mohutného parakrokodylomorfa se zuby připomínajícími čepele. Dinosaury vnímáme jako tvory, kteří po desítky milionů let, před nástupem éry savců včetně člověka, dominovali naší planetě. Kdo tu byl ale ještě před […]
Historie 31.8.2026
Skupina domorodců lidožroutů tančí kolem velkého kotle, v němž se vaří bílý cestovatel ještě s kloboukem na hlavě. Takové klišé, jako vystřižené z šestákového románu, může působit úsměvně. Kanibalismus je ovšem mrazivým tématem, na němž k smíchu není vůbec nic. Příběhy o divokých lidojedech z dalekých zemí hltaly a stále hltají miliony čtenářů dobrodružných knih […]
Stonehenge patří mezi nejznámější památky vůbec. Ovšem tým badatelů ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové zkoumá aktuálně pozůstatky svatyně podobného charakteru, která se nacházela v oblasti středních Čech a byla ještě o nějakých 1000 let starší. Konkrétně se archeologové činí u obce Chleby na Nymbursku. Před zhruba 6 500 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz