Domů     Historie
Obyvatele Papuy-Nové Guineje chrání geny zděděné po denisovanech
Zdroj: WikiCommons

Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách.

První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let.

Z molekulární analýzy kostí vyplývá, že asi před 500 000 lety se od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev zahrnující denisovany a neandertálce, ze které se později denisované vydělili.

Nicméně k jejich křížení s neandertálci docházelo ještě v době před 80 000 lety.

Asii obývali denisované desítky tisíc let, před zhruba 50 000 lety na Papuu-Novou Guineu dorazili poprvé moderní lidé, kteří se zde s denisovany křížili. Docházelo k tomu ještě před 15 000 lety. Díky tomu si dnešní obyvatelé Papuy-Nové Guineje nesou ve svých genomech 5-6 % denisovanské DNA. „Zdejší populace je jedinečná, protože byla po tisíciletí geneticky izolována, a tak nese jedinečné geny,“ vysvětluje Francois-Yavier Riacaut, biologický antropolog z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS).

Mutace zděděné od denisovanů

Život na Papui-Nové Guineji není jednoduchý, převážně hornatý terén této ostrovní země je obzvláště náročný, infekční nemoci jsou pak zodpovědné za více než 40 % úmrtí zdejšího obyvatelstva. „Místní obyvatelé proto museli najít biologickou a kulturní strategii, jak se přizpůsobit, což znamená, že populace Papuy-Nové Guineje představuje ‚fantastický koktejl‘ pro studium genetické adaptace,“ říká Ricaut.

Zdroj: WikiCommons by panvorax

Ve studii, jejíž závěry byly publikované 30. dubna 2024 v časopise Nature Communications, vědci zanalyzovali genomy 54 horalů z Mount Wilhelm, kteří žijí trvale v nadmořské výšce mezi 2300 až 2700 m n.

m., a 74 obyvatel nížin z ostrova Daru, kteří pobývají ve 100 metrech nad hladinou moře. Odborníci zjistili, že lidé žijící v nízké nadmořské výšce pravděpodobně zdědili od denisovanů mutace, které zvýšily počet imunitních buněk v jejich krvi. To je činí odolnějším vůči infekcím.

Odolnost vůči infekcím i hypoxii

Varianty genů zděděné od denisovanů zřejmě ovlivňují funkci proteinu zvaného GBP2, který tělu pomáhá v boji s patogeny, jako jsou parazité, kteří v nízkých nadmořských výškách způsobují malárii. Zřejmě byly vybrány během evoluce, aby pomohly lidem v nížinách, kde jsou patogeny hojné, bojovat s infekcí.

U horalů se zase vyvinuly mutace, které zvýšily počet červených krvinek v jejich krvi, což jim pomáhá potlačovat hypoxii při životě ve vysokých nadmořských výškách.

Je dobře známo, že i u jiných etnických skupin žijících ve vysokohorském prostředí se vyvinuly různé mutace pro boj s hypoxií, což je stav, kdy je v krvi méně kyslíku, než na jaký je organismus běžně zvyklý.

Do budoucna tým kolem profesora Ricauta plánuje odhalit, jak tyto mutace způsobují změny v krvi obyvatel Papuy-Nové Guineje. Aby to rozluštili, budou muset prozkoumat, jak tyto mutace ovlivňují aktivitu genů, ve kterých se nacházejí.

Štítky:
Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz