Domů     Vesmír
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Martin Janda 18.5.2024

Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina..

Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet vyšťouchnout, vyslat do mezihvězdného prostoru a udělat z ní sirotka. Nevíme, jestli se tak stalo, ale nebylo by to nic výjimečného.

Takových planetárních tuláků jsou jen v naší Galaxii biliony. A je jich zřejmě více než planet našeho typu.

Volně plovoucí planety, temné, izolované koule putující vesmírem vyvázané z vlivu hvězd, nevznikají jen tak uprostřed vesmírné pustiny. Rodí se stejným způsobem jako jiné planety: ve vířícím disku plynu a prachu obklopujícím rodící se hvězdu.

Planetární soustavy jsou však dynamické systémy, kde na sebe tělesa působí všelijak působí. A tak se snadno může stát, že se některá z planet vyváže z gravitačního vlivu mateřské hvězdy a zmizí v hlubokém vesmíru.

Astronomové kdysi spočítali, že jen v Mléčné dráze se hvězdným mámám ztratily miliardy planetárních dětí. Nyní vědci z NASA a japonské univerzity v Ósace tento odhad zvyšují na biliony. Ve dvou článcích publikovaných v časopise The Astronomical Journal vědci odvodili, že těchto planet je šestkrát více než světů obíhajících kolem vlastních sluncí.

Kromě toho také identifikovali druhého dosud objeveného planetárního tuláka o velikosti Země.

Existence světů, které se nedobrovolně vydaly na vandr, je již dlouho známa, ale není dostatečně prozkoumána. Předchozí zjištění naznačovala, že většina těchto planet je velká asi jako Jupiter, tedy nejhmotnější planeta naší Sluneční soustavy.

K lepšímu prozkoumání těchto potulných světů využil astronom z Goddardova střediska vesmírných letů NASA David Bennett se svým týmem devět let dat z teleskopu Microlensing Observations in Astrophysics, umístěného na observatoři Mount John na Novém Zélandu.

Exoplanety byly nepřímo detekovány měřením toho, jak jejich gravitace deformuje světlo přicházející od vzdálených hvězd za nimi, což je efekt známý jako mikročočkování.

Podle Bennetta je pravděpodobnější, že většina neznámých světů je mnohem menší než Jupiter. To proto, že se předpokládá, že planety se většinou stávají tuláky, když do sebe narazí dvě protoplanety. Síla nárazu je tak silná, že jednu z nich doslova vystrčí ze vznikajícího hvězdného systému.

Planety však mohou být ze svých hvězdných systémů vyhnány pouze většími objekty. Pokud by většina těchto hvězdných sirotků byla velikosti Jupiteru, muselo by kolem hostitelských hvězd obíhat mnoho takzvaných Superjupiterů, těch je však málo. Proto vyvržení hrozí právě planetám s nižší hmotností.

Stále existují určité nejasnosti ohledně toho, zda pozorovaní tuláci skutečně putují vesmírem nesvázaní hvězdnou gravitací, nebo jsou jen vyvrženi na tak vzdálené dráhy, že jejich mateřskou hvězdu je obtížné najít.

Astronom Przemek Mróz z Varšavské univerzity se domnívá, že pozorované planety pravděpodobně zahrnují kombinaci obojího, ale bude obtížné odvodit relativní počet každé z nich pouze metodou mikročočkování.

Více dat o toulavých planetách by měl přinést americký teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope, který bude pracovat v infračerveném spektru a do kosmu se podívá v roce 2027. V kombinaci s údaji z Euklidova teleskopu Evropské kosmické agentury a z dobře umístěných pozemních observatoří budou vědci schopni vesmírným tulákům lépe porozumět.

Související články
V minulém týdnu se Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) postaral o sociální „senzaci“. Omylem totiž odvysílal simulaci záznamu, podle kterého astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. K vysílání došlo zhruba 28 minut po půlnoci středoevropského času. Ze záznamu bylo patrné, že jeden ze členů posádky […]
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův Měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oceánech. A proč by právě zde nemohl existovat život, byť na té nejjednodušší mikrobiální úrovni? Pravda, vodní oceány v útrobách těles Sluneční soustavy nejsou […]
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Jejich původ je však záhadou. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Objevitelkou jednoho ze […]
Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit. Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku. Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl […]
Japonský miliardář Jusaku Maezawa dal první soukromě financované okružní cestě kolem Měsíce stopku. O jejím zrušení nyní informoval český choreograf Yemi A.D., který měl být jedním z členů skromné posádky. Vesmírnou výpravu, pojmenovanou jako dearMoon, miliardář plánoval již od roku 2018. Podle původního plánu mělo k jejímu uskutečnění dojít do konce roku 2023. Odvážné dobrodruhy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz